Náboženští cukráři

Jsem převlečen za cukráře a nabízím svůj jed. Ješitnost a pýchu a člověk bláhový líže moje pamlsky, které mu dělají moc dobře. Chemický vzorec jedu koná vše s matematickou důsledností. Není žádný prostor pro (po)chyby.

2 x 2 budou vždy 4.

Bůh jako nejvyšší alchymista, žongluje s chemickými prvky a míchá je do složitých vzorců a tvarů a přitom si říká: „Směju se, když mne člověk má za svůj obraz“ tomu se směji nejvíce.

Ale považme, člověk dělá stejné hlouposti jako bůh když tvořil člověka a baví se tím. Vytváří se vzletnou ješitnosti různé kejkle a nastavuje nohu druhému člověku. Něco božského musí být i v nás. 

Nakonec člověk ukáže na boha dlouhý nos. Bůh se urazí, odhrne závěs, za kterým se ukrýval a zvolá: „Toto ale ve vzorci nebylo! Toto se vymyká přírodním zákonům! S tím dlouhým nosem běžte do pr…..