Pět Babišových a vládních problémů aneb O čem ČT odmítla a ještě má šanci informovat

Přináším pět svých dosud nikde nezveřejněných námětů, které jsem zpracoval během své (bezplatné) stáže ve zpravodajství ČT. Zjevně přichází poslední šance pro ČT obdobné Babišovy či vládní kriminální případy a problémy rozšířit.

Vláda premiéra Andreje Babiše i dřívější vláda s ministrem financí Babišem otravovala a nadále otravuje životy zejména nejmenším živnostníkům a jejich případným zaměstnancům, ale do značné míry i všem ostatním podnikatelům i firmám a jejich zaměstnancům. Zmiňme alespoň poměrně nákladnou, chaotickou a potenciálně zneužitelnou centrální online evidenci pokladních příjmů (podle vlády nikoli příjmů, ale tržeb) známou jako EET, rozsáhlé a mnohdy chybné či sporné využívání až likvidačních tzv. „zajišťovacích příkazů“ (čili zadržování peněz) daňovou správou v posledních letech či administrativně náročné tzv. „kontrolní hlášení“.

Navíc už před současnou epidemií tyto vlády rekordně utrácely, ale přitom osekaly investice, a to na úroveň, která má daleko k představě občanů naší republiky (měřené mírou úspor a soukromých investic a také nepřímo úrokovými mírami v české ekonomice). Zřejmě nejkřiklavějším případem jsou zbytečně zmařené investice do dostavby jaderné elektrárny v Temelíně. Už jenom kvůli tomuto selhání Sobotkovy i Babišovy vlády (a verbálně také Zelených či někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska z TOP 09) přišla naše republika a soukromí investoři nenávratně řádově o stovky milionů korun a tato ztráta nadále roste, protože vláda nadále nepochopitelně a bez vysvětlení (či alespoň pokusu o vysvětlení) otálí. Navíc se v tomto případě hraje o naši energetickou nezávislost na jiných státech (čili o naši svobodu) a dokonce i o naši úplnou soběstačnost pro případ jakékoli mezinárodní (politické, energetické apod.) krize.

Česká televize (ČT) se ve svém zpravodajství a publicistice snaží informovat o vládních (zejména Babišových) problémech pouze uměřeně, ačkoli rozsah těchto problémů je mnohem větší. V současné mediální situaci u nás tak ČT sice patří mezi nejotevřenější média, zvlášť mezi srovnatelně velkými redakcemi a mediálními domy, zdaleka však nevyužívá svůj potenciál. Zrovna v posledních letech je přitom úloha zpravodajství ČT zásadní. Jak kvůli Babišovým kriminálním případům a celkové politické situaci, tak i právě kvůli prokazatelné (a někdy i logické) náklonnosti řady velkých českých médií k Babišovi a jeho týmu. Za svou uměřenost přitom ČT nic nezíská. Naopak, Rada ČT začala být obměňována směrem, který vysoce pravděpodobně (téměř jistě) povede, soudě podle výroků nových, vlivných členů Rady, k personálním změnám v ČT v Babišův prospěch. Proto by zpravodajství ČT mělo využít svých možná už jen několika posledních týdnů se současným vedením k informování o všech zásadních dosud zamlčovaných či omylem opomíjených Babišových i vládních problémech. I ti nejopatrnější lidé z vedení ČT už nyní mají prakticky jistotu, že nemohou nic ztratit. Navíc by pro ně, věřme, stejně nemělo význam udržet si funkce ve zpravodajství, pokud by tím ČT přišla o svobodu v poskytování informací.

ČT dokáže proti vládním nehoráznostem i proti problémům v Babišově podnikání (nebo nyní v podnikání jeho svěřenského fondu) vystupovat nekompromisně, ale obvykle pouze v investigativních či publicistických pořadech, v komentovaném zpravodajství či moderovaných diskuzích, nikoli v hlavní zpravodajské relaci či v celodenním zpravodajském proudu. Skvělým příkladem nekompromisního přístupu k podnikateli Babišovi (ve smyslu „padni, komu padni“) může být reportáž týmu pořadu Reportéři ČT o tom, jak Babiš ještě před vstupem do vysokých politických funkcí uzavřel smlouvu se správou našich krizových zásob, která je pro naši republiku jednoznačně nevýhodná, a nevidí v tom žádný problém.

