Italský „boj na dvou frontách“

Itálie nyní svádí válku slov s komisí EU o rozpočtu na rok 2019. Vedle toho ale přijímá nové zákony, které výrazně ztěžují získání práva na azyl v Itálii. Italští poslanci nová opatření přijali obrovskou většinou hlasů.

Itálie má velký státní dluh přesahující 130% HDP. Rozpočet, který nová vláda připravuje, je navíc opět deficitní a porušuje pravidla Eurozóny. Evropská komise proto s italskou vládou jedná o změně parametrů rozpočtu. Italská vláda ovšem vzdoruje. Evropský mediální mainstream přitom označuje italskou vládu za populistickou a jednu její složku, Ligu severu, jako „krajně pravicovou“.

Itálie hodlá tlaku na přepracování rozpočtu z evropského ústředí vzdorovat. „Neustoupíme. Ty peníze rozhodně nijak nerozhazujeme. Cílem je, aby Itálie rostla,“ prohlásil koncem týdne italský vicepremiér a šéf vládní krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini. „Jsme přesvědčeni, že navržený rozpočet restartuje zemi,“ říká Luigi Di Maio, rovněž vicepremiér a ­šéf druhé koaliční strany, populistického Hnutí pěti hvězd. „Rozpočet garantuje více pracovních míst, lepší důchody a méně daní. Ne pro všechny, ale pro většinu Italů,“ dodává Salvini.

Podle mého mínění se však hlavní mediální proud dopouští značného omylu. Tím, že současnou italskou vládu označuje za „populistickou a krajně pravicovou“ současně, k tomu všemu navzdory, tak zvanou populistickou politiku jen posiluje a dělá jí lacinou reklamu. 

Italský parlament totiž přijal novou zákonnou úpravu, která upravuje možnosti požádat v Itálii o azyl. Zjednodušeně, vylučuje hlavně muže (genderová nevyváženost?!), a obecně zpřísňuje podmínky pro získání azylu.

Zákon už prošel také Senátem a podepsal ho i prezident Sergio Mattarella. Poslaneckou sněmovnou zákon prošel ve středu pozdě večer. Pro hlasovalo 396 poslanců, proti zvedlo ruku 99 zákonodárců. Zákon prosadil ministr vnitra a šéf protiimigrantské Ligy Matteo Salvini. Jeho strana v červnu zformovala s protestním Hnutím pěti hvězd vládu, kterou média označují za populistickou. Norma počítá mimo jiné s povolením k pobytu uděleným na šest měsíců z důvodu „přírodní katastrofy v zemi původu“. „Rád poskytnu útočiště ženám a dětem, které utíkají před válkou… Ale všem těm ostatním ne,“ komentoval ve čtvrtek Salvini přijetí nového zákona. „Nechci být za idiota,“ dodal. Poslanci Ligy ve čtvrtek přijetí zákona oslavili rozvinutím transparentu na budově sněmovny: „Salviniho návrh byl uzákoněn. Dobré časy (pro migranty) končí“.

Obecně, boj s ilegální migrací je problém celosvětový. Zavírat před tímto jevem oči dnes už absolutně není možné. Italský příklad ukazuje, že lze na problému migrace vyhrát volby. Jenom prosté referování o italské politice vůči migraci tak bude v Evropě působit jako příklad toho, že stát nemusí nečinně čekat a nicnedělání obhajovat humanitárními důvody. Současně je italský příklad vodou na mlýn všem vládám, které v současné EU zaujaly proti ilegální migraci tvrdý kurs, počínaje Rakouskem či Maďarskem a konče českou vládou, která rovněž ústy premiéra ilegální migraci kritizuje.Navíc je velmi pravděpodobné, že tak zvaní korektní politici tato nová zákonná pravidla napadnou na půdě Evropského parlamentu.

Není vůbec překvapivé, že německý parlament schválil pakt o migraci připravený na půdě OSN. To slovenský parlament tento pakt odmítl a slovenský ministr zahraničí na protest proti tomu podal demisi.

Chudší státy EU, tj. zejména její východní část, se navíc dohodly na tom, že nově navržený rozpočet EU nepodpoří. Usilují o to, aby v tak zvaném kohezním fondu zůstalo pro méně rozvinuté regiony EU stejné množství peněz a aby se nezvyšovala spoluúčast států přijímacích podporu EU.

Očekávám, že naopak ekonomicky vyspělejší část EU, tj. západní část, bude za případné změny v rozdělení pomoci v kohezních fondech od východních žadatelů požadovat „výměnný obchod“. Tím by mohl být požadavek, aby se tyto země více podílely na řešení problému migrace a převzaly část migrantů, kteří se nyní nacházejí zejména v Itálii a Řecku. Italská vláda dlouhodobě usiluje o to, aby část migrantů na jejich území převzaly jiné evropské státy. Očekávat lze tudíž velmi ostrý spor. Ten by se mohl již odehrávat na pozadí kampaně před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou v květnu 2019. Právě na výsledku voleb bude velmi záležet, zda bude vůbec nějaká šance prosadit změny v rozpočtu EU na nové programové období od roku 2021. Zdá se, že právě problém ilegální migrace bude jedním z velkých témat voleb. Má totiž potenciál zastínit právě i problém dalších dotací do chudších částí EU. Možná, že velký počet voličů v Česku by se mohl rozhodnout tak, že budou raději chudší, než aby podporovali liberální migrační politiku.