Jiří Ovčáček přizval k tiskové konferenci vedoucího protokolu Pražského hradu Jindřicha Forejta. Vysvětlovali, proč Jiří Brady nedostal státní vyznamenání.
Zásadní informace byly v podstatě dvě. Jiří Brady byl v seznamu navržených na státní vyznamenání a nebyl nikdy v seznamu oceněných. Nemohl tedy být ze seznamu vyškrtnut. Forejt se na přímé otázky zda volal či nevolal Jiřímu Brady vždy odpovědi vyhnul s tím, že nebude potvrzovat ani vyvracet zda někomu volal či nevolal.
Tisková konference, na které měly zaznít „zásadní informace“ k případu Brady tak přinesla jen jedno. Někteří přítomní novináři využili této příležitosti k tomu, aby vznesli dotazy i na exekuční výměr vůči kanceláři prezidenta republiky. Ovčáček sdělil, že je to věcí právníků kanceláře jaký postup zvolili.
Jenom velmi naivní člověk si mohl myslet, že dnes na Hradě vybuchne nějaká „bomba“. Z mého pohledu se jednalo o tiskovku naprosto zbytečnou. O tom, že je Miloš Zeman „jednička“ a nelze mu nic vytýkat je česká veřejnost dobře Ovčáčkem informována. Pokud to někdo, jako já, považuje za „aroganci“, je to „hluboce neinformovaný člověk“.
Z éry Václava Havla a později Václava Klause ale nepamatuji nic, co by se případu „Brady“ podobalo, byť jen na dálku. Snad jen mlžení Hradu po Klausově amnestii na závěr jeho mandátu bych s tímto mohl srovnat. Nicméně, velmi se mi líbilo vyjádření senátora Jaroslava Kubery o tom, že by místo senátu, jak navrhl Zeman, zrušil funkci prezidenta. Přišlo by to na stejné peníze.