Dalším z řady příkladů může být, jak byl Andrej Babiš donucen v přímém přenosu v pořadu Interview ČT24 vyslechnout si tajnou nahrávku jeho údajného rozhovoru s redaktorem jeho deníku MF Dnes, podle které se snažil ovlivňovat obsah těchto novin a kterou nechtěl komentovat, protože ji neslyšel a protože ho nezajímá (pouze podal trestní oznámení, protože i bez poslechu inkriminované nahrávky měl věštecké vnuknutí, že ho v tomto případě někdo nahrával).

Naopak asi nejhorším příkladem mlčení ze strany ČT i většiny ostatních zpravodajských médií je Babišův největší kriminální případ Profrost prověřovaný dokonce elitními detektivy z české kriminální ústředny (zvlášť v kontrastu s obdobně závažným případem Čapího hnízda, o němž řada médií včetně ČT už ve fázi prověřování policií alespoň rámcově informovala a diskutovala, a to dokonce mnohokrát). Důvodem je zřejmě údajné interní pravidlo, že ČT nesmí informovat o tématech (či jejich aspektech), o kterých už informovala jiná média (v tomto případě zejména Forum 24 a HlídacíPes.org a později také a především tištěný Reflex).

ČT však také dlouhodobě vycházela vstříc Babišovi, když oproti někdejším zvyklostem odmítala pozvat do diskuzního duelu s ním předsedu nejsilnější sněmovní opoziční strany (a nechat případně Babišovo štokrle neobsazené, pokud by nepřišel). Zjevným etickým problémem je také zcela běžné komentování Babišových problémů na ČT pozvanými novináři z jeho médií (nyní z jeho svěřenského fondu).

Na přelomu února a března 2018 jsem absolvoval stáž ve zpravodajství ČT, kdy jsem mimo jiné mohl navrhovat témata pro další zpracování ve zpravodajství (popř. publicistice). Dovolte mi zmínit, že v redakci panovala velmi příjemná atmosféra a setkal jsem se tam převážně s nesmírně ochotnými lidmi. Editoři mi schválili několik témat a ta byla následně v informačním elektronickém systému ČT několik dní až týdnů k dispozici pro zpravodajství. Zpracoval jsem tehdy v jistém, novém kontextu jak Babišův kriminální případ Profrost, tak i některé další problémy např. ohledně EET či daňové správy, které byly tehdy aktuální, jistě závažné a široké veřejnosti neznámé. Tyto problémy jsou však aktuální a bohužel i veřejnosti neznámé dosud. ČT o nich žádným způsobem neinformovala. V případě Profrostu mohl být problém ve výše zmíněném interním pravidle. Přísně vzato totiž můj námět přinášel oproti mým dřívějším informacím zveřejněným v online deníku Forum 24 jedinou větší novinku: Babiš přidal zcela novou lež, když zapíral, že je v tomto kriminálním případu prověřován (navíc přímo nejvyšším, elitním českým kriminálním orgánem). Informování o problémech kolem EET či „zajišťovacích příkazů“ však v kolosu zvaném Česká televize naráží kdesi na drátě a možná dokonce až na samotném vrcholku tohoto Kafkova zámku.

