Co je dnes třeba k tomu, aby člověk podnikl cestu za hranice všedních dnů? Krom odhodlání, zvídavosti a rozbitého prasátka je třeba i porce odvahy… Mou destinací je norský Bergen a zde ti budu přinášet momentky z mé mise.
Celý podnik vznikl celkem pragmaticky jakožto nutnost během mého doktorského studia vyjet na zahraniční univerzitu. Že volba padla právě na Norsko, byla shoda dobrého načasování, touhy se tam znovu podívat a štěstí. Norsko mi odjakživa bylo blízké přírodou, historií, kulturou i jazykem. Nebyl jsem zde ostatně prvně, před lety jsem zde pobýval pracovně. To je však jiný příběh a ten může zatím ležet…
Výhoda studijního pobytu je, že člověk dostane stipendium a nemusí proto kvůli návštěvě této zřejmě nejdražší země na světě prodávat auto ani zastavovat nemovitost. Netřeba si však dělat žádné iluze, že by stipendium pokrylo veškeré náklady. To ani náhodou, zvláště když si musí člověk najít ubytování na privátu.
Norsko je jedna ze zemí s nejpřísnějšími podmínkami pro vstup v době covidové. Naštěstí se tyto podmínky v srpnu konečně zmírnily natolik, že jsem mohl na konci prázdnin proklouznout dovnitř jako myška. Pravda, úplně hladce to nakonec nebylo, o tom však až příště… Každopádně jsem tady a má měsíční mise v této nádherné severské zemi začíná.
Bydlím v okrajové části Bergenu v jednom z mnoha zálivů s nádherným výhledem. Domek je to malý, postavený s typickou norskou praktičností s využitím každého krychlového decimetru. Sdílím ho s majitelkou Lindou a jejím přítelem (více příště). Já obývám podkrovní pokojík, který však je pro jednoho poměrně prostorný a šikovný a dobře prosvětlený. Když si stoupnu doprostřed pod štít, dokonce se tam vejdu i s nataženýma rukama (což při ranním protažení oceňuji).
Bus mi jede do centra přímo od domku co čtvrthodiny, takže paráda. Využil jsem měsíčního předplatného na celou zónu I (Bergen a velmi široké okolí), což ani kupodivu nevyšlo příliš draho.
Moje mise:
- Napsat připravovaný vědecký článek !!! ;
- a najít inspiraci pro disertaci (s níž článek úzce souvisí);
- prozkoumat Bergen a široké okolí;
- nafotit hezké snímky;
- nachodit denně aspoň 10 tis. kroků;
- cvičit každý den jógu;
- zdravě a střídmě se stravovat a něco málo zhubnout;
- oprášit si polozapomenutou norštinu na úroveň základní domluvy;
- napsat text k písničce, k níž mám zatím jen hudbu a název: „Margit hjukse“ (Markéta čarodějnice).
Jak to celé půjde? Já věřím, že dobře, optimismus je nejlepší přístup v jakékoli lidské činnosti. Jak se říká v Norsku:
„I denne verden ingenting er umulig – hvis bare mennesker vager a reise seg.“
(V tomto světě nic není nemožné – pokud se člověk pro to doopravdy rozhodne.)
Těš se na další příspěvky!
