Elektrické křeslo pro důchodce

Demografický vývoj vede Českou republiku do rozpočtové pasti. Čím dál méně ekonomicky aktivních lidí přispívá na důchody, které stále více lidí a stále déle pobírá. Penzijní systém spěje do krize. Také energetika je v krizi. Elektřiny je nadbytek, je stále méně spolehlivá a čím dál dražší. Proti krizím je třeba bojovat, stanovit priority, přijmout opatření, reformovat.

Vzorové výpočty ukazují, že dobrovolné spoření ve druhém pilíři pro mnohé lidi až tak moc výhodnější ve srovnání se státními důchody nebude. Jeden komentář významného tuzemského deníku konstatoval, že na druhém pilíři fondy nezbohatnou a důchodci také ne, ale nešlo o to, aby budoucí důchodci zbohatli, ale aby si začali sami na důchod odkládat vlastní peníze a nespoléhali jen na stát.

To není špatná myšlenka, až na to, že penzijní reforma se spíše než spoření blíží snaze přimět lidi, aby si sami dobrovolně zvýšili sociální daň o dva procentní body (z 28 na 30 % superhrubé mzdy). Druhý problém je, že toto „odkládání“ peněz bylo dosud, v kontextu dobrovolného penzijního připojištění, zahrnováno většinou do kategorie investic než spoření.

Spolehlivé prognózy výnosů fondů ve druhém pilíři nejsou k dispozici. Někteří odborníci, mezi nimi předseda vlády, předpokládají výnosy podle charakteru fondu v rozmezí od 4 do 8 % ročně, reálně (po očištění od inflace) tedy kdesi mezi2 a3 procenty. Výnosy ale nejsou v žádném z fondů nikým zaručeny. Jediná záruka je výnos nezáporný. Pokud tedy nominálně bude výnos nižší než inflace, reálně důchodce bude tratit.

Skutečnost je zatím taková, že v letech 1995 až 2011 jen jediný penzijní fond z devíti vykázal reálný výnos (po odečtení inflace, ale včetně státních příspěvků) nad 1 % ročně (v penzijním připojištění).

Jinou politickou prioritou je podpora ekologické výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Realizuje se příspěvkem na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jehož výši určuje Energetický regulační úřad tak, aby bylo dosaženo garantované výkupní ceny, kterou za tuto  elektřinu dostávají výrobci. V zákoně je jasně určeno, že tato cena se automaticky každý rok zvyšuje o inflaci. To je první záruka, že investor do výroby energie z obnovitelného zdroje reálně netratí. Dále je zaručeno, že investice se musí vrátit do 15 let od uvedení zdroje do provozu (připojení k síti). To už je garantovaný nominální výnos 6,7 % ročně, reálně mezi3 a4 procenty. U slunečních elektráren však díky prudkému poklesu cen potřebných zařízení stouply výnosy investice až k 17 procentům. Nejen to, ceny elektřiny z OZE jsou garantovány na 20 let.

Náklady na penzijní reformu vláda odhadovala v roce 2010 na 1300 miliard korun během 20 až 30 let. Čerstvější podobný odhad nebyl zveřejněn, hovoří se však o 15 až 30 mld. Kč ročně jako výpadek příjmů státního penzijního systému, případně o nákladech reformy ve výši 1 % hrubého domácího produktu, tj. s použitím loňských čísel 38,1 mld. Kč ročně. To by bylo zhruba 572 mld. Kč za 15 let nebo 760 mld. Kč za 20 let. Tyto odhady se staly důvodem ke zvýšení daně z přidané hodnoty, neboť krytí nákladů je vnímáno jako značný problém, zejména v období hospodářské recese.

Na podpoře obnovitelných zdrojů, pokud se systém podpory nezmění, za 20 let zaplatíme 760 miliard korun. Letos výše příspěvku vyjde zhruba na 38 miliard korun. Tyto peníze platí každý spotřebitel elektřiny, podniky i domácnosti (ty to vychází v průměru téměř na 1100 Kč ročně), povinně ze zákona. Svým charakterem se příspěvek blíží dani. Paradoxní je, že v tomto případě stát daní sám sebe, z rozpočtu přispívá 11,7 miliardy korun ročně. Avšak, na rozdíl od spotřebitelů, jen dobrovolně; když poslanci zamítnou, státní rozpočet nepřispěje (příští rok by ještě přispět měl) a v takovém případě stoupne výše příspěvku odběratelům. Příjemcem této „daně“ je několik investorů, většinou zahraničních, do OZE.

Loni schodek na účtu státního systému důchodového zabezpečení (příjmy z pojistného minus výdaje na penze) dosahoval necelých 39 miliard korun.

To, že některá čísla jsou si podobná, je zřejmě náhoda. Slovní žonglérství s pojmy pojištění, daně, příspěvek, priority… však náhodná není. To je politika hospodaření veřejné moci se soukromými penězi. Znamená to, že důchody stát garantovat nemůže, ale příspěvek na OZE se vybírat a platit musí. Se zárukou. Obojí ve prospěch lidstva.