A co nám závidí teď?

Pamatuje "Maso a uzeniny" nebo "Nucený výsek"? Byly staré časy, kdy se některým z nás žilo blaze. Nesmělo se cestovat, učit se jazyky, říkat svůj názor. Maso však bylo pořádné. Špekáčky, salámy, šunka.

Obdivuju lidi, kteří něco dokáží

Většina lidí o tom jenom mluví, ale nekonají. V tom jsem sto se Zdeňkem, který se při rozhovoru pro x-muže správně vyslovuje, že jediná prosperita, která má smysl, má přece vzniknout z práce. Hromada lidí nechce znát celý příběh, tak nadávají, že to nemají rovnou, a poukazují na to, že to mají jiní.

Pravda o jídle, jedy a podvody v potravinářství.

Krásný díl pořadu Retro nejen v minutě 12:38 České televize říká mnohé, navíc krásně reflektuje situaci masa od 70. - tých let do současnosti. Až přeskáčete reklamy, pořad určitě stojí za hlubší povšimnutí.

1. věc: Cena?

Např. u špekáčků byla dříve - 20 let zpátky - stejná cena jako dnes. Šok! Jak je to možné??? Nebude to změnou recepisu. Dnes je ? bohužel vše jinak.

Vina: Začíná to mentalitou...

A ta souvisí se stabilní ekonomickou situací státu, každopádně reálnými platy, a, přestože nejsem škarohlíd, v ČR velmi zakořeněným ne-individualismem. Nemáme tradici.

Doba je plytká a my jsme pokusní králíci.

Efektně na tento díl, dle mého názoru, navazuje rozhovor se zapáleným kuchařem Z. POHLreichem.

I to dobré jídlo a kvalitní nápoj v restauraci je snem mnoha z nás. To nejlepší zde:

Hodně věcí má dnes ráz zábavy…
Vidím všude Facebook… Když jsem se dostal do televize, měl jsem tendence číst, co se na něm o mně psalo. Zjistil jsem, že je to ztráta času. Nic to neumí, nic to nedělá. Myšlenka je to dobrá, mám ale pocit, že zabíjí vztahy, omezuje lidi. Vidím to na synovi, já v jeho letech běhal za holkama, on s nimi jen mluví na netu.

Lid versus Facebook 18:54 minuta

A dál?
Dál? Celý svět je divný. Je plytký, umělý, nehmatatelný. Lidi, co vůbec nic nevytvořili, se chtějí mít jako ti, co dřeli celý život. A pokud jim to druzí nechtějí dát, hned si stěžují nebo jim jdou dát rovnou přes držku. Na druhou stranu se té době nesmí moc podléhat. Každý má jet na vlastní páru a dělat věci, které vyhovují zrovna jemu. A nevymlouvat se na druhý nebo něco jiného. Kam podle vás směřujeme?
Jednoduché by bylo říct, že do průseru, tak to ovšem není. Hromadu věcí jen řídí lidi, kteří pro to nemají předpoklady. Řeči o jednotné Evropě, školách bez známek, pozitivní motivaci… je to experiment, protože nikdo netuší, jak to dopadne. Zcela nepochybně jsme součástí velice nebezpečného experimentu, jsme v podstatě v roli pokusných králíků. Já jsem velký euroskeptik. Věci, které sice mají pravidla, ale ne sankce za jejich nedodržení, nemohou fungovat. Nemyslím, že je dobré za někoho platit dluhy, každý má být zodpovědný za sebe. Držet se okolo ramen a říkat si, že to příště bude lepší, je snění za bílého dne. A to nikomu nepomůže. Zmínil jste foodblogy, co třeba pan Cuketka?
Co já vím, je to medik a ten by neměl psát o jídle a živit se tím. Nemá na to přece vzdělání. Ale ten vadí ještě tak nejmíň, je to alespoň srdcař. Problém je v tom, že i do solidních novin píšou blogeři za pár šestáků, neměl by to skutečně dělat někdo fundovanější? Co je to vůbec za lidi? Stáli někdy v kuchyni? Vaše podnikání tak může někdo snadno poškodit, aniž tomu rozumí. Zoufale tu chybí erudovaní lidé.

Kde je v Česku vzít, kvalitu?