Alarmující Dán odhalil nenápadný jed

Dánský odborník na kvalitu ovzduší Kaare Press-Kirstensen měřil ultrajemné částice v pražském a brněnském ovzduší. Moc jich bylo, nejvíce v autobusových zastávkách a nádražích. Jeho zjištění jsou alarmující, na zastávkách číhá nenápadný jed, referoval český tisk.

Ultrajemné částice, součást tuhých znečišťujících látek (TZL), se prý běžně neměří, upozornil tuzemský tisk. Rozměr měřených částic nespecifikoval. Zdůraznil ovšem, že jsou zvláště zákeřné, protože pronikají do plic i krevního oběhu a mohou způsobit smrtelná onemocnění. Ježíšmarjá, s tím se musí hned něco dělat!

Model „hurá“ akce po vzoru našich ekologistů zabral – s pořádným antré se dozvíte něco, co už vlastně dávno víte. A ještě dostanete návod k okamžitému řešení, většinou nereálnému.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pravidelně měří a zveřejňuje výsledky měření prachových částic o velikosti 10 a2,5 µm (PM₁₀, resp. PM_2,5 ), které ale nepochybně pocházejí ze stejného zdroje, jako ty Dánovy, tj. v případě Prahy z 85 % z automobilové dopravy. Ústav měří nepřetržitě i výběrově, ale většinou na hlavních dopravních tazích a v obytných částech města. Pak se přijímají různá dostupná opatření.

Ale co s těmi zastávkami a nádražími? První rada je na snadě: lidé by v nich neměli bydlet. Není to zdravé. Dále je možné například zkrátit dobu pobytu obyvatel v exponovaných místech. To by ale znamenalo zkrácení intervalů mezi spoji veřejné dopravy a tedy zvýšení exhalací, které tato doprava do zastávek vypouští… No, prostě složitý, komplexní problém. V Brně by možná šlo přemístit nádraží.

Ale bavme se vážně. Dán doporučuje cyklistiku, Praze i Brnu. Za příklad dává Kodaň, hlavní město své domoviny. Podle údajů z roku 2008 využívalo v Kodani jízdní kolo na cestu do práce 37 % obyvatel, veřejnou dopravou jezdilo 28 % Kodaňanů. Nevládní organizace Dánská ekologická rada, pro niž Press-Kirstensen pracuje, má cíl dosáhnout podíl pracujících cyklistů 50 % v roce 2015.

V Brně v roce 2012 se do práce či do školy cestovalo ze 62 % městskou dopravou a ze 4 % na kole. Podíl cestujících individuální automobilovou dopravou činil 36 procent.

V Praze se loni do zaměstnání vykonalo 62 % cest MHD, tedy prakticky dvojnásobek podílu MHD v Kodani. Na kole v Praze cestoval jeden člověk ze sta.

Čím jsou dány tak zásadní rozdíly? Nepochybně z velké části tím, že se Kodaň cíleně zaměřuje již mnoho let na zlepšení městského životního prostředí, kdežto Praha měla špatnou rozvojovou koncepci a jako město byla historicky špatně řízena. Momentálně se sice objevují nové zajímavé nápady a trendy, ale desítky let chybných kroků prostě za dva roky nenapravíte. A zanedlouho navíc budou volby. Nevím, jak je na tom v tomto směru například Vídeň, ale jízdní kolo tam využívá zhruba 5 % cestujících. A nevím, jak jsou na tom např. Poděbrady, Nymburk nebo Břeclav, kde kolo používá 26 až 29 % lidí. Není ani od věci, že průměrné stáří vozového parku v Praze je 13,5 roku, včetně dodávek, nákladních aut a autobusů.

Co „tvrdá“ data? Kodaň má 530 tis. obyvatel, Praha 1,2 milionu. Do města za prací dojíždí denně 125 tisíc lidí, většinou ze Středočeského kraje. Kodaň se rozkládá na 88 km², Praha na 496 km². Hustota osídlení je v Kodani takřka dvojnásobná. Nebo-li, v Kodani je všude „blíže“.

Průměrná nadmořská výška Kodaně je8 m.n.m., nejvyšší bod leží91 metrnad mořem. Praha má nejnižší bod177 m.n.m., nejvyšší399 metrů. Cyklista tedy překonává převýšení až222 metry. Terén Prahy brázdí hluboká, obydlená údolí, např.: Vltava, Modřanská rokle, Kunratický potok, Botič, Žižkov, Rokytka, Šárecký potok, Brusnice, Motolský potok, Prokopské údolí s Dalejským potokem. A má taky několik výrazných, osídlených vrchů, třeba: Modřany, Hodkovičky, Lhotka, Roztyly, Krč, Pankrác, Vyšehrad, Bohdalec, Karlova hora, Vinohrady, Aloisov, Vítkov, Střížkov, Kobylisy, Bohnice, Suchdol, Horní Šárka, Červený vrch, Vypich, Bílá hora, Strahov, Petřín, Malvazinka, Stodůlky, Dívčí hrady, Barrandov.

Na rozdíl od Kodaně, rozkládající  se na dvou ostrovech, se v Praze křižuje 8 dálnic z 11 existujících v ČR. To, že nemáme obchvat, ale zato máme Severojižní magistrálu, souvisí s již zmíněnou špatnou koncepcí…

A jak se nám, Pražákům, šlape? Celkem to jde. Za posledních 12 let se emise snížily zhruba o třetinu. I ty z dopravy, kupodivu. Ročně i tak na město padne ze všech zdrojů znečištění dohromady nějakých 2800 tun TZL. Ve Středočeském kraji je to přes 11 tisíc tun, to je skoro čtyřikrát víc. Dælen!