Zklamalo snad hnutí ANO?

  Současná vládní koalice vládne téměř tři čtvrtě roku včetně zbrusu nové strany, která si říká hnutí ANO. Naplnila vláda, a speciálně pak toto hnutí, naděje, které do ní lidé vkládali? Zklamalo snad někoho hnutí ANO? Prozradím ke konci článku.  

  Vláda navrhla opakovaně vyšší cyklicky očištěné deficity vládního hospodaření, než jakých bylo dosaženo v posledním roce vlády Petra Nečase díky jejich postupnému snižování po kulminaci hospodářské recese. Jinak řečeno, pokud by se v současnosti nezrychloval růst české ekonomiky, deficity způsobené vládami Jiřího Rusnoka a Bohuslava Sobotky by vzrostly. Z toho důvodu hrozí České republice zvýšení úrokové míry ze státních dluhopisů. Zároveň tím vláda snižuje objem a zvyšuje cenu finančních zdrojů pro české společnosti. Ministr financí (a 1. místopředseda vlády pro ekonomiku) Andrej Babiš (ANO) navíc o údajích o vládních úsporách lže.   

  Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhuje do budoucna obchodníkům i pracovníkům ve službách povinnost koupit si online pokladnu a připojení k Internetu. Takové opatření pravděpodobně povede k vyššímu podílu odchodů do předčasných důchodů u podnikatelů, jimž se již nevyplatí taková zařízení kupovat (popřípadě se s nimi také učit pracovat), a jejich zaměstnanců. Výsledný vyšší výběr některých daní nutně nebude výrazný, jak ukazují také výsledky obdobných opatření v zahraničí.

  Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhuje do budoucna, aby všichni obchodníci zničili při každé změně specifické spotřební daně z tabáku do tří měsíců veškeré své zásoby cigaret (tabákových výrobků).

  Na návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO) se zvýšila spotřební daň z minerálních olejů (viz článek „Zdraží se benzín?“ ze 3. 8. 2014). Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) navrhuje do budoucna za podpory ministra financí Andreje Babiše (ANO) ještě další zvýšení daně uvalené na pohonné hmoty za účelem financování části zásob Správy státních hmotných rezerv (viz stejný článek). Vláda navíc prosadila obtížně ověřitelnou vratku této daně pro zemědělce v rostlinné výrobě, jejímiž největšími propagátory ze členů vládního kabinetu jsou ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Andrej Babiš (ANO) jakožto vlastník velkého holdingu Agrofert specializujícího se ve velké míře právě na rostlinnou výrobu, takže se mu taková vratka vzhledem k jeho nákladům na politický marketing vyplatí (viz stejný článek).    

  Ministr financí Andrej Babiš (ANO) zvýhodňuje zadlužování firem před jejich financováním z vlastních zdrojů, čímž nespravedlivě zvyšuje riziko jejich podnikání, což je nebezpečné zejména v průběhu hospodářských krizí, jako je ta, která stále ještě probíhá v „eurozóně“ i státech, které s podniky ve státech „eurozóny“ obchodují. Ministr financí totiž daňově zvýhodňuje úroky (např. z úvěrů) před dividendami z akcií.

  Vláda přijala s odloženou účinností „fiskální pakt“, kvůli čemuž budou, na rozdíl od případné změny Ústavy ČR, o hospodaření budoucích českých vlád rámcově rozhodovat orgány Evropské unie bez ohledu na české zájmy (hospodářské, bezpečnostní…), s čímž souhlasila také bývalá vládní strana TOP 09-S.

  Vláda schválila zvýšení povinné minimální mzdy, a to dokonce o větší částku, než na jaké se dohodla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) na tripartitě, což je velmi nespravedlivé a povede to zejména (vyjma menších komplikací) ke snižování plánovaných stavů a propouštění zaměstnanců v soukromém i veřejném sektoru. Nejvíce se to dotkne zaměstnanců se zdravotním postižením a nekvalifikovaných pracovníků (viz článek „Trest bez zločinu a vládní pýcha a předsudky“ z 1. 10. 2014).

  Vláda zbytečně nenávratně promrhala významnou část investic prováděných jak koncernem ČEZ, tak uchazeči na základě vládou zmařené veřejné zakázky na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín (viz článek „Čekání na temelínské věže“ ze 16. 7. 2014).

