Záhadologové versus Konspirátoři: Polemika s Liborem Čermákem

Protože včera v redakci blogů iDnes zaúřadoval internetový šotek a neumožnil odpoledne diskuse, vkládám znovu článek, kterým reaguji na příspěvek kolegy Čermáka o záhadolozích.

Údajná brána do země Agharta v jihlavských katakombách. Našel a popsal Ivan Mackerle. Důkazy? NULA!agharta.cz

Činím tak především proto, že v závěru se strefuji do oponenta s tím, že diskusi sám neumožňuje. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že ani já jí nemám a vzápětí mi přistálo několik e-mailů s výtkou, že jsem jí neotevřel. Tak tedy:

Kolega bloger Čermák se označuje za záhadologa. Jako takový odmítá konspirační teorie. Prý jsou tyto se záhadologií ve sporu. Opravdu? Ale ne. Obé jsou jednoduše Mašíblové.

Kolega Čermák dokonce používá termín, který mne fascinuje – seriózní záhadolog. Pro Boha, co to je? Logika mi velí napsat, že pokud se někdo seriózně zabývá jevy, které objektivně existují, ale neumíme je (zatím) vysvětlit, jedná se o vědce. Tudíž člověka, používajícího vědeckou metodologii, dbajícího na důkazní stránku věci a relevantní výzkum. Poznal jsem pěkných pár „záhadologů“ a troufám si říci, že nikdo z nich zmíněné nesplňoval. Stejně tak úchvatné je páně Čermákovo tvrzení, že objasnění jeho záhad by vedlo evidentně ke „změně světového vědeckého názoru“. A proč jako? K posunu snad. Ale že by k nějakému absolutnímu zlomu?

Panu Čermákovi se nelíbí, že se záhadologové jedním dechem zmiňují s milovníky (odhalovači) konspiračních teorií (dále jen KT). Problém je ovšem v tom, že KT jdou obvykle (a pokud ne, jde o odchylku v rámci statistické chyby) ruku v ruce s láskou k objasňování záhad. Á propos – záhadologové záhady neobjasňují. Oni je milují, hledají, nacházejí (často tam, kde nikdo jiný záhadu nevidí), popisují, jako záhady definují a pak přicházejí s roztomilými, ale začasté mašíblovskými vysvětleními. Například jistý záhadolog von Däniken. Čte se hezky. Stejně, jako Ivan Mackerle, dej mu Pán lehké spočinutí.

Jelikož však tato vysvětlení nejsou podložena žádným skutečně relevantním výzkumem, často korelují s KT. Tudíž lze říci, že (a dlouhodobý průzkum mašíblovských webů mne v tom jen utvrzuje), zkoumá-li někdo z pozice nadšence (a „záhadologové“ ničím jiným nejsou), UFO, věří obvykle na jejich mimozemský původ a zároveň rozvíjí teorie o spiknutí elit, které s mimozemšťany a) spolupracují, b) pitvají je, c) jsou samy mimozemského původu s touhou nás ovládnout či sežrat.

A tak Mašíbl miluje psychotroniku, protože pro „dokázání“ její existence nemusí ovládat fyziku, ale může pouze věřit. Zároveň se jí bojí, protože její zneužití ze strany oněch elit (ilumináti, ještírci, zednáři, Skull and Bones a kdoví, kdo ještě) je mnoha články a rozhovory s jinými Mašíbly dokázáno. Miluje záhadu kruhů v obilí, zkoumá je a sbírá fota různých obrazců, zároveň ale velmi často tvrdí, že jde o sdělení mimozemských civilizací, které se snaží obejít spiknutí elit (už zase ty elity) s jinými mimozemšťany a nějak nám helfnout. Proč ovšem obrázky v ječmeni, to neví. Zde zdravím blogerku Toničku Plíškovou, která mne rozesmutnila, páč opustila psaní o kruzích a věnuje se politice. Se stejným nasazením a se stejně humorným výsledkem.

Osobně kolegu Čermáka chápu. Kdybych tak zpozdilý a věnoval se těmto záhadám, taky by mne štvalo, kdyby mne někdo nazýval Mašíblem. Ale mohu jej uklidnit. Znám mnoho lidí, kteří se zabývají záhadami zcela a naprosto neuvěřitelnými, a ty z mašíblovství nepodezírá nikdo alespoň trochu myslící. Namátkou jistý Stephen Hawking. A sákryš, já zapomněl. To je přeci normální (i když geniální, takže vlastně nenormální) vědec. Tak nic. Sněte dál.

Mašíblům zdar a humoru zvlášť.

P.S.

Není vám divné, že Mašíblové velmi často neumožňují diskutovat pod svými blogy či na svých webech? Co, pane kolego Čermáku?