Již poněkolikáté jsem nevěřila vlastním uším, když p. Mudr.Chalánková říká svá stanovistka k pěstounské péči u nás i v Evropě. Opravdu je doktorka a matka čtyř dětí ? Opravdu sedí v PSP a v sociálním výboru za stranu TOP 09 ?
Cituji z pořadu Českého rozhlasu: "V našich ústavech nejsou děti bez rodičů".... (mají je napsané v rodném listě), "Dokonce jsou spolu s dětmi přijímané matky..." (které se léčí ), "Děti mají choroby, je potřeba je odléčit"... (matky mají choroby, u dětí se dělají kontroly), "Po určité době (v ústavu) mohou do rodin..."
A úplně "nejlepší" názor: "ZÁLEŽÍ NA ROZHODNUTÍ RODIČŮ, CO SI PRO SVÉ DÍTĚ PŘEJÍ ...( když chtějí ÚSTAV!)
Žádná práva dítěte (ta mají asi jen chlapci v Norsku)?
Žádný nejlepší zájem dítěte, ale to, co si přeje rodič, který přitom není schopný nebo ochotný se o něj postarat?
My rodiče, kteří se o své děti staráme, často nemáme možnost volby: pokud bychom chtěli rodit doma, pokud bychom nechtěli děti očkovat (je to povinné), pokud bychom chtěli učit své děti doma (jen první stupeň ). Máme povinnost dávat děti do školy, skoro už i do školky. Děti musí mít helmy na hlavách, jezdit v autosedačkách apod. Vše v zájmu dítěte a pro jeho dobro – nikdo se nás neptá, co si přejeme.
Ale rodiče, kteří jsou jen napsaní v rodném listě, mají právo rozhodnout o jejich POŠKOZENÍ minimálně psychickém – citovém, protože si přejí ÚSTAV !?!
To snad není možné!!
Pěstounská péče a adopce jsou rozdílné formy náhradní rodinné péče. Základní rozdíl je v tom, že děti v pěstounské péči mají rodiče, kteří se o ně nemohou či nechtějí starat, nejsou tzv. právně volné, takže nemohou být adoptovány.
Co to znamená PRÁVNĚ VOLNÉ? Když se miminko narodí a matka podepíše, že souhlasí s adopcí, neznamená to ještě, že je hned právně volné – NENÍ. Běží šestitýdenní lhůta, kdy se matka může rozmyslet. Po jejím uplynutí musí znova přijít a podepsat, že se dítěte vzdává. Pokud nastane situace (a ta nastává bohužel často), že už podruhé nepřijde, ne proto, že by miminko chtěla, ale prostě nechce, není to pro ni důležité či z jiných důvodu. Pak běží další ochranná lhůta biologických rodičů a to TŘÍMĚSÍČNÍ, kdy se čeká na tzv. nezájem. Ovšem ani pak ještě není "vyhráno". Podá se návrh k soudu pro nezájem matky, no a víme, jak jsou u nás "rychlé" soudní termíny. Takže se opět čeká, klidně měsíce...( počítejte 3 + X ). A po celou tu dobu by mělo být v ústavu?
!DÍTĚTI UTÍKÁ ČAS MNOHEM RYCHLEJI NEŽ NÁM DOSPĚLÝM!
Ano, dětičky nejsou právně volné, ale to neznamená, že mají svojí matku u sebe, že o ně pečuje nebo že je chce!
Léčení matek spolu s dětmi je také pěkná věc. Ale ani tady jednoznačně neplatí, že když jde matka na léčení, mají oba vyhráno. Měli jsme miminko, že prý jen na měsíc. Matka půjde na detox (odvykací čas, kde je sama) a pak do léčení i s miminkem. Jenže léčba se nezdařila, nakonec šlo miminko do širší biologické rodiny, ale až za čtyři měsíce, protože se pořád čekalo, jestli to matka zvládne, nebo ne. Určitě chtěla, ale nepovedlo se.
Doufám, že všichni popřemýšlíte o tom, jak se asi má novorozenec (kojenec, batole) v ústavu, kde je možná hodná sestřička, ale má na starost ještě dalších pět dětiček. Jsou to miminka, která neměla pěkný start do života. Která asi už v těhotenství neměla všechno tak, jak bychom jim přáli. A hned po příchodu na svět zažila nejhorší ztrátu...
Copak si nezaslouží to rodičovsko-pěstounské PŘIJETÍ, i když na přechodnou dobu ? Než se jim vyřeší situace ( se všemi ochrannými lhůtami ) a budou moci jít do definitivní rodiny – ať už nazpátek mamce, která si vyřeší, co potřebuje, k příbuzným nebo do adopce, kde na ně léta čekají.
Zkuste si prosím představit, že by se jednalo o dítě vaší sestry nebo kamarádky: dali byste ho raději do ústavu, nebo do rodiny?
Přechodná pěstounská peče je tu opravdu pro ty děti, které neměly to štěstí jako ty naše vlastní. Chceme jim pomoci překonat tu "krizi", ve které se ocitly, a pak je poslat dál do JEJICH rodin, třeba i nových...
