Babiš řeší politickou kvadraturu kruhu

Poslední vývoj kolem rezignace Zdeňka Ondráčka na post předsedy komise pro kontrolu GIBS ukázal, že Andrej Babiš nechce nést žádné náklady za podporu své vlády. To je ale úkol, který nezvládne ani Jaroslav Faltýnek.

Diskuse mezi Josefem Skálou, místopředsedou KSČM, a Zbyňkem Stanjurou, předsedou poslaneckého klubu ODS, na ČT 24 ukázala, že ze strany pravice pokračuje tlak na to, aby hnutí ANO, a Andrej Babiš zvláště, přiznal barvu o podpoře KSČM. Poté, co Babiš odmítl včele komise pro kontrolu GIBS Zdeňka Ondráčka, je totiž zřejmé, že si Babiš stále není ochoten připustit náklady, které podpora ze strany KSČM přináší.

Zatím se totiž jednání tak zvaných expertních skupin tvářila tak, že jsou v podstatě jakousi nezávaznou selankou, kde se řeší „programové otázky“ a o personálních otázkách se nemluví. Zvláště, když komunisté vlastně žádné pozice ve vládě nepožadovali a nepožadují.  Proto se mohlo zdát, že z pohledu ANO nepřináší podpora komunistů žádné hmatatelné náklady. Zvolení Ondráčka, k čemuž mohlo možná přispět svými několika hlasy i rozhodnutí několika poslanců ČSSD ukázat se jako „pomocníci“, ale jasně ukázalo, že žádná politika bez nákladů neexistuje. Babiš se evidentně zvolení Ondráčka a následné mobilizaci proti jeho zvolení polekal a rozhodl se k bezprecedentnímu kroku - vyzval k odvolání Ondráčka. Důsledkem tohoto postupu ovšem není pro Babiše nic příznivého - vyprovokoval tím ztrátu důvěry u KSČM a nezabránil tomu, aby nebyl vypískán na demonstracích svolaných proti volbě Ondráčka. Babiš sice správně poukázal na to, že za zvolení Ondráčka může i neúčast poslanců demokratického bloku při volbě, nicméně tento argument nemá zásadní význam. Nemá zásadní význam dokonce ani tvrdý postoj ministra spravedlnosti Roberta Pelikána k volbě Ondráčka. Podpora pro vládu v poslanecké sněmovně prostě má jisté náklady a ty se náhle objevily v plném světle.

Skála za KSČM nastínil další možný vývoj při jednáních mezi KSČM a ANO. Podle jeho slov bude nutné přejít od uzavřených jednání k tomu, že KSČM zveřejní všechny své požadavky a donutí tak hnutí ANO na tyto své požadavky veřejně reagovat. Navíc podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa o dalším osudu jednání mezi KSČM a ANO rozhodne jednání vedení komunistické strany. Jak Filip, tak předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik hovořili o „ztrátě důvěry“ a to v žargonu komunistů bylo vždy vážné.

Stanjura za ODS jen potvrdil neochotu o čemkoliv s ANO jednat, a na otázku o zákazu komunistické strany odpověděl, že je to dnes již bezpředmětné. Jeho kolegyně Alexandra Udženija však v jiném pořadu ČT24, otázky OVM, tvrdila, že pokud by byla v politice v době listopadového převratu 1989, byla by pro zákaz KSČ a to, že nebyla KSČ zakázána, považuje za chybu. To je ale skutečně naprosto zbytečná diskuse, která jen dokresluje mládí Udženija, která onu dobu prožila s matkou v bývalé Jugoslávii, bylo jí 15 let a neví o tom vůbec nic.

Richard Brabec, který také do diskuse Skály a Stanjury vstupoval telefonicky, poprvé explicitně přiznal zájem ANO na pokračování jednání s KSČM. Nicméně, pokračování jednání mezi ANO a KSČM evidentně budou mít pro ANO vážné dopady v nákladech této politiky. Ještě před aférou Ondráčka se mohlo hnutí ANO tvářit, že zahrnuje body požadované KSČM do prohlášení vlády jako body menšinové vlády ANO. Od rezignace Ondráčka je velmi pravděpodobné, že komunisté budou požadovat, aby body, které do vládního prohlášení navrhnou, byly jasně označeny jako požadavky komunistů a budou zřejmě i předmětem písemné dohody. Je vůbec zřejmé, že bez písemné dohody, která by možná v případě usazení Ondráčka ve funkci šéfa komise pro GIBS ještě nemusela být veřejná, nyní, po jeho rezignaci, zcela jistě veřejná bude muset být. Komunisté již neponechají nic náhodě a čestnému slovu.  

Aférou Ondráček skončila doba, kdy si Babiš mohl myslet, že náklady podpory komunistů, SPD či ČSSD půjdou pouze na vrub těchto stran a on slízne veškerou smetanu jako ten, kdo to „zařídil“. Navíc se ukazuje, že jeho výjezd do Zlínského kraje nebyl šťastný ani z hlediska místa, ani času. Zvolením Ondráčka o hlas (někdo špatně počítal?) se Babišově politice krutě vymstilo a ještě vymstí. Komunisté si prostě nyní Babiše dobře pohlídají a nedají mu nic zadarmo. A tak to bylo hezky rozehrané.