Deflofobie bankovní rady

  Deflofobie je úzkostná skupinová porucha charakterizovaná chorobným, bezdůvodným strachem z deflace.

  Je deflace špatná? V dobách, kdy byla deflace vyvolávána uměle, způsobovala škodlivá a zbytečná vlnobití na cenové hladině. V současnosti je deflace průvodním jevem hospodářského útlumu. Může být spuštěna poskytováním levných úvěrů (pokud jsou lidé opravdu hodně spořiví, jako třeba Japonci), ale obvykle bývá spuštěna tím, že úvěry (levné ani drahé) poskytovány téměř vůbec nejsou.

  Proč někdy nejsou poskytovány úvěry? Mohlo by to být proto, že lidé raději investují třeba do akcií nebo si ukládají peníze u penzijních fondů, než aby si vkládali peníze na své dlouhodobé účty v bance. To by se mohlo v malé míře stát i u nás, kdyby se podařilo zrušit nadbytečnou a nesmyslnou daň z dividend. Deflace z takovýchto příčin by nevadila.

  Důvod, proč najednou banky poskytují méně firemních úvěrů, však bývá obvykle jiný - riziko, že firma úvěr nebude splácet. Milá paní u bankovní přepážky by se možná slitovala a úvěr by firmě poskytla, protože výrobní ředitel v této firmě je její soused, ale počítač počítající modely různých rizik, od rizika kreditního po riziko vojenského převratu, vyplivl výsledek: úvěr nepovolit. To může vést až k nulové inflaci, nebo dokonce deflaci. Deflace v tomto případě upozorňuje na hospodářský útlum. Nejenže nevzkvétáme, nýbrž dokonce ani moc neopravujeme.

  Je tedy deflace špatná? Není. Nebo je špatný i kalibrovaný, funkční tlakoměr, který upozorňuje na vysoký krevní tlak.

  Co dělat proti hospodářskému útlumu? Možná upravit modely rizik. Dívat se přes bankovní přepážku na každého klienta a jeho účetnictví individuálně. Co rozhodně nedělat? Devizové intervence. Ty totiž povedou nanejvýš k inflaci a ke krátkodobým změnám ve struktuře našeho hospodářství. Chvíli se povede našim vývozcům i těm našim podnikům, které nahradí drahý dovoz. Horší bude, až se naše státní centrální banka bude svých navýšených devizových rezerv zbavovat. Devizové intervence jsou navíc čistou ztrátou, na rozdíl od korupce, která je mnohdy ztrátou pouze pro toho, kdo dává úplatek, ale je vánočním přínosem pro každého, kdo úplatky přijímá a koupí za ně dárky pro nemocné pejsky. Netvrdím, že korupce je bohulibá činnost urychlující práci úředníků, stejně jako může dobře mířená facka překvapivě urychlit průběh vyšetřování (jak uvádí kreslíř Pavel Kantorek). Jen říkám, že devizové intervence jsou horší než korupce; tedy alespoň pokud nejsou snahou o obranu před podobným chováním jiných státních centrálních bank či některých spekulantů.    

  Hluboká dlouhodobá deflace by hrozila, kdyby se propouštělo ještě více než v současnosti, dále kdyby odbory přistoupily na hromadné snižování mezd, rapidně by se snížily důchody a podobně. Evropské hospodářství na tom sice vůbec není dobře a hrozí toho hodně, ale hluboká dlouhodobá deflace téměř určitě nehrozí. Nehrozí nám ani velká hospodářská krize (tedy takříkajíc krize zdarma do každé rodiny), jejíž důvody vysvětlil americký ekonom Hyman Philip Minsky. Nesouhlasím ale s jeho doporučením, abychom se vrátili zpátky na stromy, čímž zabráníme bankrotům firem, jelikož žádné velké firmy nebudou existovat. Jak říkal Josef Švejk ze slavného románu Jaroslava Haška, představte si park, řekněme na „Karláku“, a na každém stromě jednoho vojáka bez disciplíny (nebo v našem případě kapitalistu bez kapitálu). Z toho jsem měl stejně jako Švejk vždycky největší strach.

  V ekonomických učebnicích bychom našli ještě jeden případ, kdy by mohla hrozit hluboká deflace. Nejprve by musela nastat nepatrná deflace, jakou předpovídala i naše státní banka. Pokud by pak banky v úrocích nezohledňovaly dostatečně zhodnocování měny, možná by si u nich nikdo neukládal peníze na termínované účty. To se píše v ekonomických učebnicích. V jedné knížce o paranormálních jevech jsem zase četl, že kruhy v obilí způsobují mimozemšťané, kteří k nám letí mnoho generací, aby mohli udělat kruhy v obilí.

  Deflofobie je závažné onemocnění. Může negativně zasahovat do každodenního života nejen pacientů, nýbrž celé společnosti. Může ji dokonce zcela ochromit. Kdyby žil Sir Alfred Joseph Hitchcock, jistě by natočil druhý díl svého slavného filmu „Vertigo“.

  Více o fungování státních centrálních bank: Naše banka, česká národní (12. 11. 2013).

  Více o cenové stabilitě: ČNB neplní svoje ústavní úkoly (17. 11. 2013).