O poslanecké imunitě, volbě prezidenta a stranické disciplíně

I poslanci mají své dny. Právě v pátek 8.2.2008 měli jeden svůj mimořádně povedený. A já měl tu "čest" nějakou chvíli na ČT24 to pozorovat...

Své povídání bych začal u jednání poslanecké sněmovny, které se konalo 6.2.2008. Ta, na návrh Zdeňka Jičínského, zamítla senátní návrh, který měl, prý razantně, omezit dosavadní trestní imunitu. Parlament měl do budoucna rozhodovat pouze o zatčení svých členů, avšak ne o jejich trestním stíhání. Ze 150 přítomných poslanců jich 125 bylo proti, tj. tento návrh zamítlo. Pro omezení imunity bylo tedy 25 poslanců, přičemž se bojím, že někteří z nich navíc pro omezení hlasovali stejně s vědomím, že "to neprojde"...

Člověk si marně láme hlavu nad tím, proč ti, co schvalují zákony, se vlastně těmito zákony nemusí řídit, že? Neměly by na ně platit spíše dvojnásob?

V pátek jsem se dostal domů lehce po sedmé hodině večerní a naivně jsem si myslel, že už máme nového prezidenta. Tedy lépe řečeno, že již bude po volbě. Ale ouha! Poslanci se celý den bavili na téma, JAK volit: zda tajně či veřejně. Ó, jaký rébus se našim zákonodárcům dostal do cesty?! Tedy takhle efektivně strávilo jistě dost přes 300 lidí tento pracovní den...
Mělo to ale jedno plus: mohl jsem se podívat na závěr společného zasedání obou komor. A bylo se věru na co dívat!

Nejprve si horko těžko odhlasovali, kdy že to zabalí - nezávisle na výsledku. A kdy se případně sejdou v sobotu. A pak takovou zvláštní kulišárnou, která je údajně v jednacím řádu, začali konečně hlasovat o volbě prezidenta formou veřejného hlasování. (Proč tak nemohli učinit někdy po desáté hodiny ranní, mi je záhadou.) Ten, kdo chtěl zůstat v ilegalitě, měl smůlu. A hlasovalo se...

Jenže již při předešlých pokusech o hlasování tajně či netajně, byl výsledek krásně čitelný: ODS v senátu jasně dominuje, ale v poslanecké sněmovně to je trochu tip ťop. Je to zajímavé, jak i taková volba nadstranického či snad nestranického prezidenta je svázána pevnou stranickou disciplínou snad všech stran. Ti, co nehlasují v linii se stranou, se občas najdou, ale jsou něco jako jehly v kupce sena: vzácní a nežádoucí. Copak poslanec, což je koneckonců také ještě lidský jedinec, nemůže mít jiný názor než stranické vedení či ústřední výbor strany? Ano, zřejmě ne. V naší politice jde zřejmě opravdu jen o moc a vládnutí, ale téměř nikdy ne o výsledek, blaho pro stát, neřkuli o snahu tvořit pro budoucí generace. Stranické boje a hašteření jsou vrcholem naší politické "reprezentace". Na víc zřejmě nikdo nemá...

Tak, zbývá ještě odhlasovat souhlas s nominovanými skrutátorkami. Nikdy jsem tohle slovo ještě neslyšel, natož abych jej viděl napsané, takže se omlouvám za možné skomolení. Uvědomil jsem si, že právě TOHLE jsou ty osoby, které jsou důležitější než kterýkoliv upocený poslanec, velitel poslaneckého klubu či snad ministr. Skrutátorky jsou totiž dámy, které sčítají hlasy. Co je platné, jak kdo hlasuje: mnohem důležitější je, jak to ONI sečtou! A tady mi nezbývá než poznamenat, že ač se stále diskutuje o tom, že by v politice mělo být víc žen, tak tady se nabízí bezprecedentní případ nenápadného ženského prosazování své vůle: nabyl tam ani jeden skrutátor!

Skrutátorky byly schváleny a jde se na volbu prezidenta! První kolo. Každá komůrka si nadpoloviční většinou zvolila toho druhého z kandidátů, takže prezident zvolen nebyl. Do čtrnácti dnů se má konat druhé kolo volby. Ale ouha! Jde se na to hned po desetiminutové přestávce a vyhlášení výsledků prvního kola!

OK, tak si plivněme do dlaní, třeba si mezitím někdo v bufetu trochu víc přihnul a ruku už nestihne zvednout. Možná si někdo i ujasnil, že vlastně v prvním kole myslel, že hlasuje pro pana Švejnara, ale nakonec omylem, zmaten tahanicemi kolem tajné volby, zvedl ruku právě ve chvíli, kdy to bylo pro Klause. V úvahu přichází i hypotéza o možnosti, že některé skrutátorky to spočítají trochu jinak. Kdo ví, co se jim o přestávce předložilo za nabídky...

Druhé kolo sečteno. Výsledek? Pan předsedající Vlček jej chtěl oznámit, jak sdělil, ale nějak se nezadařilo. Škoda, máme jen neoficiální výsledky. Ale já alespoň na vlastní oči viděl, že když je padla (v tomto případě devátá hodina), tak je padla. Jako kopáč, kterému upadne lopata od ruky, když mu odzvoní, tak to poslanec típne přesně v tu chvíli, kdy si to odsouhlasil. V sobotu je také den. A budou čerstvé síly na diskuze, interpelace a kdo ví, co ještě v nočních hodinách vymyslí poslanecké kluby.

No, bylo to věru poučné. Poslanci jsou zkrátka v některých věcech opravdu imunní. A dodalo mi to i trochu povzbuzení: ty schůze, co děláme u nás v domě na schodišti, nejsou zas až tak špatné...

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

---------------------------------------------------------------------------------

--------------------------