Já osobně si pod selským rozumem představuji schopnost uvažovat nad problémy jednoduchým analytickým způsobem. Do rovnice mé úvahy vstupují určité proměnné a z rovnice vystupují pozměněné proměnné. Mezi tyto hodnoty mohu vložit rovnítko. Pokud tomu tak není, z logiky by tento stav navodil dva možné extrémy. Perpetum mobile, nebo stav ve kterém se vše zastaví. Ani jeden tento stav nebyl nikdy prokázán.
Trochu úvodní filozofie proložíme špetkou psychologie a potažmo sociologie. V historii těchto vědních oborů proběhlo několik pokusů, které dokázali jednu zásadní věc. 87% populace, nemá vlastní názor, a jen čeká, až jim jej někdo předloží. Člověk je tvor společenský a tak se podle principů stáda snaží v dané skupině přežít, podle jednoduchého principu, který je patrný i v přírodě u ostatních živočichů. Ve stádu je menší pravděpodobnost, že budu usmrcen nebo poškozen vnějším nebezpečím. Stádo je vedeno vůdcem ku prospěchu skupiny, neboli je zajištěna kontinuita v podobě dostatečného přírůstku dalších jedinců. Pokud má být populace zachována na stejné úrovni je třeba, aby porodnost byla vyšší než 2,11 u lidí. Tento status u takzvaně „vyspělých“ zemí značně desítky let zaostává a populace roste jen díky migraci. Otázka zajišťuje nám současný systém možnost zachování přežití. A pokud ne kde je příčina.
A teď ke konkrétním pokusům. Jeden z nejznámějších je Zimbardův experiment. Kde skupina dobrovolníků z řad studentů byla hodem mince náhodně rozdělena na dozorce a vězně. Po 14 dnech musel být pokus zastaven, protože se zcela vymknul kontrole. Účastníci se až příliš vžili do svých rolí a přitom každý na začátku věděl, že je to vše jen jako, a celé to je jen pokus.
Dalším zajímavým pokusem je Milgramův experiment. V tomto pokusu byli dobrovolníci pasováni do role učitele, a herec předem vybraný měl za úkol odpovídat na otázky. K jeho tělu měly být jen jako připoutány elektrody a učitel měl za každou špatnou odpověď zkoušeného trestat elektrošokem od 15V postupně se po 15V stupňujícím až k hodnotě 450V. Oba se před pokusem seznámili a poté byli odděleni. Pokusu byla přítomna třetí osoba takzvaný experimentátor, který na svoji zodpovědnost bral veškerá rizika, v případě jakékoli újmy. Z pokusu vyplynulo, že 65% učitelů se postupně dopracovalo až k hodnotě 450V, přesto že zřetelně slyšeli, jak zkoušený trpí. Pokud došlo z jejich strany k obavě, že mohou zkoušenému uškodit nebo jej zabýt byli vždy experimentátorem ujištěni, že veškerá zodpovědnost je na jeho straně a že musí pokus dokončit.
Názornou ukázkou jak jedince nechat zmanipulovat je pak Aschům experiment. I v tomto experimentu byl jedinec uveden do předem připravené hry. Byl uveden do místnosti, kde bylo do půlkruhu rozestavěno 9 židlí, a byl usazen na předposlední místo. Poté bylo do místnosti postupně přivedeno zbývajících 8 jedinců komparzistů. Následně jim byly ukázány vždy dvě karty experimentátorem. Na jedné byla jedna čára a na druhé byli tři rozdílně dlouhé čáry. Dotazovaní měli za úkol přiřadit k jedné čáře stejně dlouhou čáru z druhé karty s více čarami. Protože byla pokusná osoba až sedmá, měla možnost vyslechnout si názor sedmi předchozích jedinců, kteří záměrně odpovídali zřetelně špatně a dokonce se na odpovědi všichni shodli. Výsledkem bylo, že z 18 sezení se 12 pokusných osob přidalo k většině a i při přímém dotazu zdali nebyli při svém rozhodování zmanipulováni, tuto možnost zamítli.
Takovýchto experimentů bylo zinscenováno již mnoho a každý jasně ukázal jak jednoduché je jedince vmanipulovat do předem připravené hry. A co tímto vlastně chci říci. Když se podívám kolem sebe, vidím spousty jedinců, kteří jsou vmanipulováni do nejrůznějších her a jen málo kdo si dokáže připustit, že to celé odporuje zdravému selskému rozumu. Vstupní a výstupní hodnoty nesouhlasí, ale když většina tvrdí, že ano tak to asi bude pravda.
Když se jde do války, tak vždy proto, abychom uchránili utiskované, nikdy ne pro zdroje jako je ropa nebo ochrana určité zájmové skupiny. Sociální stát je naprosto fungující zřízení, které je jen stále špatně a nedostatečně regulováno. Žijeme v době stability a jen jsme přechodně sklouzli k recesi, žádný kolaps světové ekonomiky v podobě předluženosti vyspělých zemí nehrozí. Politická garnitura chrání naše zájmy a bojuje proti korupci. EU nás chrání před válkou. Žijeme v době míru.
Válka je mír
Svoboda je otroctví
Nevědomost je síla.
Lusknutím prstu se probudíte a všechno bude v pořádku .o) (Pravil libozvučný ženský hlas)