Přináším proto jako příznačnou ukázku pět tehdy nepublikovaných (a nijak nezpracovaných) a dosud aktuálních námětů (bez některých formalit) v přesném znění (a striktně daném maximálním rozsahu), v jakém je mělo celé zpravodajství ČT po určitou dobu k dispozici a pokud by je tehdy využilo, staly by se automaticky (a zdarma) „trvalým“ vlastnictvím ČT (zatímco nyní mám možnost je šířit jakožto jejich autor i jinde):

1. Opozice k tlaku na šéfa GIBS: Babiš je ve střetu zájmů také proto, že je prověřován Národní centrálou proti organizovanému zločinu

2. Komora daňových poradců: Finanční správa překračuje své pravomoci

3. Účet za leden a únor: vláda investovala několikanásobně méně než v předchozích letech

4. Nejmenší živnostníci nedostávají kompenzace za pořízení EET. Navzdory slibům vlády

5. Ústavní soud navždy omezil vládu. Ztížil přijímání výjimek u EET i jakýchkoli jiných zákonů

1. Opozice k tlaku na šéfa GIBS: Babiš je ve střetu zájmů také proto, že je prověřován Národní centrálou proti organizovanému zločinu

Premiéra v demisi Andreje Babiše z ANO prověřuje už téměř čtyři měsíce Národní centrála proti organizovanému zločinu v případu společnosti Profrost. České televizi to 28. února potvrdil mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Babiš přitom na tiskové konferenci k policejní inspekci (GIBS) téhož dne mluvil o Čapím hnízdě jako o jediném případu, kde se o něj zajímá policie. Babiš podle GIBS tlačí z pozice premiéra na rezignaci jejího ředitele Michala Murína. Část opozice upozorňuje, že je Babiš jako Murínův nadřízený v konfliktu zájmů také právě kvůli případu Profrost. Kriminalisté v něm Babiše prověřují kvůli podezření z prodeje předražených akcií své vlastní firmě.

Policejní inspekce (GIBS) před dvěma týdny uvedla, že Babiš tlačí na rezignaci jejího šéfa Michala Murína. Vzniká tak nutně podezření, že chce Babiš výměnou šéfa inspekce ovlivňovat či komplikovat nezávislé šetření svých kauz. Tvrdí to předsedové některých parlamentních stran a někteří opoziční poslanci. GIBS totiž podle zákona může ze své vlastní iniciativy vyšetřovat policisty. Babiš podle svých slov Murínovi pouze oznámil, že v něj nemá důvěru.

Národní centrála proti organizovanému zločinu Babiše prověřuje kvůli podezření, že vyvedl stovky milionů korun ze své firmy Agrofert holding. Navíc by se tím vyhnul zdanění těchto peněz.

Detektivové prověřují, jestli Babiš neprodal firmě Agrofert holding násobně předražený podíl na firmě Profrost. Předávaný podíl byl nejméně čtyřicetkrát menší, než bylo dohodnuto. Babiš totiž nechal akcie Profrostu v době mezi uzavřením dohody o prodeji a jejich skutečným převodem naředit. Vyplývá to z informací v obchodním rejstříku. Tento závěr potvrdily servery Forum 24 a HlídacíPes.org.

Navíc mohla být chybně stanovena také přímo cena těchto akcií. Část akcií Profrostu totiž drží ještě další firma. Ta je ale ve svém účetnictví z té doby vede v nejméně šestkrát nižší reálné hodnotě. Jedná se o firmu Rapaces Group založenou Babišovou manažerkou Simonou Sokolovou a jejími kolegy. Tento závěr potvrdil server Forum 24.

První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová, která je členkou bezpečnostního výboru, k Babišovu střetu zájmů při tlaku na šéfa GIBS uvádí: „Od samého počátku vstupu Andreje Babiše do politiky je nezpochybnitelné, že jeho cílem je ošetřit své soukromé zájmy a zájmy holdingu Agrofert, a případně se vyhnout "nepříjemnostem", které by mohly vzniknout v souvislosti s mnoha podivnými transakcemi, jež provázejí celou historii jeho podnikání. Je-li pravdou, že Národní centrála proti organizovanému zločinu v současnosti prověřuje kauzu prodeje předraženého podílu Andreje Babiše ve společnosti Profrost, kterým se snažil obhájit nákup korunových dluhopisů, jež jsou pro něj dodnes zdrojem nedaněných příjmů v řádech desítek milionů korun ročně, nelze se samozřejmě ubránit dojmu, že současný tlak premiéra v demisi na ovládnutí bezpečnostních složek a zejména Generální inspekce bezpečnostních sborů je motivován tím, aby zabránil nezávislému vyšetřování nejen kauzy Čapí hnízdo, ale také této záležitosti. Považuji to za skandální postup a zcela bezprecedentní privatizaci státní moci.“

