Ideální rok

Brbláme, to je jasné. Jako Češi myslím. Dobrá, s tím se dá žít, i když pro mnohé cizince je to podivně nepochopitelné proč všichni a vždycky. Většina z nás brblá zadarmo a ráda.

Ale pak jsou mezi námi jiní šíbři. Ti brblají rádi za peníze. A ne malé, počítám. 

Jestli se pletu, opravte mne klidně v diskuzi. Ale, kdo jste aspoň tak staří jako já, vzpomenete si od Sametu anebo od našeho vstupu do EU, že by byl někdy ideální rok? Že byste jen jedinkrát slyšeli třeba v debatě v televizi nějakého zemědělce - pana Podlahu nepočítám -, že by řekl: kurňa, to byl skvělý rok, to byla úroda, to jsme si vydělali. Paráda, další roky z toho můžeme saturovat, i kdyby byly horší.

Kdepak, kam moje chatrná paměť sahá, slyšel jsem: zima byla suchá, dlouhá, krátká, je moc vody, málo vláhy, byly mrazy, je moc teplo, přemnožili se škůdci, je málo opylovačů, neprší kdy má, kroupy padaj kdy nemaj, moc fouká, úplněk nemá dobrý vliv....

Možná přeháním, ale co si pamatuji naprosto přesně, vždycky následovala věta : Bez kompenzací od státu nepřežijeme.

Já nechci být prvoplánově negativní. Práce zemědělců je těžká a pro život národa naprosto zásadní. Bez aut i telefonů přežijeme, bez chleba fakt ne. Ale na druhou stranu si myslím, že i naši čeští farmáři zneužívají, možná nevědomky, toho, že společnost je dnes nastavená tak, že každý má právo na blahobyt, na ideální život.

Nemá, fakt nemá. Život je boj a naši předkové to věděli. A zemědělci nejvíc, byli s přírodou a jejími rozmary spjatí jako nikdo jiný. Buď se rok podařil nebo ne. Báli se toho, k Bohu se modlili a měli někdy blahobyt a vícekrát nouzi. Nebyl ani stát ani EU, která vše zaplácne dotacemi.

Pokrok nezastavíme. Nechceme, aby kdokoli živořil. Chceme žít lépe než generace před námi. Ale...

Pokud už dneska považujeme za PROBLÉM i to, že máme moc obilí v sýpkách, tak to já, jak pocházím z vesnice, už mám skoro za rouhání. A bojím se v duchu, abychom my a naše děti ještě jednou nelitovali.

Aneb, něco je špatně... nejsem ekonom, politolog a ani farmář, jen to tak cítím.