Proč chci přidat pro rok 2019 na obranu

Projednávání státního rozpočtu na rok 2019 se blíží ke konci. Vadí mi, že finance na naši obranu nejsou vydávány takovým tempem, jak bylo slibováno představiteli tohoto státu v posledních letech.

Projednávání státního rozpočtu na rok 2019 se blíží ke konci. Vadí mi v něm řada věcí, ale nejvíce asi to, že finance na naši obranu nejsou vydávány takovým tempem, jak bylo slibováno představiteli tohoto státu v posledních letech. Proto jsem se rozhodla podat pozměňovací návrhy a přidat přes čtyři miliardy korun na konkrétní výdajový okruh rozpočtu Ministerstva obrany.

V září 2014, tedy před více než čtyřmi lety, podepsali tehdejší představitelé koaličních stran – ANO, ČSSD a KDU-ČSL – Smlouvu koaličních stran o zajištění obrany České republiky. V ní se praví, že do roku 2020 dosáhne rozpočet ministerstva obrany 1,4 % HDP a do roku 2024 neklesne pod tuto úroveň. Programové prohlášení stávající vlády Andreje Babiše, ve které jsou ANO i ČSSD, jejichž představitelé podepsali dohodu v roce 2014, hovoří o tom, že ona 1,4 % HDP budou dosažena až v roce 2021. To je posun o rok.

Navíc v prohlášení není nic o výdajích na obranu ve výši 2 % HDP, které sliboval do roku 2025 bývalý ministr obrany Stropnický, premiér Babiš i třeba expertní a poradní tým prezidenta, na němž byl i ministr obrany Metnar. Ostatně o nich nic nenapovídá ani rozpočet na obranu na příští rok. Ano, celková suma roste, ale zaostává za tím, co bylo plánováno i slibováno, a pokud nepřijde v příštích letech výraznější ochlazení ekonomiky, je vysoce nepravděpodobné, že se podaří 2 % výdajů na HDP dosáhnout. Problém je to v jedné věci, vojáci počítali, že tyto slibované projekty dostanou na jednotlivé modernizační projekty. Pokud je nedostanou, modernizace se v lepším případě zpomalí a zkomplikuje.

Na první pohled je vše v pořádku, výdaje ministerstva obrany budou v roce 2019 dosahovat 66,7 miliardy korun, o rok později to má být 76,3 miliardy a v roce 2021 už 85,3 miliardy. Pominu, že se tento výpočet odvíjí spíše od přání ukázat, že se v roce 2021 vydají 1,4 % HDP, než od reality (v roce 2019 má být podíl 1,19 % a v roce 2020 už 1,31 %). Zajímavé je podívat se pod úroveň makro ukazatelů, kde se ukazují jasné trendy, a protože každý rozpočet obsahuje nejenom návrh na následující rok, ale i výhled na dva další roky je dobré si tyto plány s realitou porovnávat.

Ukazuje se, že rozpočet kapitoly 307 ministerstva obrany je na rok 2019 o přibližně 100 milionů korun vyšší, než se plánovalo při sestavování rozpočtu na rok 2018 (přesto například lehce poklesly výdaje na vědu a výzkum). Nicméně už na rok 2020 je v návrhu patrný miliardový deficit oproti plánu v rozpočtu na rok 2018. Nižší je také podíl ve výdajích na obranu k HDP. Na první pohled se tedy může zdát, že armáda dostane na příští rok to, co bylo plánováno. Není tomu ovšem tak. Oněch 100 milionů navíc v roce 2019 nevyváží neplánovaný a razantní nárůst výdajů na sociální dávky a politiku zaměstnanosti a výdaje na platy přibližně o 2,3 miliardy korun přesto, že počet osob v rezortu ministerstva obrany vzroste o necelých čtyřicet. Tyto peníze se musejí vzít někde uvnitř rozpočtu, a to se také stalo.

Největší součástí rozpočtu MO je „výdajový blok“ s názvem „Zajištění obrany ČR silami AČR“, který činí 64,5 % celkového rozpočtu. Ten se člení do šesti „výdajových okruhů“ a jelikož se jedná o nevětší část rozpočtu, jakékoli rozsáhlejší změny se musejí projevit právě zde.

Celkový součet ukazuje, že Armáda ČR dostane v roce 2019 o dvě miliardy méně, než bylo plánováno ještě na sklonku roku 2017 v rozpočtu na rok 2018 a o tři miliardy méně v roce 2020. Pak má dojít k razantnímu skoku, který má celkový rozpočet dovést k naslibovaným 1,4 procenta HDP.

Analýza jednotlivých okruhů ukazuje, že rozpočet na rok 2018 připravovaný ještě za bývalého ministra obrany Martina Stropnického zcela podcenil výdaje na nasazení v zahraničních operacích. Byť byl na to například na výboru pro obranu upozorňován, změnu nepřipustil, a tak se musely vzít peníze nyní. V číslech to znamená, že oproti plánům musela být na tuto položku přidána téměř miliarda.

A kde nejvíce ubylo? V okruhu s názvem „Zajistit činnost a rozvoj bojových sil, sil bojové podpory a bojového zabezpečení“, který je tím hlavním pro financování ozbrojených sil. V něm oproti předpokladu z rozpočtu na rok 2018 ubylo v roce 2019 téměř pět miliard a v roce 2020 další více než dvě miliardy. To naznačuje, proč vojáci již řadu měsíců bijí na poplach a varují, v budoucích rozpočtech budou chybět slíbené peníze na modernizaci.

Rozhodla jsem se proto, že podám dva pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu. V jednom navrhuji přesunout čtyři miliardy korun mimo jiné z dotovaného jízdného, či z dotací na podporované zdroje energie a agrokomplexu. V druhém pak přesun částky na příspěvky ČR Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) z rozpočtu ministerstva zahraničí. Důvod je jednoduchý, tato organizace byla v uplynulých letech zpolitizována a zneužita k číření protiizraelské propagandy. Jako ČR si nemůžeme dovolit nad něčím takovým přivírat oči.

Zajištění obrany státu je jeho primární funkcí. To znamená, že je zapotřebí na výdaje na obranu vždy nalézat finanční prostředky. Zvláště v době ekonomického růstu. Jsem toho názoru, že pokud máme peníze na dotace různého druhu, musíme je nalézt i na obranu a pokud tak vláda nečiní, je odpovědností nás poslanců, vládní rozhazovačnost na různých dotacích a příspěvcích usměrnit.