Člen sněmovní komise pro kontrolu GIBS a místopředseda bezpečnostního výboru za ANO Jiří Mašek oponuje: „Výměna ředitele GIBS, pokud jsou pro to pádné důvody, by neměla ohrozit nic, protože jako ředitel bezprostředně nezasahuje do prošetřovaných kauz a z titulu funkce jde o manažera, který vytváří předpoklady pro výkon činnosti vyšetřovatelů této složky.“ K důvodům pro odvolání doplňuje: „Musíme samozřejmě vyslechnout důvody pana premiéra na bezpečnostním výboru a posoudit jejich váhu. Sám mám z titulu zpravodaje výboru pověřeného posouzením rozpočtu GIBS pro rok 2018 negativní poznatky z předloženého návrhu rozpočtu GIBS, neregulovaného a nezdůvodněného růstu platů, extremního meziročního nárůstu již tak vysokých osobních nákladů organizace, špatně zpracovaných podkladových materiálů. Z toho všeho si dovoluji usuzovat na chyby a povrchnost v manažerské činnosti vedení GIBS.“

Člen sněmovní komise pro kontrolu GIBS za KDU-ČSL Marek Výborný k tomu říká: „Nebezpečí tlaku na vyšetřovatele v různých kauzách, které se mohou týkat i členů hnutí ANO, zde zjevně existuje. Právě prostřednictvím GIBS je možné celé vyšetřování značně komplikovat a k tomu by mohla být cesta i prostřednictvím výměny šéfa GIBS.“ Dále doplňuje: „KDU-ČSL také opakovaně vyzývá vládu v demisi, aby přestala konat zásadní kroky zvláště v personální oblasti. Vládě bez důvěry Poslanecké sněmovny toto nepřísluší a měla by to respektovat.“

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil uvádí: „Tlak na odstoupení šéfa důležitého orgánu v bezpečnostní oblasti ze strany nově nastupující vlády je vždy problematický. V aktuální situaci je problém ještě více alarmující, protože se samozřejmě nabízí otázka, zda tato premiérova aktivita nesouvisí právě s případy jeho vyšetřování.“

Předseda ODS Petr Fiala nechce komentovat vyšetřování konkrétních Babišových kauz. Dodává ale: „Nicméně pokud je premiér v demisi trestně stíhán, je zřejmé, že jeho snaha o výměnu šéfa GIBS působí podezřele a je vnímána s maximální ostražitostí.“ K tomu doplňuje: „Obecně platí, že vláda v demisi, navíc bez důvěry, by neměla provádět žádné zásadní kroky včetně personálních.“

Případ Profrost se původně dostal do rukou pražské krajské kriminální policie. Ta jej pak v listopadu 2017 předala právě Národní centrále proti organizovanému zločinu, sekci vyšetřování závažné hospodářské trestné činnosti a korupce. Ta se zaměřuje na odhalování a vyšetřování zvlášť nebezpečných druhů kriminality.

8. března proběhlo v bezpečnostním výboru uzavřené slyšení ředitele GIBS Michala Murína, který o to osobně požádal. Členové výboru jeho slyšení přesunuli kvůli závažnosti situace z původně plánovaného termínu 15. března, na který je předběžně naplánováno slyšení premiéra Babiše.

2. Komora daňových poradců: Finanční správa překračuje své pravomoci

Finanční správa překračuje své pravomoci při obviňování firem z podvodů s DPH i při vymáhání této daně. Tvrdí to Komora daňových poradců. Ta varuje správce daně, že neodvedení DPH není možné automaticky považovat za daňový podvod. Mezi oběma institucemi se tak rozhořel spor, jak chápat verdikt Nejvyššího správního soudu v případu Vyrtych. Finanční správa této firmě původně odmítla uznat nárok na odpočet DPH. Měla totiž podezření na daňový podvod. K němu mělo ale dojít až u firmy, se kterou Vyrtych přímo neobchodoval. Ta byla jen navázaná na jeho obchodní partnery.

