Včera jsem se díval na Máte slovo a jako vždy to bylo panoptikum blbů doplněné telefonáty obyčejného lidu. Ale včera to byl díl obzvlášť vydařený, diskutovalo se totiž o zákazu KSČM a tak se není čemu divit, že idiocie byla vidna na obou stranách.
Nejvíce mě ale dostávalo, když se tam komunistobijci snažili usvědčit jakéhosi mladého komunistu, že se právě dopustil ideozločinu, protože řekl něco nekorektního. Chovali se stejně jako ti bolševici, proti kterým tak bojují. A kde nedokázali reagovat skutečnými argumenty, použili osvědčené: „Hele mladíku, víš kolik mi je? Co ty vo tom můžeš vědět?“ Ovšem třešničku na dortu tomuto pořadu dala hned na začátku jedna volající do rádia Impuls:
„Moc dobře a ráda na tu dobu vzpomínám. Obyčejní lidé se měli za minulého režimu velice dobře, problémy měli jen ti, co se do všeho pletli. Dala bych nevím co za to, aby se ta doba vrátila.“
Smutné je, že nejsolidněji vystupoval IMHO komunista Dolejš. Ne že bych s ním souhlasil, ale snažil se alespoň držet tématu a nesnížil se k osobním útokům.
Každopádně všechny ty neustálé snahy zakázat KSČM, lustrování projevů jejích členů, fízlování, kdo se účastní oslav Gottwalda a podobně, jsou smutným obrázkem naší politické scény.
Souhlasím s prezidentem, že komunismus už dávno nepředstavuje nebezpečí (Před půlnocí, od 26:45) a jestli se něčeho bojím, tak to je například neustále větší předávání pravomocí státu na úroveň Evropské unie a neustálé slepé přijímání jejích směrnic do našeho právního systému.
P.S. Můj názor na (ne)zákaz komunistů je asi takovýto.
----------------------------
Článek vyšel 9. září 2011 na webu www.jimmyhayek.cz.
