ESG nebo ZNHPLSV?

Zkratku ESG mohou naši občané 50+ číst také jako Zprávu o naplňování hlavní politické linie strany a vlády (ZNHPLSV).

V příštím roce budou muset velké společnosti začít sledovat a zpracovávat zprávu o své ekologické stopě a ničení biodiverzity, sociální politice a průhlednosti v řízení, zkráceně ESG (z anglického Environmet, Social and Governance). První zákonem nařízené reporty musejí vydat v roce 2025, budou se vztahovat na předcházející, tedy již příští rok. Postupně podle velikosti firem se tato povinnost v roce 2029 (zpráva za rok 2028) dotkne odhadem až 2500 společností v České republice, ale pravděpodobně jich bude ještě více, protože ESG budou vyžadovat povinné firmy také od svých dodavatelů a odběratelů. Velké banky a pojišťovny mají tuto povinnost už od roku 2018 (report za rok 2017).

„Každé z uvedených slov představuje jeden pilíř ESG politiky. Nebo také, jednu složku dat, podle které se posuzuje rizikovost firmy,“ charakterizuje zkratku právní a daňová kancelář Arrows global. „Ke sbírání a zveřejňování ESG dat (tzv. ESG reporting) jsou firmy povinny z důvodu vývoje evropské legislativy. ESG reporting je jedním z mnoha nástrojů, pomocí kterého chce Evropská unie naplnit své klimatické závazky, ke kterým se zavázala v Zelené dohodě pro Evropu (tzv. Green Deal). Cíle Green Dealu sahají až k roku 2050.“ 

Pravidla pro zprávu o udržitelnosti Evropská komise sjednotila loni přijetím směrnice Corporate Sustainibility Reporting Directive (CSRD), kterou doprovázejí podrobné reportovací standardy. „Přes 50 tisíc evropských firem, které požadavky směrnice naplňují, bude muset zveřejňovat údaje o své spotřebě energie a paliv, přístupu k zaměstnancům nebo řízení rizik. V České republice kritéria stanovená směrnicí v současnosti naplňuje přes tisícovka firem. Z valné většiny jde o velké podniky,“ říká na svém webu Moravskoslezské inovační centrum MSIC.  

Zpráva ESG tedy není žádné slohové cvičení na odpoledne. Jedná se o vysoce sofistikovaný produkt podle specifických požadavků na obsah i formu. Zprávě se říká nefinanční výkaz, nebo jako dokonalý eufemismus Zpráva o nefinančním výkonu společnosti. Ve velkých firmách může zaměstnat 3 až 10 lidí na plný úvazek, malé si mohou najmout certifikované poradce. Podle nich práce na reportu ESG zabere 4 až 9 měsíců.  

Prakticky nařízení o ESG znamená ukončení svobody podnikatelů uzavírat mezi sebou obchodní smlouvy. S partnerem bez ESG už to nebude možné, dokonce i kdyby partner pocházel ze zemí mimo EU. Firma bez ESG nebo se špatným ESG ratingem nezíská subdodávky, nezíská odběratele produkce, neobdrží úvěr ani pojištění a nebudou jí přiděleny ani digitální kryptoeura na provozní financování. Ne, v tom posledním už trošku fantazíruji. Elektronická měna ještě zavedena nebyla, teprve se testuje. Ale Evropská centrální banka už nějakou dobu pléduje za to, aby centrální a komerční banky ve své finanční politice zohledňovaly udržitelnost a sociální kritéria. Česká národní banka jakž takž odolává, komerční banky hůře. „2030: Přestaneme financovat uhlí. 2050: Naše byznysové aktivity jsou ve shodě s prostředím – uhlíková stopa portfolia dosáhne čisté nuly,“ hlásí například Česká spořitelna. Komerční banka zase v létě oznámila, že nebude zadávat reklamu mediatypům, které nesplní požadavky na její snižování uhlíkové stopy. Má to spočítané: Uhlíková stopa reklamních kampaní Komerční banky loni činila 637 100 kilogramů ekvivalentu CO2. „Do budoucna budeme vyřazovat určité formáty či mediatypy, které klesající trajektorii nebudou následovat,“ říká Hana Kovářová, výkonná ředitelka strategie značky a komunikace Komerční banky. Ostatně, co jiného chuděrám bankám zbývá.

