Čtení na neděli: Bude bláznivá Češka na Marsu?

Raketou na Mars chce letět za deset roků Lucie Ferstová (24), i když dobře ví, že zpátky na Zem už nebude návratu. Výběrem se dostala mezi tisícovku kandidátů z dvou set tisíc, a bude asi mezi prvními obývat Rudou planetu... Poprvé jsem slečnu viděl před nedávnem v televizi, kde barvitě líčila radosti z takového výletu, i když prý musela překousnout to, že se s někým ze spolucestujících bude muset na Marsu blíže seznámit, aby počali dítě. Dneska nabízím její "volné představy" o přípravě, i budoucnosti. 

"Teď už mě čekají pouze lékařské prohlídky, potom pojedeme pravděpodobně na osobní pohovor, a další výběrové procesy se budou vysílat v televizi. Prostudovala jsem si všechny dostupné materiály i z nezávislých zdrojů, abych měla objektivní pohled na věc. Na Marsu je voda v podobě ledu v půdě. Její podíl je 1-70 %, záleží na zeměpisné šířce. Naše společnost chce získávat vodu ze zmrzlé půdy ve zvláštní peci. Tam se půda zahřeje, zmrzlá voda se rozpustí a vypaří, a následně zkapalní. Z vody získáme kyslík a z atmosféry Marsu lze čerpat dusík a argon, což jsou všechny složky potřebné pro dýchatelný vzduch...

Na Marsu se plánuje hydroponické zemědělství, čili pěstování rostlin bez půdy, umělé skleníky, kde se bude pro úsporu energie rostlinám vysílat jenom to záření, které potřebují. Je také možné, že jako součást stravy budeme chovat také hmyz... Já tam ale neletím proto, abych se zabývala hydroponií... Budu pracovat s výjimečnými lidmi. Celý trénink je koncipován tak, aby mezi sebou měla čtyřčlenná posádka všechny potřebné znalosti a specializace. Čtyřčlenná posádka proto, že na Mars nepoletí všech 24 lidí najednou, ale budou tam lítat po čtyřech každé dva roky. Navíc je tam potencionál pokroku...

Principem desetiletého tréninku je, abychom si na sebe zvykli a naučili se spolupracovat tak, aby to fungovalo co nejlépe... Nemůžu mluvit za svůj budoucí psychický vývoj, ale mohu popsat situaci, jaká je teď. Nejsem člověk, který se ohlíží do minulosti, a mám dobrý pocit, když udělám změnu. Je sice pravda, že vzpomínám, ale netoužím se do vzpomínek vracet!"

No, nevím... Já na Mars určitě nepoletím, mi bude stačit, když vyletím z komína tady na Slezské... Ale slečna Lucie je ještě mladá, tak proč jí brát iluze, i když mi to připadá jako nějaký nový nábor do mezinárodní sekty. Jedno je však jisté: Normálním mladým Češkám bude i nadále stačit ke zviditelnění jen ledabyle poodhalené prso, aby se o nich mluvilo a psalo... Tak na co pak zrovna na Mars?

(V úvozovkách je napsáno to, co řekla budoucí Marťanka týdeníku Nedělní Blesk 2/2014. Jsou to její slova z článku "Poletím na Mars".)