Cigaretky, pokouřeníčko, antikuřácký zákon z pohledu kuřáka..

..aneb pár písmen o tom, jak se na to dívá kuřák po návratu z rauchpauzy ( a  aby měl blogoeditor plnej bachor a nechal mne zveřejnit dílo mé vezdejší, lol)

--

Tak jsem se právě vrátil z rauchpauzy na balkónku u nás v kanceláři. Před onou kratochvílí jsem si přečetl článek slečny Sudové o kouření..
Je to fajná dcérečka, která něco umí a umí to dobře. Budiž jí tedy přáno dalších úspěchů, takových jako je ona je nemnoho.
Chápu její postoj a rozhořčení nad bordelem v naší ctihodné poslanecké sněmovně. Chápu, že jako vrcholová sportovkyně nemá zapotřebí si nechat foukat cigaretový kouř do obličeje. Taky to nemám rád.
Diskuze pod článkem mne docela pobavila, pokud se tak dá nazvat smršť příspěvků pod čarou v prostoru k tomu určeném a zároveň povzbudila k vyplození pár řádků.

 Ke kouření ve veřejných prostorách a okolí: to, že daná direktiva nebyla schválena v rozsahu, v jakém je praktikována u našich více či méně vzdálených sousedů v okolních státech, lze přisoudit třeba i stále silné tabákové lobby. Naši zákonodárci kouří. Ne všichni, ale kouří. Tabákové firmy se cítí ohroženy na tržbách a výdělcích. Nu, spojení je nasnadě.

 Ne, že bych byl expert na daňovou politiku a její vliv na rozpočet našeho státu, ale troufám si říci, že daně pocházející z výroby a prodeje tabákových výrobků tvoří nemalou část peněz určených k rozvoji naší republiky. Čili, zjednodušeně - antikuřácký zákon v plné výši = menší tržby, méně cigaret = menší příspěvky do státní kasy. Tudy tedy dle mne teče řeka. A že si stát na tomto tovaru jistě dokáže zarobit. Tolik politika, které beztak příliš nehovím a píšu o ní.
--
Jsem kuřák.

Nemám problém nekouřit na zastávkách, nemám problém nekouřit v parku na lavičce, když je vedle mne matka s kočárkem a dětmi. Nemám ani problém jít do restaurace na oběd, kde se přes polední dobu nekouří, respektive do celodenně nekuřáckého zařízení. Mezi mými přáteli a kamarády je valná většina nekuřáků. Ok, proč ne. Nemám problém se omezit na dobu určenou k relaxaci mezi nimi.  Na tom není nic těžkého. Všechno je to o vůli chtít se na nějakou dobu uskromnit se svými menšími či většími úchylkami. Vždyť si můžu zapálit později. Plíce to zvládnou, mozek zvyklý na svou dávku taky. Naopak, tu a tam jsem rád mimo "zahulené" prostory.
Ale spíš mně vytáčí afektované výlevy antikuřácky (multikulti atp. obecně) založených individuí, které si mnohdy nezadají s agilností sufražetek v Anglii na počátku minulého století(pokud se pletu co do časového údaje, prosím o prominutí)
Na druhou stranu, i tito dotyční mají nárok na vyjádření svého názoru. Je to jejich svaté právo. Nechť se ale inspirují v době již dávno minulé, kdy galantnost byla jevem častým. Ono takové.. třeba : "Vy vole".. je mnohem zvukomalebnější a má větší účinek, než nějaký slovní průjem.
--
v diskuzi se projevuji jako Wolfhead. Nuže, trhejte mne.