Finanční správa mluví o klasickém karuselovém podvodu s DPH. Firma Vyrtych si podle ní zažádala o snížení DPH formou nároku na odpočet a některá z dalších firem v řetězci pak údajně naplánovala, že se vyhne placení DPH. Finanční správa se následně rozhodla, že část nevybrané daně vymůže právě od společnosti Vyrtych tím, že jí nárok na odpočet neuzná. Tím se Vyrtych a Finanční správa dostaly do sporu, který skončil až u Nejvyššího správního soudu. Finanční správa ale soudní verdikt interpretuje jinak než profesní komora daňových poradců.

Vedoucí sekce správy daní v Komoře daňových poradců Tomáš Hajdušek přidává svůj osobní názor: "Jedná se o prostředek ultima ratio, který by jako takový měl být využíván pouze výjimečně, pokud k tomu jsou skutečně oprávněné důvody. Případy Vyrtych a řada dalších bohužel dokládají, že se z toho stal běžný nástroj při správě daní, kdy se Finanční správa snaží vybrat nepřiznanou nebo nezaplacenou daň za každou cenu i od subjektů, které s tím nemají nic společného."

Spor daňových poradců s Finanční správou má dvě roviny. První otázkou je, jestli vůbec nějaká firma z dodavatelsko-odběratelského řetězce podváděla a jestli finanční úřad podvod prokázal. Druhým bodem sporu je právě firma Vyrtych. Otázkou totiž je, jestli si mohla Finanční správa vybrat pro následné vymáhání DPH libovolnou firmu z příslušného dodavatelsko-odběratelského řetězce, třeba i firmu, která o podvodu nevěděla, nebo jí to přinejmenším nikdo neprokázal. Podle Komory přitom neselhal jen příslušný finanční úřad, ale i odvolací orgán a vedení celé Finanční správy. Navíc se Komora obává, že se kvůli postoji Finanční správy k soudnímu rozsudku mohou podobné spory opakovat.

Byl tedy vůbec spáchán podvod? Finanční správa se hájí, že Nejvyšší správní soud její postup do jisté míry podpořil. Podle ní totiž potvrdil, že jeden z podniků v řetězci provedl daňový podvod, když neodvedl DPH, a finanční úřad jen nedokázal dostatečně doložit, že zrovna firma Vyrtych nemá z tohoto důvodu právo na snížení DPH formou nároku na odpočet.

Komora daňových poradců ale tvrdí, že k podvodu nedošlo: "Z rozsudku naopak vyplývá, že v daném případě má daňový subjekt nárok na odpočet, protože neodvedení daně, ke kterému u jiného článku řetězce došlo, nemůže být samo o sobě považováno za podvod na DPH." A dále k postupu finančního úřadu dodává: "Z vyjádření Finanční správy bohužel vyplývá, že zvolený postup považuje za obecně správný."

Podle Nejvyššího správního soudu daňová správa nepředložila žádný faktický důkaz o tom, že výrobce svítidel Vyrtych věděl o jakémkoli podvodu s DPH nebo že se choval neobezřetně a o podvodu by jinak mohl vědět. Právě proto mu nárok na odpočet přiznal.

Nejvyšší správní soud dále upozornil, že navíc není přípustné, aby finanční úřady vymáhaly DPH od libovolné firmy v řetězci. Finanční úřad se nemůže svévolně zaměřit na plátce, u kterého bude daňový výnos nejsnáze vymahatelný.

