O lidech, kteří dožívají, a přesto ještě chtějí stihnout potrápit slušnýho člověka.
já se snažím být slušným člověkem, opravdu. dokonce si o sobě, možná trochu troufale, myslím, že jím jsem. pomáhám lidem, když můžu, nečmárám po zdech, nekradu, vědomě nikomu neubližuji a snažím se neomezovat ničí svobodu. občas mě ale z téhle idylky vytrhne třeba důchodce tak, že se až musím jeho stupiditě smát.
vzhledem k tomu, že znám mraky důchodců, kteří se chovají normálně, vycházíme si navzájem vstříc a i se leckdy bezvadně bavíme, dělím pytel s lidmi důchodového věku na malé podpytle.
1. dědek nebo bába aktivisti
tohle označení používá moje matka, a celkem trefně. existuje procento dědečků nebo babiček, jejichž důchodová nuda je dohnala k tomu, že veřejně prudí ostatní lidi. představte si modelovou situaci, kdy jdete po ulici a upadne Vám papírový kapesník bez toho, že byste si toho všimli. prostě Vám vypadne z kapsy.
takovej dědek aktivista, řekněme, že zrovna jdoucí proti Vám, Vás překvapí zrovna tak, jak byste asi překvapeni být nechtěli.
"heleť co tady děláš bordel?! seber to ty smrkáči jeden, co si to dovoluješ! tohle je veřejnej chodník a já mám právo na to, aby tu bylo čisto a takovej malej parchant jako ty, kterýmu ještě teče nudle od frňáku tady nebude dělat bordel!"
načež situaci umocní tím, že do děje vtáhne široké okolí...
"pani!" (chytne kolemjdoucí dámu za flígr) "vidělaste toho spratka? no to je něco nehoráznýho! to je dneska panečku výchova! poslouchej mladej, tohle já udělat, tak mě táta tak seřezal, že jsem tejden nechodil, rozumíš tomu jo? koukej to sebrat nebo na tebe zavolám policajty, slyšíš?!"
a taky hasiče a sociálku k nám domů...dědek aktivista volá policii i kvůli tomu, že si prdnete na náměstí pod morovym sloupem. naopak bába aktivistka většinou utíká na národní výbor co jí hole stačej, nebo volá esenbáky. kupodivu dědek jde aspoň s dobou a ví, že národní výbor už pár tisíc let zaplaťpánbůh neexistuje.
2. dědek nebo bába Etiketovi
etiketa. mojí osobou tolik nenáviděná věc. respektuji, že kdosi předemnou stanovil nějaká společenská pravidla, která se všeobecně začala pokládat za platná a nenarušitelná a respektuji dokonce i ta pravidla samotná. někdy ale zapomenu respektovat a jsem v pytli, pokud je poblíž důchodkyně Etiketová, co má na záchodě plakát Jarkovskýho.
jako modelovou situaci uvedu to, co se mi stalo minulý týden, když jsem vynášel odpadky - smrdutý to plod chodu domácnosti.
dole v baráku jsem se mezi dveřmi sešel já, sousedka a kamarádka Lucka (přibližně stejně stará jako já) a bába Etiketová, fyzicky i psychicky okoralá sousedka z dvanáctýho patra. slušně jsem pozdravil nejprve jí, jakožto starší a tím pádem úctyhodnější osobu a pak, jelikož jsem sprostý jako dlaždič, pokračoval jsem takto:
"je čau, co to máš zase na sobě za župan vole?"...
ano. při komunikaci s dívkou mi ujelo sprosté slovíčko. plynule se tím ukončí věta, značně to zjednodušuje situaci a jsem nezdvořák, chápu. než stačila Lucka odpovědět, Etiketovka vyhustila situaci:
"no jak to s ní mluvíš? to nemáš žádnou úctu k dámě člověče? vypláchni si pusu!"
a polib mi prdel. oprávněně namítá, ale - nevím, jakým právem mi tyká. na tykání se většinou dohodnou obě strany rozhovoru, a to bez ohledu na to, jak je jaká strana stará. nevím, jakým právem vstupuje do cizího rozhovoru, když už ho poslouchá. nevím, jakým právem na mě huláká osvětu ve smyslu jak se mám chovat k jiné osobě, notabene ženského pohlaví. etiketovka je po zevrubném ohledání též ženského pohlaví, ale to je teď nepodstatné. jsem hulvát, nezdvořák a ... a co je ti sakra babo do toho. postupně, čím déle mluvila, stávala se z ní bába aktivistka. jde to jedno s druhým.
3. dědek nebo bába Antiharantovi
dědek (nebo bába), kterej jakmile vidí mladistvého, okamžitě má námitku. jakoukoli a na cokoli. Antiharant je spojen s drbánim, protože drbání je výsada starých (báby pavlačovky a podobně). modelová situace pak vypadá tak, že je Vám patnáct, jdete po ulici, projdete kolem dvou bab a jelikož je jedna nedoslýchavá, velmi dobře slyšíte, že:
"to je hrozný co to dneska ty holky nosej... všechno je vidět..no řekněte, dyť vona z toho vypadne!"
a druhá na to:
"to víte, je jiná doba..zkracování a tak..dneska už to neni to, co to bejvalo, dneska na ně nikdo nedohlíží, ta určitě fetuje, já ji to viděla na očích.."
během deseti minut, když už jste dávno na druhým konci města, se stanete feťákem, alkoholikem, zlodějem, Vaši rodiče vás zanedbávají a podobně. k aktivismu většinou nedochází, babky to při letmém kontaktu většinou nestihnou.
když se pak o hodinu později ona dívka vrací z kadeřnictví, potká báby pořád na tom samým místě a ještě si doposlechne to nejpeprnější z toho, co měly báby na jazyku už před hodinou.
4. dědeček nebo babička
normální stav. bezva staff, kterej se dá i se zájmem poslouchat. oni důchodci jsou většinou lidé s bohatými zkušenostmi, ale jen tenhle typ je dává najevo až tehdy, pokud si o ně řeknete. a pak je to vážně zajímavý. jeden byl ve válce, druhej jenom na vojně, bába musela tam a tam a tak. a jsou to hodní a milí lidé, kterým rád pomáhám s taškou, držím jim dveře, čekám na ně s výtahem a vždycky je s úsměvem pozdravím.
jsou důchodci a důchodci, možná jsem na nějakej typ zapomněl, ale tyhle rozliším asi nejlíp. bydlel jsem naproti domovu důchodců, takže vím, kteří za něco stojí, a kteří ne.
