Zdá se, že naše vláda změnila pojem doposud váženého daňového poplatníka na „Daňového slouhu“. ¨Plať občane, a bude ti hůř“, dalo by se říci.
Nejsem proti placení daní. Musí se stavět silnice, musí fungovat policie a školní sportovní hala pro naše děti se taky zadarmo nepostaví.
Ale nový nápad ON-LINE sledování platebních toků firem, oznámený v první polovině tohoto roku, vidím jako nemístnou buzeraci, zejména středních podnikatelů. Jednak si počítače a on line terminály na tuhle agendu zřejmě budou muset platit ze svého, a jednak výmluva naší levice, že by to mohlo (JEN MOHLO!) vést ke snížení DPH u restaurací je absurdní. Co zbývajících 98% podnikatelů?
Už by mohli přijít jen s nápadem, že si firmy musí do svých kanceláří povinně zavést kamery a mikrofony aby byli odposloucháváni a sledováni.
A jaká tady je ta nerovnost!
Jako poplatník bych taky chtěl vidět do rozhodovacích procesů a toho, jak ty peníze co platím, stát utrácí. Zkuste si ale chtít od státních institucí požádat o informace o aktuálním stavu nějakého výběrového řízení, kde úředníci a politici utrácejí z těch vašich daní. Uvidíte sami, na jak velký odpor narazíte. A přitom stát si nyní chce začít vynucovat to, co Vám sám neumožní.
Ještě něco méně je mi sympatické, pokud naše levice tímto dosahuje realizace předvolebního sloganu dnešního ministra Mládka.
Dávám soukromníkovi rok, nanejvýš dva!
Nepřijde Vám to trochu vyděračské, když ti nejpodnikavější členové společnosti musí být podle logiky současných politiků, řazeni mezi ty, na něž tvrdá bota státu dopadne nejvíce? A to dokonce i přesto, že ministrem financí je podnikatel? I když tady jistě existuje vysvětlení. Podíváte li se na personální mapu vedení ministerstva financí, zjistíte, že i přes ministra z hnutí Ano, si do něj prosadila ČSSD mnoho svých lidí až po funkce náměstků.
Ani se nevidím tomu trendu, který nyní vidím prakticky denně v Německém příhraničí severních Čech. Místní /a nejenom místní/ čeští soukromníci a podnikatelé prostě jdou a zakládají si druhé živnosti, tedy daňové domicily několik kilometrů za hranicí. Aby je nikdo nemohl rozsáhle úředně pronásledovat, aby jim nehrozily výslechy na finančním úřadě, jako za vlády premiéra Špidly. Aby jim nikdo nekrátil odpisy a rezervy pro případ, že se příští rok nebude nejlepší a ty rezervy se můžou hodit.
Založení živnosti za hranicí sice něco málo stojí, musíte si na to někoho najmout a není to hotové ze dne na den, ale….. máte na léta dopředu klid. Když pro nic jiného, tak pro to, že v příhraničí, stejně jako v celém Německu, se daňová agenda nemění podle toho, kdo zrovna vyhrál volby . A své podnikání nebo jeho zázemí máte za cenu minimálních nákladů zajištěné v zemi, kde jsou daně stejné, odpisové položky větší a je zde stabilní právní prostředí.
Je to legální a naši politici si to za ten chaos, co po volbách vždy v daních udělají, vlastně i trochu zaslouží.
Je to smutné.
Je smutné, když podnikavým a produktivním lidem, jež představují pro každou společnost přínos, hodlá vláda utáhnout obojek okolo krku a zkrátit, už tak krátké vodítko. Jako nesvéprávným psům. Tohle by se nemělo dít. Je smutné, pokud českému soukromníkovi nezbude pro udržení vlastních možností a taky trochy vlastní důstojnosti jiné řešení. Řešení dosažitelné, snadné jen trochu vynucené. Jakkoli je u nás v budoucnu perspektivní.
„ DAŇOVÝ DOMICIL V SRN „
Na straně druhé, když je to pár kilometrů od Vás a něco funguje?
Z míst kde to funguje, zdraví Jan Diviš.