  Ministr financí Andrej Babiš (ANO) lživě dopředu informoval o rozdělení celého loňského zisku koncernu ČEZ na dividendách. Kdyby svůj slib splnil, neměl by koncern ČEZ dostatek finančních zdrojů ani na opravy, takže by se musel více zadlužit, tedy zdražit (popř. omezit) svou výrobu a více riskovat. Ministr financí tím také podpořil spekulace, které nemají svůj základ v hodnotě koncernu ČEZ na úkor tvorby jeho hodnoty. Vzhledem k tomu, že umožnil příslušným novinářům nakoupit si s předstihem před veřejností akcie koncernu ČEZ, mohl tím krýt stejný případný zločin dalších lidí, kteří od něj případně měli informace o jeho postupu (nebo o této počáteční fázi jeho postupu), čemuž nasvědčují informace o objemu nákupů a prodejů a ceně akcií koncernu ČEZ v inkriminovaných dnech, což vyšetřuje příslušná instituce, Česká národní banka. Ministr financí však, jak jsem již uvedl, lhal, takže vyprovokoval tuto nestabilitu zbytečně (viz opět článek „Čekání na temelínské věže“).

  Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) navrhne zákaz dostavby Jaderné elektrárny Temelín případným ruským uchazečem, což může zbytečně významně zvýšit výslednou cenu zakázky (viz článek bývalého 1. místopředsedy Evropského parlamentu, pana Miroslava Ouzkého (ODS) „Máme jedinečnou příležitost zajistit energetickou soběstačnost země“ z 18. 4. 2010).

  Ministr financí Andrej Babiš (ANO) iracionálně navrhuje pouhé jednání s ruským prezidentem a vládou ohledně ruské okupace Krymu a pravděpodobných (rozvědkami údajně potvrzených) ruských ozbrojených aktivit podporujících separatisty na východní Ukrajině, aniž by vysvětlil, jak postupovat v případě ruské okupace dalších území případně včetně území našich spojenců (o situaci na Ukrajině viz článek „Okupace Krymu pokračuje“ z 26. 7. 2014).

  Vláda omezila na návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO) mnohým živnostníkům možnost využívat výdajové paušály, což jim zvýší administrativu (či náklady na administrativu) a mnohým z nich také daně, což může vést i k ukončování aktivních živností, přičemž se v žádném případě z tohoto titulu zároveň významně nezvýší příjmy státního rozpočtu.  

  Vláda zásadně zvýšila podporu velkých zahraničních firem prostřednictvím komplexních „investičních pobídek“ placených z daní (čili na úkor) českých daňových poplatníků.

  Vláda zavedla obtížně definovatelnou skupinu produktů podléhajících nové, třetí sazbě DPH, která uleví jak zákazníkům, tak plošně i všem výrobcům a obchodníkům s těmito produkty, což není záměr vlády a jedná se o nespravedlivou plošnou podporu několika vybraných odvětví. Zavedení třetí sazby DPH také vyvolává výrazné náklady na změnu účetních softwarů.

  Ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO) podle mnohých právníků porušila příslušnou legislativu odvoláním generálního ředitele Vězeňské služby, na což přitom byla upozorněna mimo jiné i některými členy věcně příslušného výboru Poslanecké sněmovny PČR.

  Velká většina členů vlády ze všech tří koaličních stran vyměnila na svých úřadech neobvykle velký podíl úředníků, a to v rozporu s již tehdy vládou připravovanou a celou vládou obhajovanou novou legislativou.

  Vláda nezavedla v souvislosti s novelou „služebního zákona“ povinnost členů vlády ČR předkládat před svým jmenováním povinně tzv. „lustrační osvědčení“, byť byla tato zvyklost nynější vládou a nynějším prezidentem ČR poprvé od zahájení lustrací porušena a byť tato novela zachovává takovou povinnost v zásadě pro všechny ostatní veřejné činitele, u nichž je to nutné či vhodné (viz článek „K čemu lustrace“ z 21. 1. 2014 reagující na původní verzi vládního návrhu zmíněné novely).

  Ministr financí Andrej Babiš (ANO), který se stal navíc zároveň 1. místopředsedou Bezpečnostní rady státu, nepředložil prezidentovi ČR tzv. „lustrační osvědčení“, jak bylo před jmenováním do takových funkcí vždy od zahájení lustrací zvykem. Bez ohledu na pravomocný výrok příslušného slovenského soudu existuje významné riziko, že byl aktivním (a tedy možná zlo páchajícím) významným spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti (StB), což navíc může mít neblahé přímé důsledky i v současnosti.   

  Téměř polovina poslankyň a poslanců za ANO a někteří za ČSSD nehlasovali (společně se všemi poslanci za KSČM a se dvěma poslanci (z přítomných) za Úsvit) proti komunistickému návrhu na zrušení lustrací; větší část z nich z důvodu neúčasti (v některých případech omluvené, v jiných neomluvené) na tehdejší mediálně sledované schůzi PS PČR.

  Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) nesmyslně zdržuje návrh zákona vymezujícího pravidla péče o Národní park Šumava, což má samozřejmě škodlivé důsledky.

  Ve všech výše uvedených případech je přímým viníkem či spoluviníkem hnutí ANO. Zároveň však muselo v rámci koaličních kompromisů přistoupit proti své vůli také na návrh ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) na zrušení poplatků ve zdravotnictví včetně těch, které prokazatelně regulovaly množství návštěv lékařů. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) zvažuje založení plně státní energetické firmy, což by českou energetiku nutně prodražilo (viz opět článek „Čekání na temelínské věže“). Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) prosadil dodávky zbraní Kurdům, což se může vymstít našim spojencům - Turecku a potažmo i ČR (o situaci v Iráku a Sýrii viz článek „Dick Cheney: Hrozí nám reálně druhé a horší 11. září!“ z 22. 8. 2014). Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (ČSSD) navrhují volební minimální kvóty pro ženy na kandidátních listinách, které mají poškodit muže a přitom jsou zároveň pro mnohé ženy urážlivé.

  Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvedl pro významné mezinárodní médium, že by byla problémem i jen pouhá dlouhodobá přítomnost armád Severoatlantické aliance v ČR, následně tvrdil, že byl špatně pochopen a později oznámil, že s žádnou takovou armádní přítomností nepočítá, čímž poškozuje důvěryhodnost ČR mezi spojenci, potenciálně může uškodit ČR i našim spojencům a z obou důvodů zásadně ohrožuje naši bezpečnost. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) soudí, že poválečný odsun pohraničních Němců z Československa byl tím nejhorším řešením, protože nacisté neprováděli v Protektorátu Čechy a Morava hrozné zločiny v takovém rozsahu jako v některých jiných státech. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) lhal, že si firma OKD netvořila povinné rezervy. Také vyhrožoval cílenou finanční kontrolou vlastníkům média v reakci na pochopitelné dotazy novinářů tohoto média a následně do tohoto média přišla daňová kontrola z finančního úřadu.

  Provedla vláda vůbec něco dobrého, co stojí za řeč? Vrátila základní slevu na poplatníka u daní z příjmů pro důchodce. Zvýšila slevu u daní z příjmů na 2. a 3. dítě, což zlepší ekonomickou situaci mnoha rodin a podpoří rození dětí, čímž bude v důsledku ve vzdálené budoucnosti podpořeno také financování důchodů, které je totiž v ČR prováděno průběžným systémem. Zároveň se tím ale budou v současnosti zvyšovat deficity vládního hospodaření. Na návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) prosadila tzv. „dětské skupiny“ jako alternativu k mateřským školkám. Díky ministrovi obrany Martinu Stropnickému (ANO) jsme i nadále spolehlivými spojenci v zahraničních armádních misích v rámci NATO, v současnosti zejména v Afghánistánu a v Mali.

  Vládu Petra Nečase, úřednickou vládu Jiřího Rusnoka a do jisté míry i vlády předchozí jsem zhodnotil v článku „Je ODS opravdu nejlepší stranou?“ z 23. 10. 2013. Současná vláda však vládne krátkou dobu na to, abych mohl posoudit, jak si vede ve všech oblastech, ve kterých jsem hodnotil vlády předchozí. Proto jsem na současnou vládu zatím mírnější.

  Názory deseti českých politických stran na Evropskou unii jsem shrnul a vysvětlil v článku „Přelet nad evropským hnízdem“ z 15. 5. 2014.

  Slíbil jsem, že ke konci článku odpovím na otázku, zda hnutí ANO zklamalo. Mě nikoli, v obecné rovině jsem toto všechno čekal.

  Na závěr bych chtěl pomoci kandidátce hnutí ANO na pražskou primátorku. Tato sympatická (bez ironie) paní totiž v tisku i v televizi tvrdila, že na webu společnosti Pražské služby nenašla žádné informace o jejím hospodaření po roce 2009 a pokud jí to vedení společnosti jako případné primátorce řádně nezdůvodní, vymění vedení. Rád jí pomohu a vše zdůvodním za vedení této společnosti. Informace o hospodaření jsou totiž veřejně přístupné v obchodním rejstříku. Všechny účetní závěrky a dokonce i celé výroční zprávy jsou navíc přístupné na Internetu, sice v neoficiální, ale velmi spolehlivé verzi:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=711792    

V obchodním rejstříku nalezne i spoustu dalších společností. Tuto informaci jistě jako potenciální pražská primátorka ocení. Zároveň ji ocení vedení společnosti Pražské služby, které díky mně nebude vyměněno.

Tento článek byl publikován na publicistickém portále Skutečnosti.