Buřtguláš verze 3 aneb já taky vařím a rád :) (bez fotodokumentace)

Před časem se tu byl zjevil blog od p. Kroupy, popisující, kterak vaří buřtguláš. Nedlouho poté přibyl blog další, který pojednával o alternativním recepisu. Tož to jsem si dodal odvahy a níže uvádím historku, kterak jsem ono veledílo páchal...

.. když má drahá přítelkyně doma nebyla.

Nevím přesně kdy tomu tak bylo, ale letos určitě, dost možná že i v pátek. Jsa tvorem myslícím na jídlo až chorobně často, již v práci jsem přemítal o tom, co schvátit do požeráku aby žaludek byl zaplněn a zbytek těla z toho měl libé pocity. Vzpomenul jsem si na buřtguláš od své mamky. Upřímně řečeno, její verze mi příliš nejede, ale jsa člověkem hloubavým (jak kdy), sedl jsem doma ku notebooku a koumal. Guláš..hmm. bramborovej.. hmm.. V mé chorobné mysli vyvstala poučka: "Chceš-li dobrý guláš míti, měj maso a cibuli ve stejném poměru". Tož tak. Dobrá. Vyrazil jsem směrem ku Intersparu na Hostivaři( pro znalé- ten u Švehlovky), po cestě přidusil plíce cigaretkou a jal se nakupovati.

Maje hlad vskutku značný, nebral jsem ohledy na nosnost igelitky a nacpal ju až k prasknutí.

Doma jsem vyložil na stůl následující ingredience: 1kg brambor, 1 kg točeného salámu, 1 kg cibule, pepř, sůl, papriku sladkou, majoránku, kmín celý, česnek, malý rajský protlak, sádlo. Vcelku jednoduché.

--

Brambory oloupal, nakrájel na větší kousky (dle vzpomínky na "vojenský buřtguláš před tisíci lety na svazarmovské střelnici"), cibuli nakrájel nadrobno, točený salám oloupal a nakrájel na slabé půlměsícové plátky, k tomu na atomy rozsekal pár stroužků česneku.  Když jsem viděl tu hromadu, došlo mi, že jsem suroviny "trošku" předimenzoval- neb největší hrnec má skromný obsah tří litrů. Nuže, boj nastal.

Do oné olbřímí nádoby přišel kus sádla (když už, tak už) a na to necelé kilo cibule*.. Cibulka se za občasného míchání uskromnila co do prostoru. Zhruba v polovině karamelizujícího procesu jsem přisypal něco málo kmínu. Když už se tedy cibulka jevila lehce opáleně, přidal jsem točený salám, rajský protlak a zaprášil paprikou. Další chvíle u sporáku proložená občasným promícháním. I onen "salám" po chvilce restování(vzhledem k množství cibule spíše polodušení) změnil objem. Když už se to jevilo tak nějak bojeschopně, došlo na dodání brambor. V tu ránu na mně šly mrákoty, neb hrnec toho měl opravdu dost. Nicméně dílo se podařilo a dokonce se vešla aj voda z vodovoda. Opatrně promíseno, přiklopeno pokličkou, tu a tam promícháno. V polovině vaření oné směsi probělo přidání 3 atomizovaných stroužků česneku a cca pět minut před "doděláním" brambor i majoránky. Vzhledem k množství a poměru surovin nebylo třeba příliš zahušťovat. Ale aby se neřeklo, přidal jsem na poslední chvíli ještě trochu mouky rozmíchané ve smetaně na šlehání(jestli hladká nebo polo-hrubá , vám neřeknu ani kdybych se poštverečkoval). Guláš změnil barvu z přečervenalé na méně červenou a po provaření bylo hotovo.

--

Druhý den po uležení byl ještě lepší a večer se ze zbytku udělala gulášovka. Kam se hrabe Vitana nebo Maggi.

--

* - necelé z toho důvodu že po pečlivém oloupání jí bylo méně a do budoucna jsem si vytkl snížení množství na něco přes 6O deka.

--

pokud se vám to, milí bloggeři a milé bloggerky zdá jakožto poživatelné co do obsahu článku i případného tovaru, dejte mi vědět v diskuzi. Pokud ne, konejte jak uznáte za vhodné.

PS: buřt-vuřt.. na Prachaticku, odkud pocházím, se říká buřt.