Impulsivní Trump?

Americká opozice Demokratické strany se velmi tvrdě vymezila k zabití iránského generála. Trump chce údajně zavléci USA do války s Íránem. Naši odborníci na Blízký východ na ČT24 o tom ale pochybují.

Zpravodajství ČT24 naprosto dominovalo zabití generála Kásima Sulejmáního. Některá média, jako například novinky.cz pojala tuto zprávu jako protiamerickou propagandu a citují výhružky „duchovního vůdce“ Íránu, který vyhrožuje drtivou odpovědí. Vůbec je směšné, pokud se nejvyššímu politikovi Íránu říká „duchovní vůdce“, když plánuje vraždění civilistů v zahraničí a policie zabíjí vlastní obyvatele Íránu, kteří nedávno protestovali proti jeho režimu.

ČT24 si do studia pozvala několik expertů na blízkovýchodní problematiku, z nichž mne zaujal svou rétorikou zejména Břetislav Tureček. Ten srovnal americkou CIA s íránskými Revolučními gardami řízenými právě Sulejmáním s tím, že CIA používá „stejnou techniku jako jednotky Kuds z Íránu“. Tak toto si myslí člověk, který nyní vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha.

Jiní komentátoři sice také nešetřili kritikou  kroku USA, nicméně se alespoň pokusili zasadit úder proti generálovi Sulejmánímu do vývoje situace na Blízkém a Středním východě za poslední rok. Počínaje bombovými útoky proti tankerům, sestřelením amerického dronu v mezinárodních vodách, přepadením amerického velvyslanectví v Bagdádu, podpoře palestinských teroristů Hamas, libanonského hnutí Hizballáh a jejich útoků na stát Izrael. Zmínili rovněž i taktiku boje za Írán prostřednictvím nastrčených „spřátelených“ organizací, které jsou vesměs v civilizovaném světě považovány za teroristické. Také tam padlo, že americký prezident Donald Trump jednal „impulsivně“ a že „nemá žádnou politickou koncepci“.

Bohužel, ukazuje se tak velmi plasticky, že pokud jde o boj s terorismem, a Írán je světovým vývozcem terorismu číslo 1, kde vystřídal Saudskou Arábií, zmůžou se česká ale i další „liberální“ média na plané řečnění a výzvy. Jakmile je ale zdroj a „mozek“ teroru na velkém území od Íránu po Libyi zasažen a zabit, vedou se obsáhlé diskuse o tom, zda to odpovídá mezinárodnímu právu a zda to „náhodou“ také nebyl ze strany USA terorismus. Pokud byl podobně zlikvidován vůdce Islámského státu, byla to přeci jenom hlava teroristy, se kterým neměli slitování ani naši liberálové.

Sledoval jsem záběry íránské televize, na nichž íránské ženy v černých hidžábech naslouchali projevu „duchovního vůdce“ se slzami v očích, když tento duchovní vůdce sliboval nemilosrdnou a krvavou odvetu. Podle Turečka si Írán „počká“ a zaútočí ve „vhodnou chvíli“, cíl to bude „velký“, takže v této souvislosti mně napadá jenom jeden „velký“ cíl – americký prezident Trump.  Ten, který měl tu „drzost“, že zasáhl íránský režim na velmi citlivém místě. Tureček ještě dlouze kritizoval válku v Afghánistánu i Iráku s tím, že se USA nepodařilo tyto země ani po dvaceti letech stabilizovat. Sám byl ale nadšený z někdejšího arabského jara, které ve všech směrech dopadlo ještě hůře a Západ se na tom svou chybnou politikou také podepsal. Egypt se jen tak tak vyhnul osudu Sýrie, Libye se s pomocí náletů schválených bývalým prezidentem Barackem Obamou stala nástupnickou zemí ilegální imigrace a válka v Sýrii jen upevnila moc krutého Bašára Asada, který použil proti svému lidu zbraně hromadného ničení.

Americký prezident Donald Trump tak jednal „impulsivně“?  Pokud zvážíme akce, kterými Írán realizoval svou představu o tom, kdo je na Blízkém a Středním východě pánem, který vytrvale usiluje o vymazání státu Izrael z mapy světa, je zabití generála íránské rozvědky využitím možnosti, která se naskytla. Dělat z Trumpa idiota, který ničemu nerozumí, je  doménou některých antitrumpovských médií a opozičních politiků Demokratické strany. Dokonce i jedna z kandidátek na funkci prezidentky USA přepustila, že Sulejmání stál za zabitím stovek Američanů, s jeho likvidací ale přesto nesouhlasila. Svět je prostě mnohem méně idylické místo než si většina lidí na Západě, kteří už nezažili válku na svém území přes sedmdesát let, myslí. Věřím, že si přesto většina z nás nepřeje vládu v režii „duchovních vůdců“ islámského světa.