Letos dostal Nobelovu cenu za mír kolektiv z Evropské unie z pofiderních důvodů, takže příští rok ji obdrží republikáni z USA za významné činy.
Velice se zlobím na norský Nobelův výbor! Zapomíná vyzdvihovat skutečné činy hodné ocenění! Když byl zveřejněn laureát letošní Nobelovy ceny za mír, mnozí se zlobili, že Evropská unie je přece kolektiv. Ale to vůbec nevadí. Je přínosnější propagovat velké skupiny, než ověnčovat osamocené nadšence. Jen si nejsem jistý, jak Evropská unie přispěla k míru. Někteří dřívější významní hybatelé v EU se snažili do značné míry odloučit bezpečnostní a obrannou problematiku od Severoatlantické aliance. Jenže EU v mnoha směrech není akceschopná a vytváří zbytečnou duplicitu. Nebo je snad Nobelova cena za mír udělena za Lisabonskou smlouvu, která mimo jiné umožňuje překřikovat a zcela ignorovat ve významných rozhodnutích Čechy? Ne, už vím. Je to za "eurozatykač". Že mě to nenapadlo hned. Co pomůže světovému míru více, než když budeme nuceni vydat své zločince napospas soudcům v jiných státech EU? Naši soudci totiž bývají s vrahy, korupčníky a výtržníky velmi smířliví.
Má-li být Nobelovka rozdávána "pouze" za činy, máme i u nás schopnější kandidáty. Proslavili se čeští vojáci chránící před chemickými i biologickými ničivými zbraněmi. Naši vojáci, policisté či lékaři se zúčastnili válek i mírových misí v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Iráku, Afghánistánu a mohl bych pokračovat. Bohužel právě války či výhrůžky podpořené zbrojením jsou mnohdy nejlepší možností, jak dospět k míru.
Nobelovka by ale měla být udělována pro zviditelnění hnutí, ke kterým se můžeme přidat, chceme-li přispět k míru či mírnit důsledky válek. Chtěl nám Nobelův výbor doporučit, abychom vstoupili do "eurozóny"? Nenechte se mýlit. V minulosti získaly Nobelovku i kolektivy, které neřeší pouze problémy sami se sebou a nemusí jim pomáhat Mezinárodní měnový fond a Světová banka (ano, to je ta banka pro chudé státy, ve kterých není pitná voda, jídlo, léky a očkovací vakcíny, porodní péče). Jsou to kolektivy, které se nemusí stydět, že se zadlužily.
Vzpomeňme Mezinárodní červený kříž, který pomohl už tolika obětem válek!
Lékaři bez hranic jsou skutečně lékaři (mezi nimi i mnozí Češi), kteří poskytují lékařskou péči tam, kde jsou války, zemětřesení, záplavy, tam, kde chybí pitná voda a potraviny, moskytiéry (malárie), kondomy (AIDS), nemocnice. Chtějí, aby pomoc fungovala i poté, co se vrátí do tepla svých domovů. Proto si v těchto oblastech také vychovávají své místní pokračovatele. Lékaři bez hranic sledují, kde by lidé potřebovali pomoc nejvíce. Na jejich internetových stránkách se můžete dozvědět, kde hrozí a probíhají vůbec největší humanitární krize nebo kde propukají epidemie malárie či cholery. Mnohým postiženým státům (konkrétně těm, které nemají problémy s nedostatkem zemědělské půdy) sice pomáhá tento laureát Nobelovy ceny, ale škodí jim laureát jiný - Evropská unie! Napsal jsem o tom v článku "Aktualita: hladový rolník a předběžně opatrní komisaři" ze 17. 2. 2012.
Myslel jsem, že bude konečně vyznamenán třeba Roméo Alain Dallaire. Že jste o něm v televizi neslyšeli? Je to skromný Kanaďan. Dělal všechno pro záchranu co nejvíce životů v průběhu genocidy ve Rwandě. Skláním se před ním.
Styď se, letošní Nobelův výbore!
