Hovno nehoří

Zajeli jsme nedávno za babičkou na Vysočinu, bydlí nedaleko Havlíčkova Brodu. Všude na polích, kam oko dohlédne, i na malých políčkách mezi lesy, dozrávala kukuřice. Ještě před několika lety byla okolní pole osázena bramborami, někdy hráškem či obilím, kukuřicí sem tam. „To je všechno pro tu bioplynku,“ ucedila babička cestou kolem Poděbab.

V roce 2012 podle České bioplynové asociace v Česku pracovalo (bylo licencováno) zhruba 320 bioplynových stanic, o stovku více než v roce předcházejícím. Státní a evropská podpora bioplynových stanic vyplývá z přesvědčení, že tato zařízení dokáží efektivně využívat biologické odpady na výrobu energie, tedy elektřiny a tepla. Surovinou by tedy měly být odpady z chovu hospodářských zvířat a rostlinné výroby (hnůj, kejda, stará závadná siláž), biologické komunální odpady (např. zbytky jídel, obsah septiků a žump z obytných domů), odpady z čističek odpadních vod (ČOV), aj.

Odpady samotné ale většinou nejsou pro energetiku efektivní. Z 1 tuny kejdy od prasat a skotu, podobně jako z kalů ČOV, lze získat 25 až 30 m³ bioplynu. Z tuny komunálních odpadů je to 115 kubíků. Zato z pěstovaných energetických plodin, např. zelené řezanky a senáže, už je to 175 až 185 m³ a z kukuřice 190 až 195 kubíků plynu. Výtěžnost je dána obsahem  spalitelných látek ve vstupní surovině. Ten se, jak uvádí energetický odborník Oldřich Mužík, pohybuje kolem 5 % u kejdy, nad 30 % u kukuřičné siláže a kukuřičný šrot obsahuje více než 75 % spalitelných látek. Odpady je tedy podle odborných poradců na výstavbu a provoz BPS vhodné kombinovat s energetickými plodinami, kukuřice by například v palivu měla mít podíl alespoň 40 až 60 procent. Pěstitelé loni kukuřicí oseli 324 tis. ha orné půdy. Z toho 40 tis. ha bylo určeno jako palivo pro bioplynové stanice. To je v průměru 125 ha kukuřice na jednu bioplynovou elektrárnu. Za první polovinu tohoto roku přibylo 180 BPS.

Populární stanice v Kněžicích u Nymburka má výkon 330 kW elektrické a 400 kW tepelné energie ve dvou kotlích na spalování záměrně pěstované biomasy (štěpky, kukuřice, senáže, slámy). Je to jedna z mála BPS, která funguje na kogeneraci, většina stanic teplo využívá jen pro vytápění vlastních provozů (případně provozů pro sušení pěstovaných biopaliv) a zbytek tepla maří. Stanice Kněžice byla dostavěna v roce 2007. Investice původně počítaná na117 mil. Kč dosáhla 135 milionů korun. Z 85 % byla kryta dotacemi ze Strukturálních fondů EU, zbytek dotací ministerstva životního prostředí a půjčkou. Místním zemědělským dodavatelům BPS zaplatí za cíleně pěstovanou biomasu ročně1 mil. Kč, což tvoří zhruba třetinu celkových nákladů na palivo. Návratnost investice je 32 let (bez dotací), necelých 5 let s dotací EU. Ostatní dotace nepočítaje.

A že jich je. „Modelová bioplynová stanice o výkonu 500 kWh, která potřebuje kukuřičnou siláž z 200 ha, dostává z kapes spotřebitelů roční dotaci elektrické energie ve výši 10,4 mil. Kč. Ta je poskytována přes výkupní cenu, která je ze standardních 1,345 Kč/kWh navýšena u bioplynových stanic na 4,12 Kč/kWh. Dále je každý hektar kukuřice ročně dotován přímou platbou 4686,50 Kč/ha. A na výstavbu uvedené BPS přispěje ministerstvo zemědělství dalšími14,7 mil. Kč. Pokud rozpočítáme investiční dotaci na 15 let, činí u BPS každoroční dotace 61 614 korun na hektar,“ vypočítává Svaz marginálních oblastí.

Zastavme se ještě v BPS ve Všerubech, kterou ve své diplomové práci analyzoval student elektrotechniky Západočeské univerzity v Plzni Petr Kastner. Výkon stanice je v současné době 946 kW. Zpracovává místní komunální odpad, kejdu a hnůj z chovu zemědělských zvířat, ale také kukuřici z 320 ha, a navíc travní senáž, rovněž pěstovanou cíleně jako energetickou surovinu. Stanice ve Všerubech nevyužívá odpadní teplo. Za rok 2011 stanice za elektřinu při výkupních cenách 4,12 Kč/MWh tržila24,34 mil. Kč. Pro kukuřici to vychází (po přepočtu na výtěžnost kukuřičné siláže na plyn) jako zisk 53 242 Kč/ha kukuřice. Kdyby se ale daná osetá plocha využila pro fotovoltaickou elektrárnu, zisk z 1 hektaru by byl šestnáctkrát vyšší, než při pěstování energetické kukuřice, a to bez započítání vyšší výkupní ceny elektřiny z FVE proti elektřině z bioplynových stanic.

Bioplynová stanice v Poděbabech u Havlíčkova Brodu má instalovaný elektrický výkon 730 kW. Odpadní teplo nevyužívá, zaměstnává 1 člověka. „Brambory tu asi letos nemají, viďte, babičko?“ „Jééé, kdepak brambory, o ty tady nezavadíš. Ale já ti dám nějaký naše, ze zahrádky.“

Podle ČSÚ letos bude brambor asi o čtvrtinu méně než loni, jejich ceny vzrostou. Bylo špatné počasí. Příští rok bude Česká agrární komora jednat s ministerstvem zemědělství o zvýšení podpory na jejich pěstování.