Generální finanční ředitelství se odvolává na evropskou judikaturu: "Správce daně v tomto případě daňovému subjektu neuznal nárok na odpočet, protože byly transakce zasaženy podvodem na DPH, o kterém podle jeho názoru mohl a měl daňový subjekt vědět, jak to vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie." Nejvyšší správní soud ale oponuje: Evropská judikatura sice vyžaduje od podniků, aby prověřovaly, jak jsou věrohodní jejich obchodní partneři, jenže takový požadavek není možné bezmezně rozšiřovat na jakýkoli podnik v libovolně dlouhém řetězci. Firma Vyrtych ani žádná jiná firma zkrátka nenese automaticky odpovědnost za všechny firmy v řetězci.

Nejvyšší správní soud tento svůj rozsudek dokonce označil za zásadní pro daňovou oblast. Spor je o to závažnější, že je Komora daňových poradců ze zákona oficiálním garantem kvality českého daňového poradenství.

Člen Prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal uvedl: "Z hlediska této konkrétní kauzy je třeba si klást otázku, jak vůbec mohl tento příběh dospět až k Nejvyššímu správnímu soudu a proč nezasáhl zejména odvolací orgán".

3. Účet za leden a únor: vláda investovala několikanásobně méně než v předchozích letech

Vláda Andreje Babiše investovala v lednu a únoru 2018 v meziročním porovnání nejméně ze všech vlád za posledních deset let. Konkrétně 3,3 miliardy korun. Srovnatelná je pouze výše státních investic za první dva měsíce roku 2017. V ostatních porovnávaných letech byly lednové a únorové investice i několikanásobně vyšší. Údaje o plnění státního rozpočtu dnes zveřejnilo Ministerstvo financí.

"Pomalejší realizace investic je pro začátek roku tradiční," komentovalo v tiskové zprávě ministerstvo financí výši investic za první dva měsíce roku. Celkově by měl stát letos proinvestovat okolo 90 miliard korun. Podle ministerstva je možné využít i dalších 100 miliard korun, které se v minulých letech neutratily.

Podle Jiřího Schwarze, ředitele Centra ekonomických a tržních analýz se jedná se o důkaz, že vydávání finančních prostředků na investice je složitější než jejich vydávání na spotřebu. "Je patrné, že mezi kritikou nedostatečných státních investic předchozích vlád a jejich racionální přípravou a realizací je velký rozdíl," uvedl Schwarz, který v minulosti působil jako děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a byl i členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

V roce 2016 činily investice za první dva kalendářní měsíce 13,1 miliardy korun. Tedy asi čtyřikrát více než letos. Poměrně vysoké výdaje ale tehdy byly způsobeny převážně čerpáním peněz na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie nespotřebovaných v uplynulých letech. Uvedlo to Ministerstvo financí.

V roce 2015 šlo ze státního rozpočtu na investice 8,9 miliardy korun. To je více než 2,5násobek oproti letošku. Ministerstvo financí také tehdy uvedlo, že mimořádně vysoké čerpání peněz na investice bylo ovlivněno zejména spolufinancováním projektů z fondů Evropské unie.

V letech 2009 až 2014 byly lednové a únorové výdaje ze státního rozpočtu na investice nejnižší v roce 2014. Tehdy dosáhly 10,3 miliardy korun. Tedy asi trojnásobku oproti letošku. Naopak nejvýše vystoupaly na 19 miliard korun, a to v roce 2011. V roce 2009, kdy v České republice vrcholila hospodářská krize, investice za leden a únor dosáhly 16 miliard korun.

Pro doplnění, v lednu a únoru 2010 dosáhly investice ze státního rozpočtu 10,9 miliardy korun, ve stejném období roku 2012 činily 17,3 miliardy korun, v roce 2013 dosáhly 10,5 miliardy korun a v roce 2017 činily 3,4 miliardy korun.

Porovnání nebere v úvahu inflaci ani běžné úroky. V takovém případě by letošní výdaje na investice musely být ještě vyšší, aby byly reálně srovnatelné s předchozími lety.

