Původně by si jeden řekl, že krvežíznivá policie uškrtila bezúhonného Afroameričana, ale teď si nejsem úplně jistý, kdo je kdo.
Skutek se nepochybně stal, mrtvý muž je skutečností, vyšetřování běží podle práva. Rozvášněné davy mají jasno hned. Veřejným nepřítelem jsou strážci pořádku, správnou cestou k právu je bezpráví v ulicích, násilí na vinných i nevinných. Frustrace, emoce, obyčejná kriminalita, špinavé politické kalkuly i nejnižší lidské pudy se projevují v přímých přenosech.
Absurdita situace by byla k smíchu, nebýt to tak vážné. Údajně protirasistické demonstrace se konají pod heslem "BLACK LIVES MATTER", což je hnutí založené třemi aktivistkami již v roce 2013. Teď se konečně hodí. Vážně?! Vážně black?! Roky se nás jiní aktivisté - jistě vedeni bohulibými úmysly - snaží přesvědčit, že černí nejsou černí, to jen bílí zůstávají bílými bez možnosti změny. Být označen černým je přeci tak dehonestující, odpudivé, urážlivé, předpojaté a jakkoli pravdivé, tak - rasistické. Namlouvají nám, že Afroameričan, to je přeci to správné pojmenování, i kdyby se jednalo o Afroameričana, narozeného keňským rodičům během pobytu v Japonsku a který v USA (což taky není ekvivalent Ameriky, že) tak maximálně přesedal z letu na let.
Zmatení pojmů je nemocí dnešní doby. A já jsem zmaten, co vlastně "černý život" má znamenat. Je to označení etnické anebo už morálně hodnotící? Že jsem zmaten já, na tom tolik nesejde, ale vědí i všichni ti, kdo ať už v ulicích s transparenty anebo jako správné celebrity na sociálních sítích protesty podporují, za co, proti komu a proč tak činí?
Mohlo by to být jedno, kdyby aspoň uznávali, že "KAŽDÝ ŽIVOT SE POČÍTÁ". A každý život si svým žitím sám určuje, kolik kladných a kolik záporných bodů si na konto připíše. Na tom není nic rasistického, to je základ civilizace. Pravidla jsou nutností pro fungování lidské společnosti. A zatím nejlepším lékem na různé -ismy včetně rasismu, se osvědčil přístup práva padni komu padni. Možná je to pro menšiny těžké si přiznat, možná je to pro většiny těžké se s tím smířit.
Aplikováno na případ pana Floyda, kdyby on sám dodržoval pravidla, žil by. A nejspíš, kdyby pravidla přesně dodržela také zasahující policie, žil by rovněž. Žil by si dál svůj vlastní černý život. A my ostatní bychom byli ušetřeni třeba toho, že firma Lego přestane radši inzerovat tématickou sadu POLICIE. V duchu se ptám, co ji k tomu vede? Bláznivá hyperkorektnost, předposranost, ztráta orientace na mapě dobro-zlo nebo jen obyčejný strach o tržby? A co takhle začít nabízet krabici plnou černých postaviček a k tomu dva tři obchody a tak pět aut, to celé s názvem PROTEST. Policajty by si zákazník možná dokoupil bez další reklamy.
Obávám se chvíle, kdy se absurdita stane normou a nepředstavitelné realitou. Ale možná se bojím zbytečně. Možná jsem ten okamžik už propásl a ani si toho nevšiml.
