Kolikrát ještě uslyším ten stupidní názor, že porušuji zákon, pokud například pana Schwarzenberga tituluji kníže? Kolikrát uslyším blbost, že šlechta byla „zrušena“?
Co to je, zrušit šlechtu? To je něco jako zrušit oblaka? Aristokracii nikdo nezrušil. To se jen československý parlament pomstil českomoravské šlechtě, která podporovala národní myšlenku, a zrušil užívání šlechtických titulů. Jedná o vyčichlé a v současné době právně zcela nerelevantní zákony č. 61/1918 Sb. a č. 243/1920 Sb.
V prvním se píše (§ 1): „Šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva se zrušují, rovněž tak tituly, pokud byly udělovány jako pouhá vyznamenání… Bývalí šlechtici nesmějí užívati svého rodného jména s přídomkem nebo dodatkem vyznačujícím šlechtictví.“ Chápu snahu čerstvých republikánů, ale termín „šlechtictví se zrušuje“ je povýtce nesmyslný. Když někdo šlechticem byl a je, tak jím bude, i když z nebe trakaře padají. Přestal by jím být jen tehdy, spáchal-li by něco tak ohavného, že by ten, kdo mu titul udělil, jej také po právu odebral. Parlament ČSR však nikomu nic takového neudělil, neměl tedy co odebírat a zrušovat.
Pokud jde o užívání predikátu, to je něco jiného. Prosím, parlament se tak rozhodl a upřímně řečeno, nikdo si kvůli tomu pěstičky nehryzal. Najmě ne naše šlechta. Lehce dohledatelné v análech. Tak se holt hrabě ze Sternbergu začal psát prostě Šternberk. Sice si rozumní ťukali na čelo, ale život šel dál.
Ve druhém, později přijatém zákonu, se pak praví, že kdo bude užívat titulu, vystaví se sankcím. Hledal jsem nějaké rozsudky (kauzy) k tomuto zákonu, ale zdá se, že kromě jistého podvodníka, který se nechal titulovat baron, jím nikdo postihnut nebyl. Dále se (odstavec III.) praví, že sankcionován bude i ten, kdo dává titul někomu v tisku. Ani zde se mi nepodařilo dohledat nějakou kauzu. Možná nějaké případy byly, ale skutečně jsem nic nenašel. Ona je to taky blbost. Ten zákon z roku 1920 je postaven tak vágně, že pokud by přijel na návštěvu britský král, musely by noviny v podstatě napsat, že přijel Jiří Windsor, hlava Velké Británie. Což samozřejmě nikoho nenapadlo.
Nicméně zmíněné zákony se podivně podepsaly v podvědomí občanstva. Šlechta byla zrušena a basta. Hmmm. Tak když přijme parlament zákon o tom, že se ruší oblaka, na nebi popluje co? Ono se zrušilo jen používání predikátu. Což mne vede k tomu, že pokud se rozhodneme, že oblaka se nesmí jmenovat oblaka, nad námi lejna nepoplují. Aneb slovy klasika: Růže stokrát zvaná jinak, voněla by vždy stejně.
Nu a nyní k hojným výtkám, jak můžu říci či napsat „kníže“, když to zákon zakazuje. Tak za a) zákon zakazuje, aby si tak říkal sám kníže, který to ovšem nedělá, b) zákon zakazuje (a pozor, není součástí našeho právního řádu, tudíž je nerelevantní) titulovat někoho v tisku. Mno, dejme tomu, že internet by se dal vzhledem k pokroku označit jako tisk. Tudíž jsem já i další autoři stíhatelní. Tedy, byli bychom, kdyby zákon byl v obecné platnosti. Ale on není. Tudíž vám říkám – používám k označení šlechty jejich původní tituly a pokud se vám to nelíbí, podejte na mne trestní oznámení. Rád se stanu účastníkem. Za blba bude ovšem pouze jen ten, kdo oznámení podá. Jen doufám, že neskončí v šaškecu.
P.S.
Podotýkám (pro méně chápavé), že tento článek není adorací jednoho neúspěšného kandidáta na prezidenta ČR. Jako monarchistovi jsou mi prezidenti i kandidáti na ně mašlička.
