Stát se znovu rozhodl konat „dobro“. Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo zakázat vězněným sexuálním deviantům požádat o kastraci. Prý z obavy, aby ve vězení „tito lidé nepodlehli třeba nějakým vnějším tlakům“. Zajímalo by mě, z čeho obavy ministerstva vychází; zda má ministerstvo například nějaká svědectví již vykastrovaných deviantů, kteří se pro zákrok rozhodli pod „vlivem vnějších tlaků“. Řečeno oldspeakem – pod nátlakem.
Záměrně se vyhnu nějaké té „společenské prospěšnosti“, pokud se sexuální deviant rozhode pro kastraci. Ta je až na druhém místě. Jde mi hlavně o to, že stát zase naprosto zbytečně zasahuje do práv člověka. Zakázat třebaže vězněnému deviantovi kastraci je stejné jako mu odepřít možnost nechat si od zubaře vytrhnout nemocný zub. Přitom kastrací nebo vytrženým zubem člověk nijak nemůže poškodit ostatní; jsou to jeho koule a zuby a jestli se jich rozhodne dobrovolně vzdát, nevidím sebemenší důvod mu v tom bránit.
A že ho k tomu může někdo donutit? Nedá se to vyloučit (koneckonců ani u toho zubu ne), ale zakazovat plošně kastraci kvůli možnému nátlaku na dotyčného a tím ochudit všechny devianty o své právo nakládat se svým tělem je zvrácené. Příjde mi to ze stejného šuplíku nesmyslů, jako plošně zakázat jezdit po silnicích, protože se může objevit magor, co to do vás napálí.
Především mě ale zaráží jedna věc. Stát nám brání legálně podstoupit eutanázii. Ne, že by eutanázii třeba určitým způsobem reguloval a vyžadoval splnění řady podmínek pro možnost legální eutanázie. On ji prostě zakázal a basta. Nyní chce stát zakázat sexuálním deviantům dobrovolně podstoupit kastraci. Stát nám tedy do velké míry nedovoluje nakládat se svým tělem tak, jak my uznáme za vhodné. Demonstruje tak vládu nad našimi životy – že náš život, naše tělo, nepatří nám, ale de facto státu. Na druhou stranu stát nezakazuje například uměle přerušené těhotenství, kdy žena nerozhoduje jen o sobě, ale i o svém plodu. Lépe řečeno rozhoduje o jeho dalším bytí/nebytí.
Nejsem vyhraněný zastánce ani odpůrce potratů. Ale zaráží mě, jak nám stát na jednu stranu zakazuje rozhodovat o vlastním těle, vlastním životě. A na druhou stranu nám stát nezakazuje rozhodovat o cizím těle, cizím životě. Můj pohled na věc? Nejdříve nezakazujme deviantům kastraci, poté nějakým způsobem zlegalizujme eutanázii a až poté se můžeme bavit o umělém přerušení těhotenství. Prioritní by přeci měla být možnost rozhodovat o svém těle, o svém životě. Ne naopak.
