Včera brzy ráno explodovaly bomby sebevražedných atentátníků v moskevském metru. Počet zraněných a mrtvých se počítá na desítky. Ruská "velmoc" se otřásla v základech. Jaké je však poučení pro nás všechny a pro naši politickou scénu?
Na začátku bychom si měli položit otázku: Je nějaký rozdíl mezi čečenskými černými vdovami a afghánskými sebevražednými teroristy? Odpověď je nasnadě: samozřejmě, že není. Ač pohnutky mohou být různé, výsledek je bohužel vždy stejný. Tedy desítky mrtvých a zraněných civilistů a strach o vlastní bezpečnost.
Jaký byl rozdíl mezi útoky v Istanbulu, Madridu, Londýně či v Moskvě? Kromě místa žádný. Byl to útok teroristů proti bezbranným civilistům, které má stát chránit. Neboť má-li stát na něco monopol, pak je to právě výhradní právo na legitimní násilí, tj. monopol na to, aby nás chránil např. před mezinárodním terorismem.
Součástí takové ochrany jsou i zahraniční mise Armády České republiky. Pro naši bezpečnost je v současnosti nejdůležitější boj proti terorismu na půdě Afghánistánu. Česko má v současné době v Afghánistánu přibližně 450 vojáků, kteří bojují proti světovému terorismu, ale také zároveň pomáhají afghánskému lidu v rekonstrukci jejich země. Česko si ukrojilo pořádný "krajíc chleba", když si vzalo na starost celý rekonstrukční tým v provincii Lógar. Vždyť ostatní rekonstrukční týmy mají země jako USA, Kanada, Německo či Francie.
Již dnes bylo v Lógaru vykonáno mnoho dobrého: rekonstrukce zavlažovacího systému (odbahnění vodní nádrže) a policejních stanic, výstavba škol a zdravotnických zařízení atd. Dále se naši civilní odborníci a vojáci snaží o budování pluralitní a demokratické společnosti. Aby to všechno nepřišlo vniveč, musí být Afghánistán stabilní a bezpečnou zemí. A toho můžeme dosáhnout pouze porážkou radikálů, rekonstrukcí země a vybudováním afghánských bezpečnostních sil.
V současnosti mají alianční vojska v Afghánistánu 90 000 vojáků z více než 40 zemí. K tomu, abychom dosáhli výše vytyčených cílů a rovněž mohli dostat naše vojáky bezpečně domů, musíme jejich počet nejprve navýšit a urychlit tak výcvik afghánských bezpečnostních sil. To není z mé hlavy, jedná se o oficiální plán Baracka Obamy z Demokratické strany (Demokratickou stranu lze v evropských podmínkách srovnávat se socialistickými stranami) a Severoatlantické aliance. Prezident USA rozhodl o navýšení počtu vojáků v Afghánistánu o 30 tisíc, na Slovensku socialistická vláda premiéra Roberta Fica (Smer-SD) rozhodla o navýšení svého vojenského kontingentu na cca 400 vojáků z 230, v Česku se politické strany kvůli ČSSD handrkují o navýšení o pouhých 55 vojáků. Přitom v možnostech České republiky je vyslání až 900 mužů (současný stav 455 vojáků).
Obecně lze říci, že otázky bezpečnosti státu by neměly být předmětem politického sporu. U nás tomu tak bohužel není. Proč? Protože Jiří Paroubek dělá politikum úplně ze všeho, nejde mu o bezpečnost státu a jeho obyvatel, jde mu pouze o sebe a o vítězství ČSSD ve volbách.
Prezident USA nás žádá o podporu, alianční spojenci nás žádají o podporu, generální tajemník NATO nás žádá o podporu. Chceme-li skutečně bezpečnou Českou republiku bez drog a hrozby teroristického útoku pro nás a naše děti, měli bychom je vyslyšet!
