někdo vraždí z lásky, někdo kvůli penězům, někteří se chtějí mstít a jsou i tací, kteří vraždí pro zábavu. jedno mají ale společné - neví, kam s mrtvolou.
kam zakopat mrtvolu?
vždycky jsem si říkal, kam bych já, jakožto vrah, zakopal mrtvé tělo mojí oběti. vzhledem k tomu, že si toto nikdy nevyzkouším v praxi, protože se považuji za lidumila za všech možných okolností, za člověka, který si nemusí honit ego agresivitou a násilím, nezbývá mi, než o tom bezúčelně přemýšlet. sám sebe jsem se ptal, jaké místo bych vybral, protože když vidím všechny ty vrahy, zůstává mi rozum stát nejen nad tím, co udělali, ale taky nad tím, kam schovali mrtvolu.
vzpomínám si například na nedávný případ, kdy vrah část svojí oběti pohodil v parku před školou. byla jen otázka prvního zvonění na přestávku, až se školáčci vysypou do parku na cigárko před hodinou mluvnice a zohavenou hlavu tam najdou zabalenou v igelitové tašce. takový vrah je podle mého názoru nejen bestií a lidským odpadem, ale také je přinejmenším hloupý, kriminalisté budou bez přesčasů a v báni bude dřepět než řekne borůvkovej koláč.
kdybych já byl vrahem, vybral bych asi jiné místo. takové, kam chodí co nejméně lidí, nejlépe místo, kam lidská noha dopadne jednou za uherský rok, a ještě půjde o nohu té mrtvoly. uvažoval jsem, kam by se dala umístit mrtvola, nebo její ostatky v našem městě nebo v jeho okolí. možností jsem shledal požehnaně. hned zprvu jsem vyloučil místa v okolí železniční trati a vůbec veškeré infrastruktury. neustále se tam něco opravuje a všude je strašně moc lidí. dále jsem vyloučil otevřená prostranství, jako jsou pole, louky, parkoviště nebo fotbalová hřiště. mrtvola by byla moc vidět, a to by asi mému utíkání před zákonem moc nepomohlo. jako jediné rozumné možnosti se mi jeví tyto: můj vlastní dům/byt, les, nebo staré stavení, třeba stará bouda v lese, ale třeba oplocená, jako jsou staré vodárny a podobně.
1. můj dům/byt
první možnost je často využívaná hlavně osobami, které mají žaludek na to, mít ve vlastním bytě mrtvé lidské tělo. zločin je o to jednodušší, že Vás při něm někdo jen stěží přistihne. jediná hloupá skutečnost je, že osoba, kterou doma zavraždíte, už z Vašeho domu nevyjde. to když někomu přijde podezřelé, jste v pytli.
další věcí je, že musíte mít i v bytě místo, kam ostatky schovat. přijde návštěva, půjde na záchod a "jéé... ty tu máš mrtvolu... to je hustý:)" ... takhle to fungovat asi nebude. "kdo to byl?:))" ... a už se vezete. potom Vám nezbyde nic jiného, než zavraždit i návštěvu, přičemž touto taktikou se Vám začnou v bytě mrtvoly nebezpečně hromadit, zapáchat a lákat zvědavce a mrchožravou zvěř. problém nebude, pokud máte velký mrazák. můžete tělo naporcovat, a třeba ho i snídat, pokud máte dost zvrhlosti v těle a vaše chuťové pohárky trpí stejnou deviací jako Vy. půlrok vydatných snídaní a mrtvola je ta tam, jenže i to má svá úskalí. snídaně šampionů totiž nezahrnuje kosti a podobné části mrtvých lidí, takže vám pak v bytě zbyde kompletní kostlivec a jenom těžko se budete hájit, že jste doktor, paleontolog nebo co jinýho a že to je jenom Andula nebo že jste to minulej tejden vykopal ve Štěchovicích na zájezdu mladých archeologů.
2. les
lesem rozumějte křoví, nepřístupná, zarostlá místa, nebo vykopaný hrob v lese. určitě nebudeme pokládat zohavenou mrtvolu do studánky, na myslivecký posed, nebo na lesní pěšinu, kde se každou chvíli prohání nějaký cyklista. v lese bych vyhledal místo, kam lidská noha nevkročí. tam bych vykopal hluboký hrob a ostatky do něho vložil v něčem, přes co by mrtvola nesmrděla, aby jí nemohl vyhrabat myslivcův pes, nebo třeba divočák s vidinou vydatné hnilobno-bukvicovité snídaně. všechno bych provedl v noci, protože v noci v lese nikdo není. nejel bych k lesu autem. šel bych pěšky, mrtvolu poskládanou v batohu na zádech.
v lese je potřeba počítat s houbaři, kteří les doslova prohledávají. proto bych volil vraždu v zimě, kdy houby nerostou, nebo bych vyhledal místo, kde nikdo houby hledat nebude, což ale nebude uplně jednoduché.
3. stará bouda
stará bouda v lese vypadá pro tento účel ideálně, avšak i ta svými úskalími opředena jest. ve starých boudách si hrají děti. mrtvolu by bylo třeba do ní ukrýt tak, aby dítě nepoznalo, že se jedná o mrtvolu a myslelo si, že jde třeba o mrtvé zvíře. například rozkouskováním mrtvého těla na malé, kapesní části byste nic nezkazili, nicméně chudák dítě, které si přijde hrát do boudy, která vypadá jako po útoku vetřelce.
je třeba najít boudu, ve které si děti nehrají. stará vodárna, oplocená, je ideální, avšak - tato zařízení bývají pravidelně kontrolována, opravována, nebo jsou zde prováděna měření a podobně. výborné by bylo umístění těla na střechu objektu, přičemž nesmí dolů stékat ani kapka krve a ostatky musí být zabezpečené proti větru a dešti, aby nebyla mrtvola odfouknuta Kyrilem a nehoupala se pak na návsi na májce, nebo aby jí neodplavil déšť a neskončila někde v koupališti. opět se nabízí vykopat hrob, opět však autor riskuje snadné objevení jeho díla.
závěrem nutno říci jest, že zakopání a zbavení se mrtvého těla není jednoduchou záležitostí. vrah by si měl dobře svůj čin rozmyslet, protože ať schová mrtvolu sebelíp, vždycky bude objevena. dříve nebo později určitě ano.
prosím, neberte toto jako návod. předem se distancuji, pokud se bude někdo u soudu odvolávat, že to přece čet na idnesu, kam to má jako zakopat, tak já ho neznám a nikdy jsem mu nic neradil.
