"Stará doba skončila, paní Mrázková",
neudělá, pokud se z ní nepodělá. Tedy já už světlejší budoucnost nevidím. V ničem, s jedinou výjimkou, a to jsou má vnoučata. Dnes už vím, že nezhubnu, ač bych si to výsostně přála a doktoři mi to doporučují, sakra, nepochopí, že i já to chci? Dneska jsem třikrát stoupla na váhu, ukázaly se mi tři různé údaje. V rozmezí max - mini 0,7kg! Hrůza! Dlabu jen maso a zeleninu. Ovoce ne, tam je cukr! Měla bych konzumovat mléčné výrobky (zase živočišné bílkoviny), jenže, já se v obchodě kouknu na regál s jogurty a dva dny mám průjem, fakt.
Tady a teď. Hodně let mne to učili na józe i na tai-chi. Zapomenout na minulost (aneb to je jen to, co si pamatujeme), mi dodneška dává dost úsilí. Myslet na budoucnost (tedy na to, co si jen přestavujeme), je taky dost obtížné. A to "tady a teď", je někdy fajn, ovšem jindy tak tristní, že se z toho člověk občas řítí. Přebrala jsem si to po svém: "Holka, musíš se na něco těšit"! Ale ono to vždy nejde. I když, se tu ráno v půl páté na pažitu promenádují čtyři holubi hřivnáči (ti měšští pro jistotu vzali roha). A taky se tu honili dva zajíci. No, na sídlišti, abys pohledal. Bývaly doby, že jsme se na něco těšili, na dobrý film v kině, ve čtvrtek ve frontě pak na dobrou knížku, v pátek do letního kina. Ale i na volejbalový trénink, na vlastní výrobky dle Burdy. Na co se mám dnes těšit?
Už jsem tou minulostí fakt asi posedlá. Je to nostalgie se vším všudy, ale ta praktická, nikoliv politická. Mně se prostě líbilo, že v rodném Rakovníku, ve většině obchodů byly vždy dvě prodavačky. Ve "sportu", v "gramodeskách", "kožešinách". Ve "sportu" se prodávala i bižutérie, lyže (teda na ELANky jsem se chodila dívat), a prodavačky měly za zády ohromnou vitrínu s tolika šuplíčky! To už mi nikdo nevysvětlí, ten krám kdysi zbourali, podle mne tam byly třpytky a fůra milinankatých potřebných věcí pro rybáře. Zrovna tak to bylo v obchodě "Zbraně, střelivo". Tam prodávali manželé Hasalovi, rodiče kluka, který se narodil jen o den dřív než já, a dnes (a po dlouhé roky), je srdcem kapely Brontosaurus. Tak v tom obchodě, po dlouhých peripetiích, jsem zakoupila v r. 1968 skládací kolo za 1.080 Kč. Ale oni prodávali taky šicí stroje i flinty, ale to mne nebralo natolik, jako skříně s množstvímíšuplíčků, tak pěkně vyvedených ve dřevě se skleněným vodorovným průzorem.
A když jsem u šuplíčků. V r. 1980, na jaře, sotva jsem se přistěhovali do Bratislavy - Rači, těsně před Velikonocemi, drandila jsem s kočárkem Račou a teprve ji poznávala. Nahoře, u kostela, jsem natrefila na roztomilou trafiku, koupím velikonoční pohledy. Vzadu, za pultem bylo všude tolik šuplíčků. Jaj, hodně starý pán v usmolené vestě byl velmi nepříjemný. Seřval mne, že se dotýkám rukou pohlednic. Kontrovala jsem, že jsem máma malého dítěte a ruce mám čisté. Radši jsem vypadla, bez pohlednic.a sebedůvěry. Až později mne napadlo, že to byl nejspíš vysloužilec z Velké války.
Asi patřím někam do dřevněného šuplíčku.
Jana Mrázková
Vystřílet nemocnici je zločin, stav vraha však chápu

K lékaři chodím jen v nejnutnějším případě (nechat si předepsat léky), Domácího lékaře nečtu, hrozilo by nebezpečí, že si člověk nalezne všechny choroby. O své zdraví se starám průběžně, Zdravou stravou, otužováním,
Jana Mrázková
Zůstal jste svůj, aneb když (nejen) milenky pláčou

Běžná ranní radio kulisa, hráli Vaši písničku a najednou mne během ní zamrazilo. V to úterní ráno, když muž se ženou snídal, došla ona smutná zpráva. Dělovou ránu dal někdo jiný.
Jana Mrázková
"Napište blog, paní Žolíková, máte skluz!"

Pravila paní Matesová, když jsme se ráno potkaly s našimi pejsky na špacíru. Tedy, ona se jmenuje jinak, a já taky nejsem Žolíková. Jenže to máme tak vymyšlené: My pejskaři se obvykle při prvním setkání ptáváme na jméno pejska,
Jana Mrázková
Asi toho má letos fakt hodně

Tedy Ježíšek. Přišlo mi v noci vnuknutí, že bych mu už měla pomoci zabalit dárky. Na rozdíl od loňska, kdy jsem dárky cpala těsně před Štědrým dnem do koupených vánočních taštiček, jsem to tentokrát vzala zgruntu.
Jana Mrázková
Když krachne přátelství....

Inu, stalo se, co jsme ani jedna nejspíš neočekávaly a ani si to nepřály. Od prosince loňského roku jsme měly s Alenou u Čedoku zabeštelovanou dovolenou letos říjnu na Kypru.
Další články autora |
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky
Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout
Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...
Za výbuch v Íránu zřejmě mohly chemikálie k výrobě raketového paliva, mrtvých je už 40
Počet mrtvých po sobotní explozi v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás...
Jak se připravit na blackout? Nezapomeňte přenosné rádio a přepravku pro mazlíčka
Španělsko a Portugalsko v pondělních odpoledních hodinách paralyzoval masivní výpadek elektřiny....
Dostat náhradní plíce je čím dál snazší. Letos by příjemců mohla být až stovka
Lékaři v Česku zatím letos transplantovali plíce už 25 pacientům. Počet operací by se tak letos...
Chci doživotí, žádal fantom z Klánovického lesa. Připomněly ho Případy 1. oddělení
Premium Činy bytového zloděje Konráda, který se nakonec uchýlil i k vraždě, připomněl další díl třetí řady...

Prodej bytu 1+kk, 35 m2, Praha 5 - Hlubočepy
Werichova, Praha 5 - Hlubočepy
4 490 000 Kč
- Počet článků 199
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 745x