Velikonoční výzva: Pomozte ODS vstát z mrtvých!

„Letos jim to už nedám! Je to jako vyhazovat peníze do kanálu. Stejně všechno válcuje Kalousek a ódéeska na to jenom kouká a nesmyslně se pere sama se sebou. Na tom se už podílet nehodlám.“

V posledních dnech jsem tato slova slyšel v různých obměnách nepříjemně často. Březen je totiž měsíc, kdy se v ODS platí členské příspěvky. A plno členů – ano, i těch dlouholetých a kdysi skalních – si řeklo, že s váhavou politikou či spíše politikařením současného vedení strany už nechce mít nic společného. V Praze, ale nejen v ní, k tomu přispělo i nedávné svévolné zrušení tří oblastních sdružení, která si troufla mít na některé věci jiný názor než předseda Petr Nečas a pražský primátor Bohuslav Svoboda.
  Vůbec se znechucení řadových členů nedivím. Z pravicových myšlenek, na nichž ODS vznikla, neprosazují dnešní šéfové partaje skoro nic. Ze sebevědomé strany udělali rozhádanou a nejistou trosku, která má sice většinu ministrů, ale ve skutečnosti se bojí přijít s čímkoliv, co by se mohlo jentrochu nelíbit Kalouskově TOP 09. Uskupení lidí, kteří osobní svobodu, odpovědnost a konzervativní myšlenky považovali za nejvyšší hodnoty, změnili ve shluk izolovaných partiček, které raději nedělají nic, aby se náhodou neznelíbily nejvyšším šéfům a ti je škrtnutím pera ze strany neexkomunikovali. Důsledek? Podle jednoho z nedávných průzkumů veřejného mínění se ODS nachází jen 3,5 procenta nad pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny!Jak říkám, chápu náladu těch, kteří pochybují. Váhají, jestli má vůbec ještě smysl zůstávat ve straně, která neplní volební.
  Přesto, nebo možná spíš právě proto, jsem ale přesvědčen, že má smysl vydržet a v ODS zůstat!
 
ODS je idea. Idea, že se lidé mají postarat sami o sebe, mají být sami za sebe odpovědní, že stát má do jejich životů zasahovat co nejméně, že schopnosti a úspěch mají být odměněny… Tyto myšlenky stojí podle mne za to dál prosazovat jak navenek, tak uvnitř strany. Navenek proti hrozící levicové přesile, uvnitř strany proti těm, kteří jsou ochotni vyměnit je za vlastní výhody, funkce, postavení. Pokud z ODS všichni slušní lidé odejdou, zbydou v ní právě jen ti „oni“.
 
Proto jsem přesvědčen, že lepší než utíkat je bojovat. A k tomu vyzývám i všechny ty, kdo to s pravicovou politikou myslí pořád vážně: Zůstaňte v ODS, zaplaťte příspěvky a pomozte tomu, aby se naše strana stala zase tím, čím byla dříve. Tedy sebevědomým lídrem české pravice i celé politiky. Pravá frakce ODS je připravena přispět k tomu ze všech svých sil!   Jiří Janeček