Jak si naplánovat doktora,

přesněji řečeno, návštěvu u lékaře. Neplánované přepadovky lékaře u mě nehrozí, protože nachlazení i případné chřipky léčím svépomocí. Jako důchodkyně nepotřebuji péenky pro zaměstnavatele. K zubaři chodím průběžně podle potřeby, 

osmičky jsou už dávno venku, chrup mám vlastní, s výjimkou jedné korunky a syntetického řezáku  (barvy "lehký kuřák") vpravo dole.

Pravidelná svlékací lékařská vyšetření si plánuji na léto. Je fakt, že se musím tu a tam přizpůsobit oprávněným dovolenkám lékařů, ale to se skloubí. Léto volím proto, že to minimum svršků i spodků lehce v kabince shodím. Nemusím se otravovat s kozačkami a punčocháči, rvát na háček v kabince vše od kabátu až po kalhotky. Při těchto úkonech se totiž vždy zapotím, to z nervozity i ve snaze, abych to zvládla rychle a pan doktor nemusel čekat.

V tomto duchu jsem na letošní červenec měla naplánovanou (dopředu s předstihem objednanou) návštěvu ortopéda, neurologa, gynekologa a mamografie.. Jenže v letošním vedru jsem se vždy do čekárny příslušných lékařů doplazila zcela zpěněná, jak usednu, pot se navíc ihned vyvalí všemi póry. Do ordinace jsem pak vstupovala s froté ručníkem kolem krku, tisícem omluv a dalším, vlhkým, ručníkem v igeliťáku, připraveným na ošetření inkriminovaných míst  během svlékací ceremonie. Bylo to houby platné. Rudý, napuchlý obličej, zpocené vlasy až na temeni, to vše mluvilo za své.

Snažila jsem se přesvědčit svou praktickou lékařku, že trpím hyperhydrózou. Lehce se pousmála: "Obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, copak se divíte, paní Mrázková?!" No, myslím, že v tomto státě nejsem jediná s onou trojkombinací. Ovšem ještě jsem neviděla v tramvaji tak zpěněného jedince jako bývám já. Tato jedinečnost mne netěší.

Včera, na plánovanou návštěvu neurologa, jsem se vybičovala, nechtěla tam přijít jak hastrman. Zavrhla jsem tramvaj, byť v MHD jezdím, jako zlatý dárce krve, zdarma. Zavolala taxíka. Já, důchodkyně, která ještě nemá věk na to, aby použila Senior-expres. Vyplázla jsem 150 Kč a do čekárny vešla středem, relativně svěží. Byť jsem byla objednána na určitý čas, musela jsem hodinu a půl čekat. A hádejte, jak jsem pak vypadala?!

Neuspokoje mne, že v tyto žhavé dny v tom nejsem sama. Ale tak si říkám, že když už mi včera samovolně spadl oxbraz "Africké ženy" (20x30, ty hubené barevné tyčky),  je fakt vedro.

Berberské ženy se nepotí, ale co je moc, je moc.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jana Mrázková | pátek 3.8.2018 19:20 | karma článku: 17,32 | přečteno: 561x