Žijeme na začátku 21. století. Zatímco před sto lety bylo módní být anarchistou nebo nejlépe komunistou, dnes je módní být ekologickým aktivistou nebo alespoň zarputilým a zaslepeným ochráncem přírody.
www.flickr.com
Zdá se, že se mnozí začínají nad mýty, které mezi nás zaseli ekolháři, zamýšlet a objevovat jejich nesmyslnost. Nad nelogičností, kterou znamená podpora biopaliv jsem se již zamýšlel v jednom ze svých předchozích článků (Biopaliva- zkáza lidstva). Nyní mohu s potěšením říci, že i mnozí evropští politici konečně dostávají rozum. Například eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas řekl: „Problémy v životním prostředí a sociální problémy, které způsobují biopaliva, jsou větší než jsme se domnívali.“ Poslanci britského výboru pro životní prostředí dokonce vyzvali svou vládu, aby uvalila na využívání biopaliv moratorium.
Podobným případem u nás jsou i větrné elektrárny. Jsou ekonomicky a energeticky velmi neefektivní. To, že u nás rostou jako houby po dešti, je způsobeno jen nesmyslnou dotační politikou a garantovanou vyšší výkupní cenou než u normální elektrické energie. Mezi další negativa patří narušení krajiny, ohrožení fyzického a psychického zdraví člověka a zvířat, znehodnocení cen nemovitostí v okolí čí v zimě nikterak výjimečné nebezpečné bombardování kusy ledu. Dobrou zprávou je, že například krajští zastupitelé na Vysočině apelují, aby byla větší regulace vybudovávání větrných elektráren, či občasné zprávy, že místní obecní úřad nepovolil podobnou „ekologickou“ stavbu. Nejekologičtější masovou výrobou elektrické energie je zcela jistě využití jaderné energie. Paradoxní je, že ekologičtí aktivisté proti jaderným elektrárnám tolik bojují a v tomto boji neváhají ani nasadit vlastní fyzické zdraví. Je dobře, že takovéto jedince ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zcela trefně označil: „Já vám něco povím, já tyhle magory znám, demonstrovat budou dlouho.“
Před sto lety nám lhali komunisti a postupně dokázali ovlivnit a zmást ohromnou masu lidí. Dnes se o totéž pokouší ekolháři. Být ekologičtější než sama příroda je obrovský módní hit, doslova fenomén doby. Díky propracované demagogii získává skupina ekolhářů čím dál větší společenský i politický vliv. V zákulisí jde však především o enviromentální business. Kdo vydělává na biopalivech nebo na větrných elektrárnách? Přece jen ten, kdo přijímá štědré státní a evropské dotace a díky tomu může vydělávat i na tomto za normálních podmínek neekonomickém (ale i neekologickém) trhu.
Zdá se, že se ledy trochu hnuly, ale i přesto se mějme před ekolháři na pozoru. Vždyť všichni víme, kam dospěly zárodky zaseté před sto lety.