Kapitálové výdaje za měsíce leden až únor (v mld. Kč)

2018 3,33

2017 3,44

2016 13,14

2015 8,89

2014 10,27

2013 10,5

2012 17,26

2011 19,05

2010 10,95

2009 16,04

2008 14,66

Zdroj: MF ČR

4. Nejmenší živnostníci nedostávají kompenzace za pořízení EET. Navzdory slibům vlády

Zejména nejmenší živnostníci nezískali vůbec žádnou kompenzaci za pořízení technologií pro EET. Tvrdí to Sdružení podnikatelů a živnostníků společně s Hospodářskou komorou. Náklady na pořízení technologií pro EET si podle nich podnikatelé mohou nechat uhradit jedině formou slevy na dani z příjmu ve výši až pět tisíc korun. To je ale možné jen v prvním roce zapojení do EET. Kdo zrovna nemá platit žádnou daň, nemůže si slevu z ničeho odečíst a nemůže ji tedy uplatnit.

Jak upozorňuje Sdružení podnikatelů a živnostníků, vláda Bohuslava Sobotky už při přípravě EET tvrdila, že kompenzaci mají získat právě nejmenší živnostníci. Podle analýz, které mělo ministerstvo financí tehdy k dispozici, totiž právě nejmenší živnostníci ještě ve velké míře dobrovolně nevyužívali online pokladny.

Podle odhadu sdružení stát neuhradil ani část nákladů na pořízení online pokladen a dalších potřebných technologií asi třiceti procentům živnostníků zapojených do EET. Více než osmdesát procent živnostníků získalo méně než pět tisíc korun. Odhaduje to Hospodářská komora na základě údajů z pracovních jednání se zástupci ministerstva financí.

Aktuálně totiž podle Sdružení podnikatelů a živnostníků asi 30 % OSVČ neplatí žádnou roční daň z příjmů a podle Hospodářské komory celkově více než 80 % OSVČ platí daň nižší než pět tisíc korun. Finanční správa takové aktuální statistiky nebo odhady nemá k dispozici.

Předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda ale navíc upozorňuje: „Náklady spojené se zavedením EET jsou tak vysoké, že nějakých pět tisíc je směšná částka. Samozřejmě je to u různých živnostníků různé, ale podle našich informací není částka spojená se zavedením EET přes dvacet tisíc korun vůbec přehnaná.“

Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí k tomu uvádí: "Čeští dodavatelé nabízejí řešení i za méně než pět tisíc korun a cena neustále klesá."

Daň z příjmů se odvíjí od výše čistých příjmů. Náklady na EET tak nejsou hrazeny zejména nejmenším živnostníkům. Bedřich Danda upozorňuje, že EET přitom měla naopak podle slov jejích tvůrců narovnávat podnikatelské prostředí.

V důvodové zprávě k Zákonu o evidenci tržeb navíc ministerstvo financí jako předkladatel přímo uvedlo, že kompenzaci mají získat právě nejmenší živnostníci. Zpráva také uvádí: "V případě fyzických osob se uvažuje o zavedení speciální slevy, která bude uplatňována u poplatníka evidujícího tržby. Výše slevy bude stanovena paušální částkou."

Vynucené náklady bez jakékoli náhrady pro nejmenší živnostníky patří mezi důvody, proč Sdružení podnikatelů a živnostníků s celým projektem EET nesouhlasí. Sdružení žádá kompletní zrušení EET. V rámci aktuálního připomínkového řízení k novele Zákona o evidenci tržeb pak žádá alespoň vyjmutí podnikatelů s ročním obratem do jednoho milionu korun z povinné EET.

Hospodářská komora požaduje vyjmutí živnostníků s nízkým obratem a celkové zjednodušení EET.

Zdeněk Vojtěch k chystaným změnám doplňuje, že chce ministerstvo ulevit těm nejmenším. "V současné době Ministerstvo financí intenzivně konzultuje návrh novely zákona o evidenci tržeb se zástupci podnikatelských svazů a asociací tak, aby výsledná podoba novely měla co nejširší podporu odborné veřejnosti. Kromě reakce na nález Ústavního soudu bude obsahovat i drobné změny resp. upřesnění v návaznosti na dosavadní aplikační praxi." Přesná podoba změn ale ještě není známá.

