Poradní komise předala před několika týdny ministerstvu průmyslu a obchodu základní doporučení k právě se tvořící Státní energetické koncepci. Jako koncový zákazník, na něhož finálně přijaté závěry někdy v budoucnosti dopadnou, jsem stále čekal, kdy se alespoň v rámci věcné diskuse objeví doporučení a návrhy, které by přímo oslovovaly, případně podporovaly i nás – spotřebitele tepla a elektrické energie. Nedočkal jsem se.
Proto raději hned teď zveřejňuji několik našich námětů, které jsme, coby spotřebitelé činní v občanském sdružení Za férové ústřední topení, zaslali jak poradní komisi, tak MPO a ERU. Dají se shrnout do třech základních bodů.
- Ceny tepla z CZT pro konečné zákazníky, včetně všech daní a poplatků, zůstanou zachovány na současné úrovni (1. polovina 2012) nejméně do 31. prosince 2018.
- Činnosti a služby v přenosu a distribuci elektrické energie, jejichž ceny stanovuje Energetický regulační úřad, tzn. především ceny za přenos a distribuci elektrické energie, a dále všechny daně, poplatky a příspěvky na výrobu elektřiny z OZE, se sníží o 20 procent ve srovnání se současnou úrovní (1. polovina 2012) k 1. lednu 2013. Poté bude možné tyto ceny zvyšovat maximálně o průměrnou roční míru inflace, jak ji zveřejňuje Český statistický úřad. Tato regulace by platila do 31. prosince 2018.
- Energetický regulační úřad ve spolupráci s vládou ČR a Parlamentem ČR připraví návrhy nových pravidel regulace cen v energetice tak, aby neznevýhodňovala konečné spotřebitele energie, aby ekonomicky nepoškozovala ani její výrobce, dodavatele a distributory, a aby zároveň společnosti působící v elektroenergetickém průmyslu tato pravidla nutila k co nejvyšší efektivnosti v jejich výrobní a obchodní činnosti a při rozhodování o investicích a jejich realizaci.
Tyto naše návrhy reagují na řadu negativních podnětů z elektroenergetického průmyslu a jejich fomulace je vedena snahou nepodporovat dosavadní chybná řešení, respektive zabránit do budoucna, aby nesprávná rozhodnutí energetických firem, správních orgánů i zákonodárných sborů dopadala na konečné spotřebitele, jako je tomu nyní. Návrhy jsou míněny jako dočasná opatření, jež by po dobu, dokud nebudou rozhodnuty zásadní strategické kroky v energetice (jedná se o rozhodnutí typu výstavba jaderných elektráren, prolomení územních limitů těžby uhlí, zatěžování ekologickými daněmi a poplatky, pravidla státní cenové regulace, majetkové transakce mezi největšími teplárenskými a elektrárenskými společnostmi, aj.), zabránily neopodstatněnému a nekontrolovatelnému růstu cen pro konečné spotřebitele energie.
V současné době se například jedná o zvyšování ceny hnědého uhlí, základní energetické suroviny pro většinu tuzemských tepláren. Teplárenské společnosti varují, že vyšší ceny uhlí mohou konečné ceny tepla zvýšit až dvojnásobně, toto tvrzení však nemá reálný ekonomický důvod. Přesto se obáváme, že teplárny tak učiní a důvod, uznatelný i podle pravidel cenové regulace ERÚ, si najdou. Zároveň máme důvod se domnívat, že teplárny hospodaří dlouhodobě neefektivně, neboť navzdory zaručeným ziskům nejsou schopny udržovat rozvody tepla (ztráty tepla v rozvodech neustále rostou) a nevytvářejí rezervy na zásadní strategické investice (ekologická opatření, kogenerace aj.). Obáváme se, že státní správa podlehne lobbistickému tlaku tepláren a zajistí jim podporu, která se citelně dotkne konečných spotřebitelů, nebo přinejmenším jich a veřejných rozpočtů. Dalším zvažovaným krokem teplárenských společností, který zvýší konečné ceny tepla, je konverze teplárenských zdrojů z uhlí na zemní plyn. Tyto záměry jsou diskutabilní z hlediska surovinové a energetické politiky státu (prohloubení dovozní závislosti, apod.), nicméně, dopady na konečné spotřebitele tepla zatím předmětem diskuse nejsou a nebyly. Pokud ke konverzi na zemní plyn bude docházet, pak nechť existují cenové (respektive nákladové) limity pro dodavatele tepla.
V elektrárenství situace dospěla do stadia, kdy ceny elektřiny klesají, avšak ceny pro konečné spotřebitele, tedy včetně regulovaných složek, naopak neustále rostou. Fakticky dnes v případě domácností platby za přenos, distribuci, poplatky OTE a příspěvky na OZE převyšují cenu odebrané elektřiny. Obáváme se, že i v tomto případě selhávají pravidla cenové regulace i pravidla o majetkovém, manažerském a účetním oddělení distribuce od výroby a obchodu s elektřinou. V každém případě nelze hovořit o efektivních nákladech na investice a provoz distribučních sítí, když tyto každoročně „musejí“ zvyšovat ceny svých služeb, v čemž distribučním společnostem současná pravidla regulace prakticky nejsou schopné zabránit.
Co tím sledujeme? Našemu sdružení jde o jeden zásadní cíl. Je jím zachování racionálních cen tepla a dalších energií především ze soustav centrálních zdrojů. A pokud k tomu budou vytvořeny podmínky, mohou je hlavně ony nám spotřebitelům reálně nabízet.
