Za jakou cenu zalátá těžební renta státní rozpočet?

Nejspíše z bezradnosti jak se vyrovnat s neústupností ČSSD za zrušení poplatků za pobyt v nemocnici, přirovnal ministr financí Andrej Babiš tento diskusní evergreen k užívání hotelových služeb. Neupřesnil pouze, zda má na mysli jenom porovnání úrovně ubytovacích a stravovacích služeb, nebo i zdravotnické péče v těchto zařízeních. Přitom se dokola omílá stokoruna za den. Nicméně, poplatky nebudou. A jak to bude s poplatky státu za těžbu nerostů?

Jelikož nerosty patří státu, můžeme jim říkat renta, i když mám vážné podezření, že stát s nimi chce zacházet jako s daní. Renta by se měla zvýšit. Podle zpráv z médií každému těžaři jinak, nejvíce těm hnědouhelným, a to až desetinásobně. Proč?

Kolik a proč se bude platit za vápenec nebo granáty, to zatím nevíme. Uhlí ale máme odborně zmáknuté ze všech stran. Třeba podle ekologů se mají poplatky státu zvýšit v podstatě proto, že těžba a následné energetické využití uhlí nejvíce zatěžuje krajinu a životní prostředí a nejvíce škodí lidskému zdraví. Internalizace externích nákladů, chcete-li odborně. Tento argument nyní začíná splývat s oficiálním státním zdůvodněním; kdyby těžař zkrachoval, kdo zaplatí rekultivace, co? 

Nechme nyní stranou, že těžba uhlí a energetika už dávno nejsou největšími škůdci životního prostředí ív porovnání s dopravou nebo též lokálními zdroji tepla.  Neoficiálně se renta zvýší nejspíše proto, že vlastníci těžebních firem jsou „příliš bohatí“. Že uhelný důl nezkrachuje tak snadno a rychle, jako okresní pískovna. A že zvýšené poplatky by měly v příštích snad 50 letech vynášet státu téměř s jistotou 3,6 mld. Kč ročně. Tři čtvrtiny z výtěžku renty by mělo padnout do státního rozpočtu, zbytek dotčeným obcím.

Ministerstvo financí ale neuvažuje s perspektivou padesáti let. Musí řešit pětimiliardové dluhy nemocnic ve veřejné sféře z loňska, které vyvolaly závazek zvýšení plateb za státní pojištěnce letos o 2,1 mld. Kč, příští rok o 4,2 miliardy korun. Dále je tady program zvýšení důchodů (navíc 5 až 7 mld. Kč ročně). A některé další koaliční závazky, na které miliarda zkrouhnutá z platů kulturních pracovníků asi nestačí.

Těžební a energetické společnosti včetně tepláren se obávají, že vyšší renta se nejspíš promítne do vyšší ceny energie (tepla) pro konečné spotřebitele. Mj. požadují, aby dříve než vyšší poplatky byla schválena aktualizace státní energetické koncepce (ASEK). Lze to chápat jako diplomatické vybídnutí vlády, aby nejprve sdělila, nač ty dodatečné peníze potřebuje, jak je hodlá přerozdělit. „Můj úřad navrhuje, aby část těch peněz byla vázána na odstraňování těch následků důlní činnosti,“ špitnul k tomu Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu, který má těžbu všeho a škody z toho na starosti. Proč jen část a jakou část? Toť otázka, kterou dosud nikdo nezodpověděl.

Vzpomeňme si, že když se zaváděly nové a zvyšovaly staré ekologické daně, zavazovala se česká vláda (ponoukaná Bruselem), že jiné daně musejí klesnout, aby se celková daňová zátěž obyvatel nezvyšovala. Vzpomeňme si také, že daň z přidané hodnoty se zvyšovala proto, aby bylo na důchodovou reformu. Ta se nyní nejspíše zruší, ale kdy se sníží DPH? U dětských plenek už asi nikdy, jééé, kdo by to byl čekal, že? Pokud se zvýší těžební renta a státní příjmy z ní, zlepší se stav krajiny a zdraví obyvatel, nebo se jen zvýší ceny tepla a elektřiny a otevřou se nové doly, aby penízků bylo víc?

Největší „legrace“ by asi nastala, kdyby se na motivy tohoto skokového zdražení těžba tlumila. Následně by totiž klesala i odváděná renta atd. atd. Hrozit ztrátou pracovních míst nebudu, na to jsou odbory. Nás spotřebitele prioritně zajímají ceny za energie a teplo. Páni ministři, berte to prosím v potaz.