Ministryně financí Alena Schillerová doplnila 7. března před poslanci, že v novele chystá vyjmutí nejmenších živnostníků. Kritériem přitom budou platby, které v daném roce přijmou od zákazníků v hotovosti. Elektronické evidenci tržeb by se tak v budoucnosti vyhnuli i větší živnostníci, pokud jim zákazníci platí převážně kartou nebo na jejich bankovní účet. V současnosti totiž platí, že si takoví podnikatelé musejí pořídit online pokladnu třeba i jen kvůli jediné platbě přijaté v hotovosti.

5. Ústavní soud navždy omezil vládu. Ztížil přijímání výjimek u EET i jakýchkoli jiných zákonů

Nadále už žádný ministr ani vláda jako celek nemůže přímo výrazně zasahovat do EET, ale ani zásadně upravovat jakékoli zákony. Vyplývá to podle ministerstva financí z nedávného rozsudku Ústavního soudu k zákonu o evidenci tržeb. Ten je totiž podle ministerstva precedentem. Každá větší úprava tak bude muset projít přes parlament a prezidenta.

Rozsudek zakazuje vládě upravovat, na koho a v jakém rozsahu bude dopadat EET. Ale jako precedent nepřímo omezuje i jakákoli jiná zásadní nařízení vlády nebo ministerské vyhlášky k jakýmkoli zákonům.

Důležité změny tak budou muset procházet jedině formou novely zákona či zcela nového zákona. Čili schvalováním se všemi lhůtami, ale také s případným záměrným protahováním (typicky ze strany opozice). Zrovna při schvalování zákona o evidenci tržeb přitom byla část tehdejší sněmovní opozice vládní koalicí obviňována z obstrukcí. Koalice proto otevřeně preferovala úpravy EET přes vládní nařízení, nikoli přes změny v zákoně schvalované poslanci a senátory.

Ministerstvo financí ještě před tímto rozsudkem např. vyjmulo z povinné evidence prodej vánočních kaprů a těžce zrakově postižené. Kdyby musela být výjimka pro kapry schválena zákonem, při obvyklých lhůtách by se to přitom do Vánoc nestihlo.

Návrh zákona o evidenci tržeb předložilo ministerstvo financí. Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí pro Českou televizi připustil, že již při jeho konzultacích s odbornou veřejností i právníky existovaly na danou problematiku různé právní názory, které závazně rozhodl až nyní Ústavní soud.

Zdeněk Vojtěch postup ministerstva hájí: "Cílem bylo poskytnout vládě operativní nástroj pro řešení naléhavých situací, které by kvůli délce legislativního procesu nemohly být řešeny standardní novelou zákona."

Zdeněk Vojtěch dále upozorňuje, že možnosti vlády upravovat zákon byly v zákoně striktně vymezeny. K úpravám mohla sáhnout jen v případech, kdy by EET znemožnila nebo zásadním způsobem ztížila plynulý a hospodárný výkon podnikatelovy činnosti.

Zdeněk Vojtěch také upozorňuje, že žádná z částí zákona o evidenci tržeb zrušených Ústavním soudem neumožňovala ukládat podnikatelům nové povinnosti. Doplňuje: „Jednalo se naopak o zmocnění (ve prospěch poplatníků) řešit dočasně situace, které při přípravě zákona o evidenci tržeb nebylo možné důvodně předvídat a nebyly ani namítány dotčenými subjekty, a to do doby, než by proběhla úprava prostřednictvím novely zákona o evidenci tržeb.“ Ani taková možnost ale podle Ústavního soudu není v souladu s Ústavou ČR.

Ústavní soud zabránil přesunu dalších pravomocí od poslanců a senátorů směrem k vládě. Tím se ale také zdrží přijímání různých výjimek ze zákonů.

Z rozsudku dokonce vyplývá, že vláda ani ministři nemohou, přinejmenším v podstatných otázkách, upravovat zákony ani v případě, že jim to nějaký zákon výslovně umožňuje, jako tomu bylo právě v případě zákona o evidenci tržeb.