Unschooling? A co rovnou unworking !

Jistá paní Staňková, zakladatelka iniciativy Svoboda učení, propaguje „unschooling“. Již sám termín naznačuje, odkud k nám tato „převratná“ metoda přichází. A co rovnou začít s „unworkingem“ a vychovávat šťastné nezaměstnané?

Nemíním se hlubokomyslně zamýšlet nad další „novinkou“ z liberální výchovy proudící k nám ze Západu. Začalo to zákazem fyzických trestů v rodinách, neomezováním dětí v tom, co mají a nemají dělat a dnes se již razí nejmodernější teorie o tom, že se děti mají vzdělávat sami na základě „svobodného“ rozhodnutí. Sám jsem kdysi byl požádán jistou rodinkou, abych jim během dopoledne pohlídal jejich dva školou povinné chlapce. Tito „mazánci“ vychovávaní tak, že mohou všechno a nesmí se na ně vztáhnout ruka (po americku) mě totálně zničili a zařekl jsem se, že už nikdy více. Mimochodem, mezi sebou si neuvěřitelně ubližovali. Údajně jsou dnes z nich úspěšní lidé – nevím, neviděl jsem.

Názory paní Staňkové jsou pro zájemce k dispozici zde.  Z praxe vím, že škola není jenom pouhou „nalejvárnou“ znalostí, ale zejména velmi důležitou společenskou aklimatizací. Děti se učí spolu vycházet či naopak nevycházet, řeší se různé konflikty. Většina lidské aktivity – chození do práce – vyžaduje získat si jisté pracovní návyky a škola je formou „práce“. Možná, že v okamžiku vítězství robotů nad lidmi zlomový okamžik pro „šťastné nepracující“ se zajištěným příjmem přijde. Někteří futurologové nás na to připravují už do 20 let a nedávno zesnulý britský fyzik Stephen Hawking dokonce roboty a umělou inteligenci považoval za obrovskou hrozbu pro osud lidstva.

Zatím to vypadá tak, že „záškoláctví“ je jistou formou „unschoolingu“ a není potřeba si s tím lámat hlavu. Osobně však nevěřím, že je to metoda pokroková a ani správná. Obrazně „trnu hrůzou“ co všechno „pokroková západní společnost“ vymyslí. Tak dlouho budeme podporovat „individualismus“, až naši společnost totálně rozložíme.