Hájí nové energetické vize zájmy spotřebitelů, nebo jen bojují?

Energetika nikdy nebyla jednoduchým oborem. Ani pro vědu, ani pro podnikání. A od doby, co se do ní namontovala politika, je to s její srozumitelností a řešením zásadních věcí mnohem, mnohem horší než dříve.  Nabízí podpory, dotace, restrikce, nové daně, výhody pro jedny, náklady pro druhé.

Energetická koncepce a její už mnoho let nepřijatelná aktualizace (ASEK) vyrostla v politikum plné rozporů. V aktuálním, tzv. optimalizovaném scénáři, preferovaném úředníky MPO a navrženým ke konečnému schválení, se dokonce uvažuje o dovozu elektřiny i uhlí, což odporuje strategii energetické bezpečnosti a soběstačnosti. Dovozní závislost na energii se má zvýšit až na 70 procent z nynějších méně než padesáti. Ekonomické systémy, jako je centrální zásobování teplem, podléhající kontrole a procházející permanentní ekologizací, se v zájmu decentralizace zdrojů a diversifikace primárních paliv nejspíš rozpadnou, i když se nyní tvrdí opak.

Domácí surovinová základna se stává z politických důvodů nedostupná. Od roku 2020 už by se mělo dovážet i hnědé uhlí, domácí těžba by se měla prakticky úplně zastavit. Zemní plyn ze známých důvodů také v bezpečnosti dodávek kulhá. Obnovitelné zdroje už jsou prý levnější, než klasická energetika, tvrdí antikarbonové organizace. Tytéž však protestují proti omezování jejich dotací. Jaderná energetika je sice bezuhlíkatá, ale bojuje s enormním nárůstem nákladů a prodlužováním termínů dostavby nových bloků, jak právě vidíme ve Finsku. Přesto se naše ekonomika má úplně odstřihnout od fosilních zdrojů, doprava bude elektrická, ale nesnižování výroby elektřiny je prý státní sabotáž evropského úsilí.

Odpůrci vypočítali, že celospolečenské náklady vyvolané spalováním uhlí přesahují 38 mld. Kč ročně. Celospolečenské náklady vyvolané využíváním OZE loni překračovaly 44 mld. Kč ročně. První suma je teorie, druhá praxe. 

Platí ještě preambule ASEK, že tento dokument má zajistit bezpečnou, spolehlivou a cenově dostupnou dodávku energie? Nebo má jen slibovat vyšší úspory, více OZE, auta bez motorů a dotace, dotace, dotace a nové daně, daně, daně? Platí ještě, že má chránit spotřebitele proti výpadkům dodávek energie a proti nesmyslně vysokým cenám, nebo už je to jen dokument únavy z nekončící buzerace záchranářů světa a bojovníků proti čemukoliv?

„Spotřebitelé to platit nebudou, to státní rozpočet,“ slibuje Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Jaký je v tom rozdíl? Až takhle složitá ta energetika přece není…