Krok sun pšouk

Zrovna dneska jsem se vracel z trhu čerstvého ovoce a zeleniny. Šel jsem rychleji, aby mi petrželka do polévky nezvadla, a tak jsem předbíhal stařenku o holi...

Napřed jsem si myslel, že na mně troubí auto, ale nebyla to žádná mazda, byly to jen její větry za chůze. Paní Honsová by jistě dlouho hledala, odkud větry dují, a hned by opravila i svou předpověď počasí na další dny. Stařenka si opravdu troubila co krok to pšouk.

Zajisté bych o tom nepsal, kdybych nebyl předevčírem svědkem něčeho podobného. To šel přede mnou děda, a u něho bych se vsadil, že si během chůze pšoukl i do trenclí, protože se hned chytil za kalhoty vzadu. Důrazně upozorňuji, že to nebyli žádní bezdomovci!

U mé bábinky je to to samé. Umývá pokličku, udělá úkrok, a vyletí z ní vzdoušek jako z upuštěného balónku na pouti. Nesmrdí to, tak jako když si (sorry za to slovo) useru já. Je asi něco moudrého ve starých lidech, co už nedokáží ovládnout svým mozkem a svaly své pšouky... Jde to z nich prostě samovolně.

Važme si proto těch, kteří veřejně pšoukají na náš současný kapitalismus. Jsou moudří, a zažili mnoho. Nám, mladým, bude ještě dlouho trvat, než budeme jako oni. Ale hlavně se z toho (zatím) nepos*at!

... a jeden nakonec ...

Leží takhle manželé v posteli, a ona mu říká:  "Já bych tak ráda měla větší prsa..."  -  "Tak si je zkus třít toaletním papírem!"  -  "Toaletním papírem? Co by to jako mělo dělat?"  -  "No, jak to funguje, tak to přesně nevím... Ale koukni se, co ti to udělalo se zadkem!"