První kolo vyřazovacích bojů je za námi. Na mistrovství světa v Brazílii zůstává ve hře posledních osm mužstev. Jejich složení ukazuje, že stále dominuje Evropa a Jižní Amerika. Mužstva z Afriky a Asie jsou zatím bez větších šancí na úspěch.
Musím začít zhodnocením svých tipů na postupující z osmifinále. V sobotu, před začátkem prvních zápasů, jsem zde tipoval osm mužstev, která půjdou podle mě dál. Jsem rád, že jsem se příliš nemýlil. Trefil jsem se hned v sedmi případech a jen v Řecku jsem se spletl. A to jim chybělo jen opravdu málo, aby i oni se s postupu radovali.
Dnes se zde nebudu vracet k průběhu jednotlivých zápasů. Jen bych se opakoval ze svých předchozích blogů. Pokusím se spíše zamyslet nad některými zajímavými okamžiky, které zápasy přinesly. Nakonec přidám opět tipy na postupující do semifinále. Osmifinálové boje měly dva základní znaky, které mě zaujaly. Neuvěřitelnou vyrovnanost a skvělé výkony brankářů. První mě velmi překvapilo. Bylo úplně lhostejno, kdo s kým hraje. Zda jde o jasného favorita s outsiderem, nebo papírově vyrovnaná mužstva. Jen dva zápasy skončily od dva góly, ale i zde Francouzi skórovali až v závěrečné desetiminutovce. Pět dalších mačů šlo naopak až do prodloužení.
Dramatické bitvy samozřejmě přitahují diváky a letošní mistrovství jich je plné. Stojí za to sledovat každý zápas, bez ohledu na mediální známost mužstev a jejich hráčů. Někde jsem četl i slyšel, že je dobře, že současná česká reprezentace na mistrovství není, protože by stejně dělala jen ostudu. Dovolím si nesouhlasit, protože podobné akce i z průměrných fotbalistů dokáží vymáčknout neskutečné věci. Jasným příkladem je například Řecko.
Druhým zajímavým prvkem byly parádní výkony většiny brankařů. Jelikož sám chytám krajské soutěže už nějakých dvacet let, zaměřuji se na tento post trochu více. Post gólmana je velmi důležitý a proto pro mě jako jeden z hlavních favoritů začíná působit Francie. Mají slušné mužstvo a velmi dobrého brankáře. Lloris se v anglické lize skvěle vychytal a může být tím rozhodujícím jazýčkem na vahách. Naopak na rozdíl od nejrůznějších expertů a novinářů nesdílím nadšení z německého Neuera. Podle mě v zápase s Alžírskem chytal za hranicí risku a únosného rizika. Jen velké štěstí a nezkušenost hráčů soupeře mu přinesly mediální úspěch.
Zejména při prvním výběhu situaci absolutně neodhadl a nepřečetl dobře. Být Slimani jen trochu zkušenější, situace skončila brankou. V dalším kole proti němu budou stát hráči jako Benzema nebo Giroud. Ti už mají něco za sebou a podobná harakiri dokáží trestat. Kromě Llorise se mi líbili i gólmani Alžírska, Ameriky, Kostariky nebo Švýcarska. Jsem zvědavý, jestli podobné výkony budou podávat i nadále. Pak totiž není důvod se divit výsledkům bez branek.
Od pátku začíná čtvrfinále a půjde o souboj mezi Latinskou Amerikou a Evropou. Obě skupiny mají zastoupení po čtyřech účastnících. Sám jsem zvědavý na průběh zápasů. Už je velmi těžké tipovat, přesto se o to opět pokusím a uvidím s jakým úspěchem. Zde je čtveřice semifinalistů podle mého mínění – Brazílie, Francie, Holandsko a Argentina. Už v pátek budu vědět, nakolik se tentokrát mýlím.