Některé společnosti svou ekologickou a sociální stopu vykazují už delší dobu a chlubí se jí. Tvrdí, že to žádají její obchodní partneři, zvláště zákazníci. Mohou mít pravdu. Developeři například stavějí udržitelné budovy nejen proto, že je k tomu nutí zákonné přísné stavební normy, ale také proto, že do neudržitelných kanceláří či skladů nenaláká nájemníky, kteří zase do zastaralých prostor nezískají důležité zaměstnance. Na druhou stranu přiznávají, že ESG může působit potíže při financování staveb. „Parametr ESG má velký vliv na úvěrový proces bank. Banky jsou vázány tlakem na snižování CO2 u svých aktivit. Tento aspekt se tak promítne do valuací, zejména do snížení hodnoty u těch aktiv, která nesplňují energetická kritéria,“ varuje Lenka Kostrounová z ČSOB a dodává, že tlak na ESG nevytvářejí pouze banky, ale též nájemci a investoři. „Nejde o to, jestli financování bude dražší či lacinější, ale zdali bude moci banka pro klienta vůbec nové financování vystavit,“ říká Kostrounová. Podle realitní agentury Colliers 45 % investorů do komerčních nemovitostí předpokládá, že se v příštích 5 letech zbaví až 20 % svého portfolia, pokud budou tato aktiva považována za nevyhovující s ohledem na požadavky ESG.   

Předpis ESG je „prodáván“ jako „příležitost a výzva“, jako cesta ke zvýšení prosperity firem jejich lepším postavením na trhu. Budiž, i to může být pravda. Jsou jistě zákazníci, kteří si na ochranu klimatu, žen a menšin potrpí, jinak nekoupí. Avšak zakotvení nefinančního raportu jako povinnosti a jako podmínky vůbec pro provoz firmy, pro podnikání, je prakticky závazná kodifikace dodržování hlavní politické linie EU, tedy ZNHPLSV.  

„Jde o koncept vytvořený za účelem posoudit a zavést hlavní principy udržitelnosti do každodenní praxe různých organizací. Ještě donedávna se namísto ESG používala zkratka označující sociální odpovědnost firem, CSR – Corporate Social Responsibility. CSR byla ale pojímána spíše jako filantropie a málo zohledňovala ostatní rozměry, zejména environmentální oblast,“ vysvětluje server ekolist.cz.  

Server pravo.cz k tomu napsal: „I když jsou tyto oblasti ve střední Evropě nové, reprezentují novou globální realitu, kterou mohou firmy využít pro nové obchodní příležitosti, přičemž čím dříve začnou společnosti aplikovat zásady ESG, tím větší náskok budou mít před svou konkurencí. Co více, nelze vyloučit odpovědnost, že v budoucnosti dojde k omezení možností společností s nízkým ESG ratingem nabývat půjčky, dotace, pobídky, ale i omezení účasti na veřejných zakázkách či de facto k určitě ostrakizaci takových podniků. Typickým příkladem omezení přístupu může být nová Směrnice o klimatických a environmentálních rizicích Evropské centrální banky.“  

V pondělí 27. listopadu Rada Evropy přijala nařízení, které má vytvořit jednotné přístupové místo k veřejným finančním i nefinančním informacím o podnicích a investičních produktech v EU. Jde mimo jiné o zprávy z oblasti tzv. ESG, podle kterých investoři budou moci posoudit, jak moc jsou dané společnosti zelené, rozmanité a správně politicky angažované. Vytvoření jednotného místa má usnadnit dohledání těchto informací, což je prý nezbytné „…pro uspokojení rostoucí poptávky po investičních a diverzifikovaných finančních produktech zaměřených na environmentální a sociální oblast a oblast správy a řízení a pro nasměrování kapitálu k těmto produktům“.  

ZNHPLSV tak představuje další, už velmi pokročilou fázi politické kontroly nad soukromou podnikatelskou sférou. Fázi budování socialismu, totiž kontrolu myšlení. Poslední fází bude hospodářský a společenský úpadek, však už to známe.