Culím se a usmívám do dlaní, ale kamarádka zuří. Mezi smíchem jí sděluji, že si o to „prd“ řekla vlastně sama. Zarazila se. Fajné! Začala tedy, asi, přemýšlet…
Znáte to jistě také. Pro někoho něco uděláte a on vám za to chce něco dát.
Přísun odměny si však pokazíte větou: Ále, to nestálo za řeč… nebo: Ále, to neřeš, rádo se stalo… nebo: V klidúúú, já nic nechci. Tak, když jste řekli, že nic nechcete, tak ani nic nedostanete! Brblete? Zbytečně. Nejdřív se musí pochopit to, co jsem pochopila já, pak bude toho brblání netřeba. Zaručeně.
To já jednou zase kamarádce udělala službu. Směnila jsem jí propadlé liry u nás ve městě. Co prý za to chci. Řekla jsem si o nic a taky jsem to nic i dostala. Ona to splnila, dodržela. Její svědomí čisté. Ale já byla uražená! Ona mi nic nedala a mě to stálo tolik úsilí, snahy, času! Pche! Příště akorát tak túdle!
Co je mi po tom, že nemají na vesnici směnárnu, měla si zajet do města. Když řeknu, že nic nechci, neznamená to, že opravdu nic nechci. Né? To ví snad každý! Si zasloužím aspoň to kafé nebo Milku. Se na tebe příště vyprdnu a hotovo! Brblala jsem si pro sebe, pod nosem, jak tetka na trhu. Se na to příště vykváknu, dělat někomu poskoka. Zadara. A postupně jsem začala nenávidět kamarádku i sebe. Uražená ženská je pohromou pro okolí. Radši všichni ustupte, dnes koušu!
Najednou mi přišly do hlavy myšlenky na to, kdy jsem komu a čím pomohla a co jsem za to kdy od koho dostala. No,ba - jen mi hlavo ukaž, kde jsem byla ještě za debila! Když už, tak už… Tak jsem sama sebe vyprovokovala, až se mnou zlost cloumala. A co jsem kdy dostala?! Ho…, pardon, nikdy nic! No, jsem blbá nebo co, kuš! Kašlu na vás, nejsem žádná charita!
A najednou se to stalo! Tenkrát jsem se poprvé v životě, v tomto ohledu, sama nad sebou hurónsky zasmála. A s gustem a od srdce! Co zasmála! Já se lámala smíchy! Dyť sis, kozo potrkaná, o to přece sama řekla! O to nic! Bolí mě břicho od smíchu. Eva nechápala. Že by přeslechla nějaký vtip? Smíchy se hroutím k zemi nad svou blbostí a Evě se snažím převykládat své trápení. Chechtá se se mnou. Ty jsi ale koza! Snaží se mi říct mezi smíchem. Obě máme záchvat a okolí nechápe. Dlouho jsem se tak nezasmála své vlastní blbosti. Doporučuji, je to očistné!
Eva šla do bufetu pro tatranku a já poslala své ego spinkat.
A co ta kamarádka? Co zuřila a trpěla za nedoplněný čin a skutek? Vyslechla pozorně můj životní příběh a zkušenost a už nezuří. Chechtáme se, až se nám nohy podlamují.
Děkuji ti, ty tam nahoře, za dar inteligence!
A chechtáme se zas!
Jsme veselé kopy.
A příště si řeknu o Porsche. Mám snad nějakou cenu, néééé? Láme se Zuzka smíchy. To jdu říct mojemu dom, ten bude mít radost… a ještě ji slyším, jak se chechtá i v ujíždějícím autě.
Kurňa, to máme dnes hezký den!
Samá sranda.
