Všichni Paroubkovi muži

V neděli 16. dubna proběhl první střet lídrů dvou nejsilnějších politických stran, Petra Nečase z ODS a Jiřího Paroubka z ČSSD. Jak dopadl nebo nedopadl tento střet, posuďte sami. Avšak je tu jiná věc, která jistě stojí za povšimnutí. Jiří Paroubek nám představil nejen své nejbližší spolupracovníky, jichž si nejvíc váží - Petra „Špínu“ Dimuna, Jaroslava „ČSA“ Tvrdíka či Jiřího „Marxe“ Havla, ale také budoucí ministry své vlády Davida „Chameleona“ Ratha, Lubomíra „Hysterického Žvanila“ Zaorálka, Bohuslava „Developera“ Sobotku či Martina „Špicla“ Pecinu.

Začněme třeba nejbližšími spolupracovníky lídra socialistů Jiřího Paroubka. To, co nám lídr socialistů představuje, je vskutku slibná budoucnost. Za pomoci své pravé ruky, vedoucího sekce PR Petra Dimuna, vykouzlí špínu na politické konkurenty, pak ji předá do rukou schopného manažera volební kampaně Jaroslava Tvrdíka. Připomeňme si alespoň trochu, kdo tito muži jsou. Petr Dimun podle časopisu Týden „v roce 1999 vydal kroniku ODA, podílel se na volební kampani senátora Edvarda Outraty. V roce 2002 se stal poradcem a posléze ředitelem tiskového odboru Pavla Němce na ministerstvu pro místní rozvoj a na ministerstvu spravedlnosti. V té době vstoupil do US-DEU, ačkoli dnes tvrdí, že to bylo z donucení. K ČSSD se přidal také nejspíše z pragmatických důvodů; Týdnu také před časem řekl, že je třeba "dát spolupráci (s Jiřím Paroubkem) nějaký rámec". Zajímavá je i cesta, kterou se ke svému někdejšímu nepříteli dostal: na doporučení vlivného právníka a šedé sociálně-demokratické eminence Miroslava Jansty.“ Jaroslava Tvrdíka není nutné ani příliš představovat, jeho činy hovoří za něj. V roce 2000 se stal předsedou výběrové komise na nákup stíhacích letounů Gripen a později ministrem obrany. Po svém neúspěšném angažmá na ministerstvu se přesunul na neméně neúspěšné angažmá do Českých aerolinií, které přivedl na pokraj současného bankrotu. V prosinci 2005 byl premiérem Jiřím Paroubkem odvolán po intervenci odborů a ostré kritice ze strany zaměstnanců ČSA. V lednu následujícího roku se Jaroslav Tvrdík stává Paroubkovým manažerem volebního štábu ČSSD. Snad ho i zde úspěchy neminou. Posledním zářným příkladem Paroubkových nejbližších je „ekonom“ Jiří Havel, jenž jako bývalý člen KSČ vydal v 80. letech v roli spoluautora ekonomická skripta, v nichž chválil hospodářskou politiku Josifa V. Stalina, a údajně tehdy také učil na Večerní univerzitě marxismu-leninismu (VUML), což samozřejmě popírá. V roce 1997 se stal členem ČSSD, pravidelně se podílí na přípravě ekonomické části programu ČSSD a není bez zajímavosti, že je také stínovým ministrem ČSSD pro resort školství!

A jakáže tedy je ona slibná budoucnost, kterou nám lídr socialistů slibuje? Není to jen budoucnost plná nesplnitelných slibů, ale také budoucnost plná pánů Rathů, Zaorálků, Sobotků a Pecinů. David „Chameleon“ Rath už si brousí zuby na ministerstvo zdravotnictví, a to nás bude stát draho - zrušíme poplatky, vrátíme fronty do čekáren, prodloužíme čekací lhůty na operace, dostaneme nejlevnější léky, obereme nemocnice o peníze a vyženeme naše lékaře definitivně do zahraničí. Co říkáte, úplný ráj na zemi, že? K tomu musí ale Davidu Rathovi někdo pomoci. Coby zkušený řečník to nemůže být nikdo jiný než Lubomír „Hysterický Žvanil“ Zaorálek. Jako zkušeného letce, který nalétá ročně i 25krát Praha - Ostrava ve vládním vrtulníku, ho jistě potěší možnost létat za naše peníze i do zahraničí ve funkci budoucího ministra zahraničí. Na druhou stranu jeho kolega Bohuslav „Developer“ Sobotka by byl zase ideálním ministrem pro místní rozvoj. Kdo jiný než on by nám mohl z poslaneckých náhrad zajistit výstavbu levných startovacích bytů v hodnotě minimálně sedmi milionů korun, jako je ten jeho. No, ono mu to nakonec půjde stejně dobře i z pozice ministra financí, až se mu totiž podaří jako schopnému „ekonomovi“ (vzděláním je právník) vyvést Českou republiku z největší ekonomické krize od 2. světové války, jistě nám každému na takový byt přispěje ze státního rozpočtu. Pokud tedy tou dobou ještě nějaký mít budeme. Ještě že tu zůstane alespoň svoboda a demokracie, kterou nám přeci ochrání možný ministr vnitra Martin „Špicl“ Pecina. Nemusíme se ničeho bát, odposlechy budou na denním pořádku, agenti provokatéři za každým rohem, zřídíme Národní kriminální úřad a „Závislou generální inspekci“ a na všechny zlé přistěhovalce si posvítí nový Imigrační ústav. Nevím jak vy, ale já si myslím, že tato budoucnost pro obyčejné lidi asi nebude tou lepší. Aneb jak říká jedno staré pořekadlo, kdo zaseje Ratha, sklidí bouři.