Jsem buran, kdo je víc?

Také vám vadí,když se těšíte na návštěvu hradu či zámku,zaplatíte vstupné a pak celou prohlídku provází bezohledné tlachání?Většinou se jedná o malou skupinku lidí.Někdy je to „mamka“  s  „taťkou“.Jedno mají ale společné.Ruší vás to,leze vám to na nervy a vadí vám jejich bezohlednost vůči vám i vůči vašemu průvodci.

Celá naše rodina se vždy těší na začátek sezóny,kdy se otevřou dveře těchto památek.Máme rádi vůni dávných časů a proto naše dovolená po vlastech českých bývá situována do míst,kde jsme místní sídla našich předků ještě nenavštívili.             Protože jsme s sebou brali od malinka i naše děti,jsou z nich nyní pozorní posluchači. A pokud  průvodce prohlídku zpestřuje otázkami pro menší téměř vždy vědí k čemu daný předmět sloužil.Jen občas jsou, stejně jako my dospělí, otráveni z probíhající akce. A to tehdy,když  se do skupiny vetře buran, strup, imbecil,atd.Říkejte jim jak chcete.                       Tito lidé mají potřebu na sebe strhávat pozornost svými nemístnými,často debilními poznámkami.Sdělují si mezi sebou hlasitě svoje rádoby vtipné hlášky  a myslí si, jací jsou skvělí baviči.Těžko  říct, kde se v nich tohle vědomí bere.Bývají to takový chlapáci, že za den „udělají“ tři i více zámků.A protože jsou všechny „na jedno brdo“ ,tak si během prohlídky hledají zábavu jinde.Vždyť  ono je vlastně to žvanění nějakého chlapa,nebo ženské vůbec nezajímá.A potom také jaképak „Na exponáty nám prosím nesahejte“.Zaplatili si tak co by si za svoje peníze nesáhli. No ne? Naštěstí většinou stačí když je jednou okřiknete a dají pokoj.Ale najdou se i vytrvalci,kteří si nedají a nedají říct.To si potom říkáte, že by měli mít u pokladen detektory blbosti na odhalování notorických rušičů. Nás to ale neodradí a dál budeme rádi poznávat naše historické stavební klenoty.