Život je pes...

Všechno se to mění. Každý den, každou hodinu, každou vteřinu. Když lusknu prsty, tak i právě teď. Přesto některé věci přetrvávají a jsou neměnné. Jako když čekáte na pomocnou ruku, přijmete ji a pak zjistíte, že je to jinak.

Všichni jsme zkoušeni, někdo většími a někdo menšími zkouškami a je na každém z nás, abychom se s tím poprali, jak nejlépe umíme. Ale ne všichni se chtějí prát. Někdo to ignoruje, někdo skáče z mostu a někdo utíká z boje.

Ale já taková nebudu. Neuteču! Přesto že se osud snaží, abych začala řvát, trhat si vlasy a utíkala co mi nohy stačí. A pak najednou z čista jasna je tu pomocná ruka. Rozzáří se vám den a celý život a vy doufáte, že se všechno zlé v dobré obrátí a skutečně, nějakou dobu tomu tak je.

Všechno šlape jako po drátkách a vy jste vnitřně přešťastní, že to šlo jinak. Že to šlo o něco jednodušeji. Že jste měli možnost volby. Ale to je omyl! 

Když už jsme plni naprosto plni, až po okraj svojí bytosti, nově nabyté naděje. Přijde ta nečekaná rána. Bum. Bum. Bum. A znova Bum. Změna! V dnešním světě to tak nefunguje. Nic není zadarmo. Proč by vám někdo měl pomoci jen tak? Proč by za to neměl nic chtít? Ze všeho se dá něco získat. 

A nejvíc můžete přece získat ze zoufalých lidí, co nemají jinou možnost. Dá se na tom vytvořit velice výnosný byznys. Pokud si jste sami dobře vědomi, že právě vaše jediná služba jim může pomoci změnit život a uděláte, že jim ji nejprve nabídnete. Dáte jim ochutnat, všechen ten luxus a pohodlí vaší nabízené cennosti. A když už je máte zaháknuté na háčku, stačí prudký pohyb a zaseknete.

Je to jako rybolov. Sice se ryba mrská, ale přesto je pevně chycená. Nemá na výběr, buď se podvolí vaší vůli, nebo má smůlu. Její život teď ovládáte vy. A i když se jí podaří utéct zpět do špinavého rybníka, pořád si uvědomuje, že toho masitého červa může mít jedině od vás. Jinde ho nenajde a teď se musí rozhodnout, jestli jí to stojí za to. Zima se blíží a bude hlad!

To už zabíhám do krajností. I když přece jen v mém příběhu o jeden život jde. Ovšem tenhle svět má tu výhodu, že po něm nemusíte jít sami, pokud nechcete. A to i v tom nejhorším.  Na nejšpinavější marast, kterým se brodíte, můžete mít někoho, kdo vám ho pomůže odklidit. Uvolnit cestu a i když zrovna neprojdete suchou nohou, nevadí. Hlavní, že se vám ruku v ruce podaří vůbec projít.

Můžete mrknout i na můj FB.