Energetické mýty III

České uhelné elektrárny způsobují škody na zdraví obyvatel a životním prostředí za 51 miliard korun ročně.

Podobné cifry se v tisku v poslední době vyskytují často. Obvykle ve zprávách a komentářích ekologistických organizací s odvoláním na vědecké zdroje, které to vypočítaly. Citované číslo konkrétně někdy v létě citoval Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí Duha, ve svých komentářích. Zdroj ani metodika výpočtu tentokrát uvedeny nejsou, ale pravděpodobně se jedná o výstup vědecké studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.
Kromě této zprávy byly již dříve publikovány údaje o škodách za 38 miliard a 42 miliardy korun ročně (obojí z domácích univerzitních kruhů). Mezinárodní měnový fond ve starší analýze spočítal, že Česko doplácí nezahrnutím externích nákladů za poškozené zdraví obyvatel ze spotřeby uhlí více než 34 miliardami korun za rok. Univerzita Karlova pak dospěla k číslu 1300 miliard korun celospolečenských škod v případě, kdyby se vytěžilo a spálilo uhlí za limity na dole ČSA.   
Ještě jsme se nezabývali otázkou, co tato čísla zahrnují, jaké externí škody jsou v nich obsaženy. Nechci být ignorantem, ale myslím, že to není důležité. Pro podobné výpočty se používají různé modely, které více či méně přesně odhadují vlivy těžby a spalování uhlí na krajinu, zemědělskou produkci, životnost materiálů a zdraví obyvatel. Někdy, zejména u čísel z nadnárodních institucí, se přidávají škody způsobené globálním oteplováním, ke kterému prý spalování fosilních paliv výrazně přispívá. Tím se vypovídací hodnota podobných údajů ještě zamlžuje. Dosud totiž nebylo vědecky dostatečně prokázáno, že je to právě lidská činnost, která je pro oteplování dominantní. Mnozí vědci (a politici) si pak také pletou klimatické změny se špatným počasím.
Vědci z univerzity ve Stuttgartu nedávno publikovali studii pro několik konkrétních uhelných elektráren v Evropě, tedy i v ČR. V této studii metodiku podrobně popisují a zdůrazňují, že model je nejméně přesný v odhadech dopadů na zdraví obyvatel, jejich léčbu a pravděpodobnost dožití. Studie vznikla na objednávku a z podkladů dodaných organizací Greenpeace, mezi jejíž obvyklé vědecké metody patří mj. happeningy, poškozování soukromého majetku a kulturních památek chráněných UNESCO. Podle této studie např. elektrárna Chvaletice ročně zabije asi 62 lidí, tvrdí Greenpeace natvrdo. Neuvádí se, zda před její modernizací, nebo po ní….
Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR nedávno pro změnu publikovala údaj 444 mld. Kč jako hodnotu škod, které vzniknou pokračováním těžby a spalování hnědého uhlí (abychom těch vědeckých údajů neměli málo). Zároveň však její šéf Dr. Radim Šrám uvedl, že studie vznikala v polovině 90. let a zkoumala zdravotní stav populace narozené v polovině 70. let, geneticky poznamenané populací narozenou v 50. letech. Závěry jsou tedy postavené na technologiích těžby a spalování uhlí téměř 50 let starých. Přitom už tehdy, tj. v první polovině 90. let, studie praví, že 70 % znečištění pochází z lokálních topenišť a z dopravy. Zmíněná komise by si přála v příštích letech podniknout nový výzkum (program Teplice II), který by srovnal stav populace v pánevních okresech s kontrolním vzorkem populace v ekologicky nezatížených jižních Čechách. Za sebe bych jen dodal, že možná vhodnějším kontrolním vzorkem by byla populace ve středních Čechách, kde je ovzduší více znečištěno, než v kraji Ústeckém, a uhlí se zde netěží.
Žonglování s čísly kvůli „pokroku“ je zábavná věc. Jenže – věřte jim.   
PS: Ještě jsem nezmínil aktuální studii Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, napsanou pro ministerstvo průmyslu a obchodu, o externích nákladech na těžbu a spalování uhlí za limity. Ta např. vypočítává, že uhlí za limity zkrátí lidské životy o 31 tis. let a že externí škody dosáhnou 25 miliard až 900 miliard korun za 35 let. Vrátím se k ní později.