Víte, kdo se stane staronovým americkým viceprezidentem?

  Protihráč současného prezidenta Spojených států, republikánský kandidát Willard Mitt Romney oznámil, kdo bude jeho pravou rukou ve vládě (tedy pokud na podzim zvítězí).  

  Viceprezidentem se stane Paul Davis Ryan. Jsem tím velmi potěšen. Budu si připadat, jako kdybych to již jednou prožil. Ještě nedávno byl totiž viceprezidentem Richard Bruce Cheney. A Paul Ryan je do značné míry považován za jeho mladou kopii. Ať se tedy ukáže! Myslím, že sice tak dobrý nebude, ale doufám, že mě nezklame. Paul Ryan ví, jaká politická témata jsou důležitá. Jako předseda rozpočtového výboru v dolní komoře Kongresu považuje za svou prioritu přestat zadlužovat Američany a nerozhazovat tolik jejich penězi vybranými finančními úřady. A dalším tématem, kterým se do hloubky zabývá, je financování zdravotnictví. Dokonale se se mnou shoduje na nejpalčivějších politických problémech. Asi si po večerech poctivě pročítá tento můj blog.

  Jeho předobraz, bývalý americký viceprezident "Dick" Cheney je můj nejoblíbenější politik. Shodnu se s ním snad na všem. O jeho velkém kamarádovi, "Newtovi" Gingrichovi už jsem na tomto blogu psal. Dovolte, abych vás seznámil i s tímto bývalým panem viceprezidentem.

  Celých osm let vládl Spojeným státům ve dvojici s tehdejším prezidentem, jímž byl George Walker Bush (Bush mladší). Funkce viceprezidenta je spíše funkcí ozdobnou, pokud tedy zrovna prezidenta nezastřelí nebo Forrest Gump neodhalí jeho účast na podivných předvolebních akcích (viceprezident pak totiž vystoupí na nejvyšší stupínek). Ozdobnou funkci se snažili vysvětlit i panu Cheneymu, ale ten opáčil, že on a pan prezident na to mají jiný názor. Je považován za nejvlivnějšího viceprezidenta za posledních nejméně sto let.

  Když pozdější prezident Bush mladší kandidoval na tuto funkci, byl Dick Cheney požádán sestavením seznamu vhodných kandidátů na viceprezidenta. George Bush si tento seznam pročetl a viděl, že bude nejlepší, poběží-li s ním závod o Bílý dům právě Dick Cheney. Novináři se tenkrát ušklíbali, že Cheney vybral Cheneyho.

  Když byl o pár let dříve prezidentem tatínek mladého Bushe, stal se Dick Cheney ministrem obrany. V této funkci se podílel na válce v Zálivu. Snažil se, aby válka přinesla co nejméně civilních obětí a ačkoli by vždy bylo možné leccos zlepšovat a ačkoli každá oběť je velkou ztrátou, myslím, že jeho snaha byla v rámci možností velmi úspěšná. Sklidil bouřlivý potlesk od zákonodárců a pan prezident mu udělil nejvyšší civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody.

  Ještě dříve zasedal ve Sněmovně reprezentantů, podporoval prezidenta Reagana a nakrátko se stal dokonce jakýmsi předsedou poslaneckého klubu republikánů, kteří v té době byli v menšině, následován Newtem Gingrichem. Navíc v mládí pracoval v prezidentské kanceláři, kde zažil prezidenty Nixona a Forda. Jeho šéfem a předchůdcem ve funkci šéfa prezidentské kanceláře byl jeho velmi dobrý kamarád a pozdější ministr obrany Donald Henry Rumsfeld. Detaily v životopisu jako je příprava kampaně pro prezidenta Forda jsou jen dokreslením jeho bohatého profesního života. A abych nezapomněl; nelenil ani za éry prezidenta Clintona. Odskočil si do funkce výkonného ředitele obrovské ropné společnosti Halliburton.

  Dick Cheney spolupracuje s významnou institucí zabývající se veřejným životem "American Enterprise Institute for Public Policy Research". S touto institucí jsou spjati i Newt Gingrich či manželka Dicka Cheneyho. Odborníci se tam věnují všem důležitým politickým tématům. Kromě toho se Dick Cheney zaměřuje na otázky obrany. Angažoval se proto v "Projektu pro nové americké století". Moje názory na bezpečnostní politiku se dokonale shodují s pohledem Dicka Cheneyho, byť jsme možná v některých názorech my dva na světě osamělí (viz můj článek "Vraždy a krev v Sýrii" z 28.5.2012).

  Dick Cheney prožil ve volných chvílích řadu let ve státě Wyoming. Život je tam pomalejší a lidé uctivější než v jiných koutech Spojených států a světa vůbec. Dick Cheney tam loví ryby a prochází se po přírodě. Také rád střílí křepelky v ohradách rezervací.

  Představit názory a činy pana viceprezidenta by vydalo na pěknou řádku článků. Přečtete-li si však moje články na tomto blogu, seznámíte se jednou ranou i s názory jeho.

  V dobách svých studií Dick Cheney hodně pil a hrál karty. Když jeho Alma Mater navštívil prezident Bush mladší, radil studentům, aby pilně studovali. Mohou to pak dotáhnout až na prezidenta. A když budou pít a hrát karty, mohou se z nich stát viceprezidenti.

  Kdyby lidé volili pouze podle vzhledu kandidátů, asi by duo Bush - Cheney nebylo v roce 2004 znovu zvoleno. Viceprezident (a nejen on) tak mnohdy musí být vybírán podle sympatií veřejnosti. Jistě to hrálo roli při výběru Sarah Palin jako kandidátky na úřad viceprezidenta v roce 2008 a je možné, že podobnou kalkulací je nyní Paul Ryan. Chtěl bych vás poprosit, abyste nevybírali kandidáty podle toho, jak vypadají. Jsi-li dejme tomu mladá hippiesačka, můžeš omdlívat na koncertech svých idolů (které máš až nápadně společné s velkou většinou ostatních mladých holek), klidně si jejich fotky vystav nad postel a přidej se do jejich několikamilionového fanklubu na fb. Ale nevol je, prosím, za prezidenty nebo poslance, pokud neznáš (a nebo se Ti nelíbí) jejich názory na daňovou politiku, rozvojovou pomoc, Evropskou unii, bezpečnostní politiku, energetiku, zdravotnictví, důchodové systémy, spravedlnost, odbory nebo ochranu životního prostředí. Jestli nechceš číst jejich programy, seznam se alespoň s velkými politickými stranami, vyber si tu, která je Ti nejbližší a vol pak, prosím, její kandidátky a kandidáty. Jistě jsi rozumná mladá hippiesačka, když čteš můj blog.

  A na závěr bych chtěl bývalému viceprezidentovi popřát hodně zdraví! Za svůj život prodělal pět infarktů. Jistou dobu vykouřil někdy až tři (i více) krabičky cigaret denně a to prý není příliš zdravé. Letos v březnu mu bylo transplantováno srdce. Pan Cheney přitom oslavil již své 71. narozeniny, takže byl tento zákrok o to náročnější a riskantnější. Lékaři ale dnes dokážou čáry máry, které ještě včera neovládali. Pan viceprezident se tak může těšit (aspoň pevně doufám) na další řadu let strávených s manželkou, dvěma dcerami a vnoučaty, na procházky po panenském Wyomingu a na svá častá veřejná vystoupení. V nejbližších letech si buď bude pochvalovat republikánskou vládu, nebo bude i nadále jedním z nejhlasitějších kritiků vlády Obamovy.