Prso na silnici

"Babi, potřebuji papír, pravítko, černou a modrou pastelku, protože budu malovat prso na silnici", pravil můj téměř pětiletý vnouček Jéňa a vypadalo to, že svůj záměr myslí zcela vážně.

Chlapci jsem vyhověla, šermoval s pravítkem: "Babi, potřebuju dvacetdva!" Ukázala jsem mu, jak nahoře a dole na papíru naměří to své dvacetdva a spojí body tužkou podle pravítka. Nevídané, byl bez sebe radostí a vůbec mu nevadilo, že jsem mu pro jistotu dala tesařskou tužku, která něco vydrží.

"Teď mi to, babi, odstřihni, protože zrovna musím kreslit to prso na silnici!" 

Vzpomněla jsem si. Obě dcery, když byly malé, jsem mimo jiné trénovala i na dopravních značkách. Při procházkách venku, ale hlavně doma na pexesu. Měly jsme různé mnemotechnické pomůcky a právě jedna z nich byla "prsa na silnici". Podle mne to znamenalo nějaké výkopy, rigoly nebo tak něco.

Najednou to dcera přenesla na synka, ale "prso?". "Jendo, prsa na silnici chápu, ale co je prso na silnici?"

"Babi, ty nevíš? To je jasně zpomalující pruh!"