Čtení na neděli: Jak jsem měl první rande s policistkou

Už to tak bývá, že se někdy každému z nás zamane najít si novou a spřízněnou duši. Jsem chlap v dobrých létech, sice s malým důchodem, ale přesto jsem zatoužil před nedávnem objevit znovu kouzlo opačného pohlaví. A tak jsem otevřel seznamku na internetu, a brouzdal, a brouzdal, ať už nejsem sám, když ani psa nemám, který by si ode mně kůrku vzal... 

Ve víru vášníFoto: -INT-

Řeknu vám, ono to není tak jednoduché hledat si ženu přes net. Je jich tam sice plno, ale má budoucí milá by měla být štíhlá, hodná, usměvavá, měla by mít dobrý přístup k mému pohlaví, a v noci by neměla ani chrápat, ani pšoukat. Stačí, když ty neduhy mám já... A také by měla být z Ostravy, ať pro pusu nemusím jezdit daleko! Dlouho, předlouho jsem hledal, až jsem ji našel... Na fotce to byla nakrátko zastřižená blondýna, která někdy kouří, a dvě deci vínka denně snese s bravurou. To je ta pravá, napadlo mě hned! A tak jsem si Nokií vyfotil svůj ksicht, aby věděla, jak dobře vypadám já, a poslal se i s mailem a mobilem na její adresu. Abychom zbytečně neplatili seznamce...

První rande jsme si smluvili na půli cesty od našich domovů. Není to sice džentlmenské, ale sousedi mají oči všude. A také není moc správné ukazovat hned sbírku svých mléčných zubů na stěně pod sklem neznámé ženě... Oholil jsem si vous, vyměnil slipy, navoněl pytlík, a nasedl na tramvaj. Sraz byl totiž u trafiky na zastávce od Poruby do Zábřehu přesně v 13:00...

My, muži, jsme přesní, a tak jsem byl u trafiky už v třičtvrtě na jednu. Byla sobota, proto jsem se koukal na počmáranou zavřenou budku, a kouřil. Musím přiznat, že jsem byl nervózní, protože jsme neměli žádný poznávací signál. Vždycky, když kolem procházela nějaká stará babka o holi, tak jsem v duchu řval "Jenom ty ne! Jenom ty ne!"... Nikdy totiž nevíte, co si žena pověsí na sebe, natož na internet!

Bylo léto, 13:05 hodin, ptáci řvali, a když jsem z nudy zašlápl čtvrtého špačka, tak mě seřval nějaký ornitolog, který šel právě kolem... Už jsem to vzdával, protože akademická čtvrthodinka právě končila, když v tu ránu jsem ji uviděl! Krve by se ve mně nedořezal ani nikdo z porážkové linky! Vypasované džíny, upnuté tričko, a ladný houp v pase! "To jste vy, pane Ivo?", zeptala se něžně a s pochopením. Začal jsem se červenat jako panic před umývadlem, a chtěl jsem tvrdit, že žádný Přeček nejsem. Ale nebylo úniku...

"Už na vás čekám skoro půl hodiny, tam naproti u trafiky na zastávce!", a já jsem si uvědomil, že i v opačném směru je tramvajová zastávka s trafikou... No těpic! Třicet minut jsme na sebe čekali padesát kroků od sebe... Sucho v hubě se mi dělá pravidelně, když nemám co říci, anebo píti... Ale když uvidíte něco tak krásného, 90-59-90 skoro na dotek, tak to je síla! "Já jsem Alí," pokračovala v monologu, a podala mi ruku. "Budeme si tykat? A kam půjdeme?"

A tak mě nenapadlo nic lepšího, než pozvat holku na drink. Během cesty mi říkala, že pracuje u policie ČR. Sice jenom v kanclu, ale i tak jsem byl z toho vyvředěný. Co kdyby na mně něco našla! Došli jsme až do hospůdky, ve které jsem kdysi pravidelně kloktal pivo, a zeptal se jí, co si dá. "Dvě deci bílého, prosím..." Já jsem si dal dvanáctku, a když jsme to vypili, tak mi ukázala fotku své dcery. Bulvy mi tloukly do skel brýlí od té krásy! Studentka studuje! Jaká matka, taká Katka... Ale ani já nemám škaredé děti!

Po druhém kole jsme byli ještě v rozletu, a dělali srandičky. Po třetím pivu jsem šel čůrat, a když jsem se vrátil ke stolu, tak měla Alí nějaké smutné oči, a na číšce zkoumala své DNA. Po pátém pivu a skoro litru vína jsme se dohodli, že půjdeme domů. A tak jsme šli zase zpátky na zastávky MHD... Kdo by si myslel, že je tak snadné ulovit ženu, ten by se mýlil. Těsně před zastávkou mi řekla, že za dva dny letí na dva týdny na dovolenou do Afriky, a že až se vrátí, tak se ozve.

Na refýži jsem ještě dostal prvního (i posledního) nádherného hubana, a přes okno tramvaje jsme si pokynuli. Dvakrát jsem jí potom "po Africe" ještě volal, ale ani jednou to nezvedla... Že to je smutné? Ale není! I na to jedno první rande s policistkou vzpomínám dodnes. Je i docela možné, že se v Africe uhnízdila, a má třeba s někým tam čerňátko... Kdo ví... Přesto ti, policistko ČR ze seznamky, i dodatečně děkuji za pěkný den!